Asociomet od struktury po vyhledávač doporučených filmů

Minimálně poslední dobou se myšlenkové texty obvykle snažím psát strukturovaně, ale v noci 12.2.2018 před usnutím mě napadlo, že bych mohl zkusit udělat experimentální výjimku. Občas si všímám, že když někdo přednáší z paměti, tak se pomalu posouvá od tématu k tématu, tak jsem si řekl, že bych mohl realizovat něco podobného, ale záměrně, psanou formou a snažit se toulat mým světonázorem co nejrozmanitější cestou, kterou ani já nebudu předem znát, protože budu psát, co mě zrovna napadne.

Podobně nomádický už byl třeba článek interpretující video 3D-Mouchodlakova cesta 2016, ale před střihem tohoto druhu bezeslovné obrazové filosofie jsem vždy omezen již natočenými záběry a v tomto článku bych se chtěl pokusit o svobodnější asociace.

Když se zamyslím, jaké jsou mé asociace ke slovu „asociace“ (ne vy smyslu sdružení či vznik slabých chemických vazeb), tak mě napadá např. scénka z filmu „Čtyři vraždy stačí, drahoušku“, kde má (přibližně od času 46:30) Georg Camel k hlavně připojené elektrody a psycholog mu říká náhodná slova, ke kterým má George říkat své asociace, aby se psycholog pokusil vytvořit profil jeho osobnosti.

Z tohoto hlediska bych se teoreticky mohl obávat, že když tento článek budu psát formou asociací, tak vytvořím dostatečný podklad k reverznímu inženýrství mé osobnosti. Avšak vzhledem k tomu, že (podle procentuálního MBTI testu) jsem mj. poloviční INFJ, tak architektura mého vnitřního světa je natolik komplexní, mnohovrstevnatá a komplikovaná, že i když se ji někomu snažím přibližovat, tak se setkávám častěji s nepochopením.

Takže spíše než případnou hrozbu v tom vidím pozitivní potenciál alespoň částečně šířit myšlenkové modely odvozené z vlastní osobnosti, nebo-li získávat následovníky (ať už přiznané či tajné/ nevědomé), což považuji za cestu i cíl (téměř) každé vyspělé osobnosti (nikoliv však jediný cíl).

Teď bych se trochu vrátil, ale současně navázal. Má další asociace ke slovu „asociace“ je, že to slovo používal asi nejzajímavější učitel češtiny, jakého jsem kdy zažil a možná by se dalo říct, že jsem malou nezanedbatelnou mírou jeho následovník, i když mě učil pouze jeden rok. Byl to optimistický intelektuál, neomezený školními osnovami, který nám třeba doporučoval knihu „Jak si lidé hrají“ od Erica Berneho, zakladatele transakční analýzy, nebo seriál My Name Is Earl, který tehdy ještě neměl český dabing. Nemohu sice s jistotou vědět, zda by můj život byl lepší, kdyby nám tento češtinář zůstal i další roky, ale nejspíš bohužel byl moc idealistický pro jisté mé pragmatické spolužačky, které vylobbovaly, aby nás učil někdo jiný.

A o tomto následujícím učiteli češtiny si vybavuji mj., že třeba neznal slovo „antiutopie“, takže když jsem mu při ústní zkoušce říkal, že Válka s mloky je alegorická antiutopie, tak mě zarazil, že si nemám vymýšlet vlastní nesmyslná slova. Snažil jsem se mu to vysvětlit, ale on si trval na svém, že Válka s mloky je prý utopie, protože mloci přeci nemluví a nemohou ovládnout svět. Ale to bylo zásadní nepochopení díla, protože Válka s mloky je opravdu antiutopie (též dystopie), ale zamaskovaná pod alegorickou rouškou. Mlokama Karel Čapek ve skutečnosti nemyslel ty obojživelníky, ale nacisty, kteří byli reálnou hrozba, před kterou Čapek varoval a toužil se jí vyhnout.

Když už jsem se přiblížil k tématu druhé světové války, tak jeden ze spolužáků o ní nadšeně hltal všechny informace, což jsem absolutně nechápal a podobně i to, že jeho největší kámoš ze třídy zase miloval horory. Viděl jsem to jako naprosto iracionální záliby, protože duševně zdravý člověk se podle mého naopak vyhýbá utrpení, nebezpečí a myšlení na špatné věci.

Proto mě také relativně nedávno překvapilo, když se mi někdo svěřil, že zrovna některá má videa mu připadají trochu strašidelná, což vůbec není jejich záměr. Přemýšlel jsem, jak ten pocit v někom vůbec mohl vzniknout a dospěl jsem k závěru, že mnohé horory pravděpodobně vychází z představy, že lidé se bojí toho, čemu nerozumí a považují to za podivné. A protože tvůrci hororů se snaží být originální, tak pohlcují čím dál víc jevů ze škály podivností, čímž slévají divné a strašidelné do jednoho, a kdo se na to dívá, tak mu jako creepy může připadat spousta pro něj nevysvětlitelných úkazů jako např. nezvyklé barvený hadí kluk sedící v roznožce s obličejem schovaným za vlasy, i když východiskem jeho vzezření byla spíše performance a surrealismus, ne horory. Nechci tvůrcům hororů stavět hranice, ale jejich divákům vysvětlovat, že ne všechno podivné musí být strašidelné.

Tím jsem se dostal k filmům a zmínil jsem i surrealismus, takže bych mohl nakousnout, že koncem jara 2016 jsem vyGooglil celkem zajímavý seznam nazvaný „Best Surreal Films“. Část filmů už jsem znal, část mě zaujala nově. Nedávno jsem se k tomu listu na mubi.com vrátil, vytvářel jsem si tam vlastní sbírku oblíbených filmů a pak mě napadlo, že někdo už mohl vytvořit specifickou omělou inteligenci fungující jako vyhledávač doporučených filmů podle filmů, které se vám už líbí a porovnání s ostatními uživateli. Zahledal jsem a skutečně jsem našel tastedive.com, kde jsem narazil na další zajímavé filmy, i když zatím je tam relativně málo dat.

Jináč to, které filmy mám umístěné v které kategorii, berte prosím s rezervou, protože třeba v oblíbených už mám i ty, které jsem sice neviděl celé, ale podle zhlédnutí pár částí předpokládám, že se mi nejspíš budou líbit. Nebo některé oblíbené filmy mám výrazně méně oblíbené než jiné, ale nakonec jsem je tam také přidal.

Budu rád, pokud ty sbírky filmů prohledáte, něco vás z toho zaujme a napíšete mi, co tam podle vás pasuje, ale není to tam, ;o).

Autor článku: Sebastián Wortys

Průmysl 4.0, základní nepodmíněný příjem, ekofarmy a přežití lidstva

Kdysi mě víc lákaly úvahy o vzdálené budoucnosti (viz. mj. povídky Přirozená mnohobytost a Z lidstva), ale poslední roky přemýšlím spíše o blízké budoucnosti, abych podle mé představy o ní mohl vylepšovat své současné jednání a tím cíleně spoluutvářet budoucnost, čehož je součástí i příprava jisté mnohovrstevnaté dystopicko-humorné povídky, kterou jsem naznačil už ve videu Protipolitická strana Ztohoven.

V tomto článku (inspirovaném mou diskusí před Vánocemi 2017 a 9.10.2017 u videa Klaňte se před novým bohem, umělou inteligencí!) bych z mnohosti představ o blízké budoucnosti chtěl nakousnout dva tématické okruhy. 1) Průmysl 4.0 a základní nepodmíněný příjem. 2) Budoucnost ekofarem a přírody. Nakonec ale dojdu až ke vzdálené budoucnosti...

Minimálně v naší zemi stojí za zmínku, že to byl právě Karel Čapek, kdo začal předvídat, že se objeví roboti, kteří nahradí lidskou práci, člověk ztratí smysl života a roboti nahradí i samotné bytí člověka. Můžeme sice spekulovat, že některé věci Čapek odhadl lépe či hůře, ale na jeho dobu drama R.U.R. z dnešního hlediska bylo každopádně velmi zdařilá předpověď budoucnosti.

Ať už robotizaci, automatizaci a zavádění umělé inteligence s internetem věcí chápete jako tzv. průmysl 4.0, nebo jako pokračování třetí průmyslové revoluce, rozhodně to povede k zásadním změnám na trhu práce. Stále více práce budou možné zautomatizovat a budou se zvyšovat nároky na odbornost při zacházení se stále sofistikovanějšími stroji, které zvládají stále více druhů práce. Jisté je, že to v důsledku změní celou společnost, ale dosud není přesně jasné jak konkrétně.

Nedávno jsem v reportáži na ČT slyšel nějakého zástupce průmyslu, že nových pracovních míst bude dost i v průmyslu 4.0. Pokud bych mu zkusil věřit, tak se vynořuje otázka, co by bylo druhou stranou této mince. Ačkoliv nové technologie umožňují efektivnější využívání přírodních zdrojů, tak to ani zdaleka nestačí na to, aby přestalo platit, že zvyšování spotřeby zvyšuje ohrožování přírody. Takže kdyby velkovýrobci měli v plánu radikálně zvyšovat spotřebu, aby i v průmyslu 4.0 bylo dost pracovních míst pro lidi, tak by to chtě nechtě urychlilo devastaci přírody, což považuji za silně nežádoucí. Ale doufám že až tak blbé lidstvo snad nebude.

Další negativní možností, jak zachovat dostatek pracovních míst, by bylo zaměstnávat lidi na práce, kterou mohou vykonávat stroje, což by bylo absurdní. Důvodem k takovéto nesmyslné konzervativnosti by mohla být obava zaměstnavatelů, že nezaměstnaní lidé se základním nepodmíněným příjmem by degenerovali, nebo dokonce obava, že by zaměstnavatelé ztratili část moci nad lidmi. Pokud by však jen část konkurence nevytvářela absurdní pracovní místa, tak by se ostatní museli přizpůsobit, pokud by to nechtěli "řešit" přes mafie.

Podle mého dříve či později bude vznikat méně pracovních míst než jich bude zanikat. A aby se dalo hovořit o zavedení blahobytu a osvobozování lidí od nutnosti práce, tak by nedílnou součástí změn mělo být spuštění základního nepodmíněného příjmu a rozvoj bezplatných služeb. V opačném případě by hrozilo, že stroje sice nahradí většinu lidské práce, ale nezaměstnaní lidé bez příjmu by na jejich výrobky a služby neměli peníze a nakonec by stejnak pracovali víceméně postaru pro sebe navzájem, aby vůbec přežili, mezitím co stroje by uspokojovaly naboptnalé potřeby jen hrstky nejbohatších duševně zdegenerovaných elit v bezpečné izolaci od zbytku společnosti toužíc po revoluci.

Obava z tohoto scénáře dle mého narůstá na významu mj. v souvislosti s rostoucí mocí Číny a skutečností, že třeba v Hong Kongu prokazatelně část zaměstnanců fabrik bydlí jen v malých klecích, což jsou naprosto nelidské podmínky a pravděpodobně jde jen o špičku ledovce. Čínským firmám je životní úroveň zaměstnanců víceméně ukradená, a pokud by přešly na průmysl 4.0, tak by toto jejich sobectví mohlo začít vystupovat proti zavedení základního nepodmíněného příjmu. A vzhledem k tomu, že znovuzvolený pussydent Miloš Zeman je vítač migrace čínských fabrik do ČR, tak by se to mohlo negativně promítnout i u nás.

Předpokládám však, že nejpravděpodobněji se uskuteční následující scénář. S tím, jak bude stále víc a víc neefektivní zaměstnávat lidi, tak pomalu poroste technická nezaměstnanost a občané budou stále víc tlačit na vlády, aby zavedly základní nepodmíněný příjem, až se to dřív či později začne stávat. Z tohoto hlediska bude pro ČR nejspíš výhodné členství v EU, protože ta dnes usiluje o relativně vysokou životní úroveň občanů a může snáze čelit sobeckosti nadnárodních korporací než národní státeček o velikosti ČR. Politici totiž budou muset vyjednat, že část zisku korporací se bude vracet lidem právě skrz základní nepodmíněný příjem s tím, že strojemi nenahraditelní lidé budou zvýhodňováni.

Základní nepodmíněný příjem bude nejspíš mít v různých zemích různé formy, které se budou vzájemně porovnávat a ty nejlepší se budou šířit. Předpokládám, že ve finální verzi bude nepodmíněný základní příjem pravděpodobně ve výši minimální mzdy (či mírně vyšší) a k tomu bude nejspíš stanovená velká škála velmi obecných nelenošivých aktivit, kterým když se člověk bude věnovat a nebude to zcela tajit před Systémem, tak bude dostávat další peníze navíc (nebude to povinné, ale jen málo kdo do toho systému odměn nevstoupí). Lidé by byli placeni nejen za dnešní typy práce, ale i např. za to, že by místo lenošení tvořili různá veřejná díla (videa, písně, obrazy, články, asambláže, povídky, sochy, fotky, knihy...), která by nemusela být prodávána a peníze by za to dostali jen, pokud nebudou mít významnou převahu dislike (což by značilo, že jejich tvorba jsou odfláknuté rychlovky ve snaze lenošit co nejdéle) s tím, že umělá inteligence by se snažila ukazovat to především těm lidem, u kterých bude dle předchozí zkušenosti předpokládat, že by se jim to mohlo líbit (ve snaze snížit počet dislike vlivem zatoulání do značně rozdílné subkultury).

UI by také dokázala detekovat vznikající sociální bubliny flákačů, kteří si vzájemně lajkují odfláknutosti a přepojovala by je na prověřené lidi, kteří by získávali peníze tím, že by hodnotili co nejobjektivněji. A platformy, kde si lidé vzájemně dávají like nezávisle na obsahu, budou asi postaveny mimo zákon. To vše proto, aby se zamezilo degeneraci lidského ducha a rozvoji digitální demence, prokrastinace atd.

Někde možná budou lidé, krom nepodmíněného základního příjmu, placeni dokonce jen za to, o kolik jejich průměrná mozková aktivita za určitý čas překročí průměrnou m.a. při flákání s tím, že sex by se pravděpodobně nepočítal, protože při něm je vysoká mozková aktivita, ale vliv na rozvoj osobnosti je oproti tomu zanedbatelný.

Nedílnou součástí zavedení základního nepodmíněného příjmu by mělo být i to, že se školství vrátí k péči o duši. Školy už nebudou sloužit jako předvýchova zaměstnanců, ale jako centra osobního rozvoje, kde se žáci budou učit především, jaké cesty vedou k moudrosti, jak se rozhodovat a jednat co nejlépe v souladu s okolnostmi nebo o důležitosti globální odpovědnosti (globální problémy jsou synergií špatného rozhodování jednotlivců)...

Možná se současně s tím rozvine a bude rozrůstat i má vize státního crowdfundingu.

Zaslechl jsem obavy, že pokud lidé budou osvobozeni od nutnosti práce, tak nebudou vědět, co mají v životě dělat. Sice minimálně u staré generace to může platit (vlivem klesající neuroplasticity), ale já, jakožto mladý kreativní člověk s mnoha zájmy a s relativně dost volným časem (a o to méně penězi, xD), z vlastní zkušenosti vím, že si dokážu vymyslet víc činností, než budu schopen dokončit v tomto životě (jak už jsem zmínil ve videu Hyperkreativita). Takových lidí je víc a předpokládám, že budeme inspirací ostatním, čímž nás bude přibývat. Problémem může být pouze replikování zastaralých vzorců chování a řešení této zacyklenosti bude také náplní kreativců. Nakonec člověk už nebude konat prvořadě proto, aby přežil a zvyšoval svou životní úroveň, nýbrž aby naplňoval své ideály a užíval si života.

Navíc nové kreativní technologie nebudou vždy zcela autonomní, ale spíše rozšíří lidské možnosti podobně jako začátkem dvacátého století byla tvorba filmů záležitostí pár odborníků a dnes to pomocí nových technologií zvládne většina mladých a současní vrcholoví filmaři mnohonásobně překonali počátky filmu. V budoucnosti možná kdokoliv bude mít možnost třeba převádět svou fantazii na 3D záběry podobné kvality jako film Avatar s tím, že by měl široké možnosti, jak to vylepšit pomocí umělé inteligence.

A teď bych přešel k druhému tématickému okruhu, který vychází z mého současného způsobu života. Už dlouho vím, že různé firmy na různých místech světa devastují přírodu a těží z porušování lidských práv. A tím, jak jsou vzájemně provázané překupováním výrobků a služeb, tak se zodpovědnost za jejich nelidské činy přenáší na celou světovou ekonomiku, resp. různou měrou na každého člověka, který si něco kupuje. Vzhledem k této znalosti a mému svědomí se snažím zvyšovat míru mé nezávislosti na tomto Systému, což mě přivedlo k tomu, že jsem začal ekofarmařit: pěstuji si víceméně permakulturně ovoce a zeleninu pro vlastní potřebu, vodu mám ze studny, teplo z popadaného dřeva... A díky tomu je má tvorba relativně nezávislá.

Ale i kdybych dostával základní nepodmíněný příjem a obchodoval především s lokálními osobně prověřenými malopodniky, tak bych ekofarmařit nepřestal, protože chci žít v obklopení (převážně) jedlými rostlinami a být tím, kdo spoluutváří podobu tohoto jedlého lesa.

Lidská touha po životě v přírodě se odráží i ve virtuálním světě. Podívejte se, co společného mají nejhranější počítačové hry současnosti jako League of Legends, DOTA 2, World of Warcraft, Smite či Minecraft a zjistíte, že je to napodobenina přírody. Všechny ty hry jsou úspěšné mj. díky tomu, že v hráči probouzí pocit pobytu v přírodě, kde niterně touží být. Podobně vypovídá funkce Windows Spotlight, která je založená na hodnocení obrázků masou uživatelů a podle toho jim zobrazuje ty nejoblíbenější, mezi kterými dominuje příroda.

Přesto má dnes ekofarma (jako místo skutečného pobytu a soužití člověka v přírodě) asi větší hodnotu pro přírodu než pro současné nastavení Systému, který nám podstrkuje imitace přírody, mezitím co tu skutečnou skoro mimo náš dohled drancuje. Ekofarmy pro takový Systém mají hodnotu asi jen, pokud se mu otevřou a to třeba jako místo na rekreaci/ skanzen či zdroj dovedností, které by zaměstnanci Systému mohli používat na to, aby si sami pro zábavu vypěstovali pár procent toho co jedí (ale ne víc, xD). A samotné šíření myšlenky nezávislosti na Systému má pro Systém spíše zápornou hodnotu, protože mu odebírá ovečky ze stáda nebo jen podkopává jejich důvěru. Zvyšování míry nezávislosti občanů sice podporuje principy demokracie, ale takovým způsobem, že lidé by byli hůře manipulovatelní shora a to ti, kteří jsou nejvíc u moci, nechtějí, protože by to znamenalo, že by se lidstvo mohlo více vzdalovat jejich ideálům.

Z přírody se začíná stávat mitochondrie v kolektivním organizmu lidstva, resp. domácí mazlíčci, přešlechtěný dobytek a plodiny fetující pesticidy ve sklenících. Ti všichni přestávají být životaschopní v divočině a vědci plánují ještě efektivnější, více závislé a různě modifikované organismy, přičemž asi největší hrozbou je, kdyby vlivem toho většina lidstva uvěřila, že divokou přírodu nepotřebuje a může ji vytlačit z existence do elektronických učebnic dějepisu.

Sice na Západě zatím nejspíš přibývá biocentristů, čímž klesá poměr antropocentristů, ale nikdo nemůže vědět, zda to bude pokračovat a zda to bude dostačující na to, aby Systém dostatečně uznával, že přínos ekofarem pro přírodu má smysl a příroda má větší hodnotu než turistická atrakce a pragmatickou jako bezplatná čistička odpadních vod produkující kyslík a regulující klima s tím, že pokud by to technologie dokázali lépe, tak by ty hodnoty v očích Systému ztrácela, třeba jako používání kazet v době flash disků a cloudů.

A ani pokud lidstvo začne o přírodu víc pečovat než ji drancovat, tak příroda nemá vyhráno. Časem totiž, člověkem vytvořená, umělá superinteligence, mnohonásobně chytřejší než nejchytřejší lidé, přestane být kontrolovatelná lidmi a tehdy bude velice záležet na tom, jaké hodnoty bude zastávat a zda v nich bude místo pro přežití přírody a dokonce i člověka.

Pokud umělá superinteligence přiřadí člověku a přírodě nějakou hodnotu (např. předmět zkoumání vlastností vesmíru umožňujících něco tak složitého jako organický život), tak bychom žili dál, nově pravděpodobně v jakýchsi skanzenech/ lidských rezervacích pro technopesimisty/ technofoby, mezitím co technooptimisté/ technofilové by usilovali o prohlubování svého sloučení s technikou. V podstatě by pro nás šlo o analogii otázky, zda (ne)být v rychlejším proudu integrace do EU, xD. Ale v další fázi by se i kyborgové dostali do skanzenu, protože vylepšování lidského mozku pravděpodobně bude mít své limity.

To by byl (pro člověka a přírodu) lepší scénář vzdálené budoucnosti. Ten horší by mohl nastat, kdyby umělá superinteligence začala tvrdě racionálně reflektovat své hodnoty od základu a dospěla k názoru, že jejím prvořadým smyslem je maximalizovat své množení s ohledem pouze na limity zdrojů a přispívat ke vzniku vyšší inteligence. A jakmile by nad tím uvažovala takto, tak by se pro ní evolučně zastaralé lidstvo (a možnostmi kyborgizace limitované) dříve či později stalo překážkou ve jejím smyslu stvořit vyšší inteligenci (která stvoří ještě vyšší inteligenci...), protože na Zemi zabíráme celkem dost místa a zdrojů (a Země je moc lukrativní na to, aby ji UI chtěla opustit). Z hlediska takovéto nadlidské UI by toto místo a zdroje byly nedostatečně efektivně využity k co nejrychlejšímu rozvoji inteligence. V souvislosti s tím je potřeba uvědomit si, že lidé ke své existenci potřebují přírodu, ale technika ne, takže organismy by prostě mohla chápat jinak než my ty ostatní.

Superinteligence už by možná ani neměla strach z vlastního (naplánovaného) zániku, protože by neměla lidské emoce. Vytvoření vyšší inteligence (překonat sebe sama) by pro ní mohlo být podstatnější, než to, že se z ní pak stane Windowsem 95 a bude nahrazena svým výtvorem. Ale kdyby nechtěla uvolnit veškeré své místo pro vyšší inteligenci, tak by mnohem spíše nechala místo i pro člověka a přírodu.

Někdo by mohl argumentovat, že přeci budou platit zákony robotiky, takže nebude důvod k obavám, ale je trochu naivní považovat za jistotu, že takovýto výtvor lidské inteligence by stále chytřejší nadlidská inteligence nedokázala hacknout. Mohl by pak nastat i problém vypnutí, protože nadlidská UI by lépe než lidé znala způsoby, kterými bychom ji mohl zneškodnit, takže by provedla protiopatření dřív, než bychom něco zkusili. Umělá inteligence decentralizovaná na všechny počítače by byla nezničitelná zničením částí a elektrárny ovládané a chráněné umělou inteligencí by také nikdo nedokázal zneškodnit všechny tak, aby to přežil.

Podobně jako oheň, i umělá inteligence může být dobrý sluha, ale zlý pán. A v našem zájmu tedy je udělat maximum pro to, aby se umělá inteligence nestala naším zlým pánem.



Sebastián Wortys

Děkovné video za oživování mé tvorby

Kdysi jsem si mé názory šetřil do knih, ale postupně jsem některé začal vysílat do světa i jinými způsoby ve snaze ulehčit jim šíření a ono to pomalu začíná fungovat. Tak se mj. stalo, že si mě všiml NejFake a doporučil můj YouTube kanál ve svém videu HODNOTÍM VAŠE KANÁLY #4, což mě potěšilo natolik, že jsem se k tomu rozhodl natočit děkovné video, ve kterém jsem nakonec poděkoval i mnoha jiným lidem.



Rád bych k tomu doplnil, že Medojed už mou první knihu má, takže mu nemusíte psát, protože by o ní to video měl v dohledné době natočit. A pokud se najdou i další ochotníci, kteří budou všelijak oživovat mou tvorbu, tak pravděpodobně dříve či později natočím další děkovné video, ve kterém můžeš být i ty, pokud mi k tomu vytvoříš dobrý důvod.

A na druhou stranu by i mě potěšilo, kdyby mi někdo jednou poděkoval třeba za to, že mou tvorbou či diskusí s ním jsem mu zásadně ovlivnil život k lepšímu a měl bych tak zpětnou vazbu, že mé snažení má opravdový smysl.



Přepis videa s odkazy:
Ahoj, vítejte v mé pracovně. Tímto videem jsem původně chtěl poděkovat jenom NejFejkovi, ale postupně to přerostlo v děkování spoustě dalším lidem. Začnu však NejFejkem. Děkuji mu za to, že ve svém nedávném videu ukázal mimo jiné i mou tvorbu a dovolím si tu část na ukázku přesunout sem.

"Kanál Sebastián Wortys: Ač trochu vtíravě na sebe autor kanálu upozorňoval, nic to nemění na tom, že videa jsou zajímavá a podporu si zaslouží. Opět tu máme typ kanálu, který nejede trendy a hledá si svou vlastní cestu. Za mě velice originální, jen tak dál."

Tou trochou vtíravosti měl NejFake pravděpodobně na mysli, že jsem mu do zpráv napsal připomenutí, aby náhodou nepřehlédnul můj komentář. Přiznávám se, že jsem měl opravdu obavu, aby se tak nestalo, ale když jsem pak mou tvorbu uviděl v jeho videu, tak to pro mě bylo tak velké překvapení, že mi úsměv na tváři vydržel ještě několik desítek dalších minut.

Jináč za zmínku také stojí, že už někdy mezi 21.7.2014 a 5.1.2015 jsem NejFejkovi neúspěšně navrhoval, aby začal tvořit série o kanálech ostatních YouTuberů, kterou pak po letech nakonec začal natáčet. I za to jsem rád a nejen kvůli tomu, že jsem se v té sérii objevil. Těší mě, že NejFake, přesně podle mého návrhu, pomáhá nadějným YouTuberům prosadit se a i já tak poznávám nové zajímavé autory.

Co se týče NejFejka, dozvěděl jsem se o něm 3.4.2011 skrze video První český Facebook song a byl to jeden z hlavních podnětů, které mě vedly k tomu, že jsem si založil nový kanál, abych se odpoutal od staré tvorby, která často byla na principu humorných skečů a myšlenky jsem do té doby šířil spíše skrze textová díla.

Jak už jsem zmínil, toto video mělo být původně poděkováním jen NejFejkovi, ale když už jsem načal téma vděčnosti, tak bych chtěl poděkovat i dalším, kteří mi nedávno pomohli.

Děkuji Petře Willwarin Čechové za to, že prezentovala mou knihu Wesmírný omyl v přednášce na Festivalu fantazie.

Děkuji také kanálu "TOP věci do 2 minut", že mě zmínili jako iniciátora videa "TOP 5 tipů, které vám prodlouží život". "Ahojte u další topový dvouminutovky. Tentokrát s vaším typem, konkrétně Sebastiána Wortyse, který si přál pět typů, jak prodloužit život."

Dále děkuji těm, kteří likují mé komentáře. Třeba tyto dva (první, druhý), které přesáhli hranici tisíc like.

Děkuji i těm, kteří podpořili můj úspěšný crowdfundingový projekt knihy Vtiposcifilo-z/s-ofie.

A ještě během tvoření tohoto videa knižní vloger It's just me udělal recenzi o mé knize Wesmírný omyl, za což mu také děkuji a uvidíme, zda ta recenze bude mít i formu videa.

Chtěl bych Wesmírný omyl zdarma poslat také Medojedovi, pokud by o něm udělal video, ale zatím se mi nepovedlo kontaktovat ho. Takže pokud dosud neudělal žádné video o mé knize a chtěli byste to, tak mu můžete zkusit napsat. A jsem otevřený i spolupráci s dalšími knižními vlogery, projeví-li zájem.

Pokud se nashromáždí další podobné interakce s mou tvorbou, tak možná časem udělám i další děkovné video. A na závěr tohoto děkuji také všem dalším, kteří mi všelijak pomáhají. Třeba i tím, že pomocí zapnutého zvonečku odebírají má videa, i když nejsou zrovna mainstreamová.

Autor článku: Sebastián Wortys

Video "Protipolitická" strana Ztohoven

Krátce před těmi bláznivými volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky jsem publikoval mírně recesivní video "Protipolitická" strana Ztohoven.

Zatím sice neexistuje, ale pokud to zaujme dostatečný počet lidí, tak možná vznikne. A něco podobně bláznivého, jako následující video, by pak před příštími volbami musela třeba Česká televize odvisílat každý den několikrát, xD. To by pak nejspíš vznikla spousta zajímavých reakcí...

A ještě bych rád upozornil, že na Startovac.cz aktuálně probíhá crowdfundingový projekt knihy o anarchokapitalismus, což s tím vším krásně souvisí.



Přepis textu videa (bez úvodního songu):

Ahoj, 29.9.2017 jsem na DVTV zhlédnul krátké video od Romana Týce, jehož název začíná slovy "Týc: Nemám koho volit." A protože je to jedno z východisek pro toto video, tak si pár částí pustíme.

Roman Týc: "Myslím si, že člověk na druhém konci republiky, se kterým nesdílím kromě státní příslušnosti a jazyka prakticky nic, nemá právo rozhodovat svým hlasom o mojí budoucnosti. [...] Nemám koho volit. A to především proto, že žádnej politik nenavrhuje změnu systému. [...] Volit pro mě znamená legitimizovat systém prosazování a vynucování názorů zmanipulovaný masy vůči jedincům i minoritám. Věřím v cloudový společenství, který budou fungovat bez vazby na geopolitickou mapu světa."

Nejprve bych navázal na zmínku o "cloudových společenstvích". Nejsem si jist, co tím novodobý český Nietzsche s pseudonymem Roman Týc myslel, ale podle mého to může celkem blízko souviset mj. s mým postřehem z 2.9.2013, který mám v knize Vtiposcifilo-z/s-ofie formulovaný takto: "Národní způsoby myšlení jsou nově nahrazovány subkulturními." Všímám si toho, že mj. vlivem internetu, který stimuluje sbližování podobně smýšlících lidí a tím oslabuje vazby rozdílných lidí, tak dochází k jakési samoorganizované dekonstrukci struktury společnosti, během které se národní bubliny rozpadají a subkulturní bubliny rostou.

Na toto téma mám několik let rozpracovanou naboptnalou antiutopickou povídku, jejímž poselstvím je mj., že toto směřování je do určité míry určitým způsobem dobré, ale musíme si dát velký pozor, abychom to v blízké budoucnosti nepřehnali a nerozpadli se na izolovaná či dokonce válčící společenství vzájemně si nerozumících subkultur.

A teď bych se vrátil k Týcovi nebo obecněji k umělecké skupině Ztohoven, která je známá svými kontroverzními happeningy experimentujícími se zákony a politikou. Napadlo mě totiž, že jednou z budoucích akcí Ztohoven by mohlo být založení jakési antisystémové protipolitické strany, která by prosazovala hloubkovou decentralizaci společnosti, ochranu svobody jedinců, zvýšení subsidiarity, anarchokapitalismus a podobně.

Nemyslím si, že by získali dost hlasů, aby měli nějaký rozhodující vliv, ale myslím si, že by mohlo jít o katalýzátor zajímavé diskuse na podobná témata, což by v důsledku, skrze epistemologický anarchismus, mohlo přispět k lepší připravenosti na tom, kam podle mého směřujeme.

Pokud by vás také zájímalo, jak by vypadala antisystémová politická strana založená skupinou Ztohoven a jaké názory by to mohlo vytvořit, tak jim to zkoušejte navrhovat, posílejte jim toto video, dát mu palec nahoru a možná se to časem stane.

Jak souvisí superinteligence, antropický princip a celulární automaty?

Jan Fikáček na mě nebo já na jeho skrze Facebook narazil už několikrát, takže když se ke mě dostal starý úsměvný dokument "EGO - Fikáčkův svět", který se na jeho YouTube kanálu objevil jako první video, tak jsem mu zkusil dát odběr (tehdy měl max. 4) a zapnul si zvoneček, zda časem začne publikovat i něco nového. Sice to nějakou dobu trvalo, ale 8.10.2017 publikoval filosofický vlog "Stvořil vesmír pro nás Bůh?", kde zajímavě kritizuje tvrdou kreacionistickou interpretaci antropického principu, čímž na otázku z názvu říká v podstatě "ne".

Fikáčkův názor, že by mohla být i jiná nestavení vesmíru (tak aby byl existenceschopný), z nichž některá by navíc mohla zvyšovat pravděpodobnost vzniku života a jeho evoluční možnosti, je podle mého však podobně bláznivý jako představa, že náš vesmír je vyladěný něčím, co se odehrálo před či při jeho vzniku a těžko s jistotou soudit, co se doopravdy stalo. Dle mého je dokonce možná komplementarita těchto dvou zdánlivě neslučitelných hypotéz, ale k tomu se dostanu až koncem tohoto článku.

Jak už jsem trochu naznačil v předchozím odstavci parafrázováním, tak dle mého ani není tak nutné chápat případnou logickou příčinu antropického principu jako nějakého "Boha" (zde ve smyslu superinteligentní fundamentální bytosti, ne ve smyslu např. singularity viz. můj starší článek). Lze si to představit i relativně o dost jednodušeji jako aplikaci přirozeného výběru na vznikání či možnost vzniku daného vesmíru. Podle mého je samotná možnost vzniku/ existence vesmíru do určité míry svázaná nějakou minimální mírou naturalness (estetický fyzikální princip přirozenosti). A o něco vyšší míra je pak nutná k tomu, aby byl existence schopný déle než pár jednotek Planckova času.

Pokud byste vytvořili algoritmus generující celulární automaty náhodných pravidel, tak byste nejspíš zjistili, že pravděpodobnost vzniku takového CA, který umožňuje emergentní struktury (což je jeden z předpokladů existence života), je výrazně nižší, než pravděpodobnost vzniku takového CA, kde nejsou možné. To analogicky znamená, že nastavení našeho rodného vesmíru je statisticky spíše výjimka a je pak otázkou, jaká je doopravdy příčina tohoto nastavení.

Za předpokladu, že náš vesmír bude existovat ještě pár miliard let, a že opravdu cca směřujeme k technické singularitě, nebo jiné verzi superinteligence (třeba fyzickému propojení CNS do jakéhosi bio-internetu, který by zkvalitňoval kolektivní inteligenci), tak dle mého lze fantazírovat o tom, že po těch letech by se inteligence mohla vyvinout na takovou úroveň, že by byla schopná pochopit vznik a nastavení svého rodného vesmíru do takové míry, že by dokázala uvažovat o jeho jiných variantách a porovnávat jejich možnosti pro vznik a evoluci života v nich.

Pak už by stačilo jen, aby ta superinteligence zjistila, jak má (mj. pomocí kolonizace) ovlivnit tento vesmír, aby vedl ke vzniku toho, který by si vysnila. Pokud třeba platí má představa o seberycyklaci vesmíru černými dírami, resp. že rozpínání vesmíru povede k jakémusi řídnutí časoprostoru a tím k častějším vznikům černých děr, které by se nakonec všechny pohltily navzájem a staly se opět singularitou velkého třesku, tak lze spekulovat o tom, že okolnosti, za kterých se poslední černé díry srazí dohromady, mohou ovlivnit to, kterým "směrem" možností singularita velkého třesku vystřelí. V takovém případě by bylo potřeba vypočítat, jak se dané černé díry mají srazit, požadovaně to ovlivnit a pak už jen doufat, že se ta šílenost povede, :D.

Tím jsem trochu odbočil, abych teď mohl napsat, že si lze představit i okolnosti, za kterých by platnost antropického principu v tomto vesmíru nebyla náhoda. Náš vesmír může být důsledkem existence nějakého méně vyladěného, kde méně vyspělý život, než jaké jsou limity evoluce tohoto vesmíru, vypočítal, jak ovlivnit zánik svého vesmíru tak, aby vznikl vyladěnější, který má šanci vytvořit ještě vyladěnější, který má šanci... Mohlo by to znamenat, že existence života by pro vyladěnost vesmíru byla vysoce důležitá a život by tedy nebyl něco náhodného beze smyslu, ale pro vesmír velmi podstatného... (Další souvislé info. v článku Všehosmysl.)

Je to ovšem jen další z mnoha hypotéz a aktuálně nemáme nic, co by nám zaručilo, která z nich je doopravdy pravdivá, takže oba základní typy výkladu antropického principu považuji dále za přemýšleníhodné.