Včera jsem ve FB skupině Filosofický kroužek položil otázku: "Znáte někoho, kdo natáčí cz FILOSOFICKÁ VIDEA?" a Pasz Petr mi doporučil mj. Jaroslava Peregrina, tak jsem dnes ráno mrknul na jeho nejsledovanější video "Filosofie pro normální lidi I: Filosofie dnes?" a napsal jsem k němu následující komentář:
Jako úvod do filosofie relativně dobré, ale spíše nesouhlasím s tím, že filosofie řeší jen to, co dosud věda nepřebrala do své kompetence.
Dle mého je omyl myslet si, že nějaká otázka je čistě v kompetenci vědy či filosofie, protože část nejspíš každé otázky je v kompetenci vědy a část v kompetenci filosofie. Přesný poměr je různý, proměnlivý a nejasný.
Vzhledem k tomu, že věda na téže otázky postupem času odpovídá různě, tak je zřejmé, že mnohé své předchozí odpovědi považuje za mylné. A některé ty omyly mohou být způsobené i nedostatečným reflektováním předpokladů, což vědu zbytečně zdržuje. A právě filosofie umožňuje nakopávat vědu, aby se už třeba nenimrala v záplatování zastaralých paradigmat a posouvala se dál. Z tohoto hlediska filosofie může přispívat k zrychlování vědy tím, že díky nadhledu dokáže rychleji rozpoznávat a demaskovat její slepé uličky.
V převážné kompetenci filosofie je zamýšlet se nad vědeckými metodami a jejich formulováním pro konkrétní případy (z tohoto hlediska může f. jistým způsobem oprávněně "kecat" do kteréhokoliv vědního oboru). Předpokladem k tomu (aby to probíhalo co nejefektivněji) ovšem je, že filosofie a věda se snaží o vájemné porozumění (mj. se brání tendenci k fachidiotizaci a hlouběji se zamýšlí nad mírou platnosti). A dle mého aktuálně nejlepším možným vzájemným porozuměním na této úrovni je, když je člověk filosofovědec (filosof i vědec v jedné osobě). Právě ti největší průkopnici vědy bývají filosofovědci, protože dokážou přemýšlet komplexněji/ hlouběji než jejich spolupracovnící "prostí" vědci. Skrze filosofovědce filosofie relativně bezprostředně ovlivňuje vědu.
Je však absurdní, že (minimálně v ČR) studenti věd mohou získat titul Ph.D. (doktor filosofie), aniž by studovali filosofii. To se musí změnit.
Případné extrémní distancování vědy od filosofie vede ke stagnaci obou těchto hemosfér poznávání. Vědci častěji uvíznou na zdánlivě neřešitelných problémech a filosofové se uzavírají do bublin. K rozkvětu (české) vědy je tedy potřeba stimulovat zdravý dialog současné filosofie se současnou vědou ("současnou" proto, že vědci často reagují na starou filosofii a filosofové na starou vědu, což vede k absurdnímu nedorozumění).
PS:Tento článek je i na mé FB stránce Současní filosofové.
Autor článku: Sebastián Wortys
Žádné komentáře:
Okomentovat