sobota 16. září 2023

Vysvětlení pěti Wo-citátů

Po publikování mé druhé knihy Vtiposcifilo-z/s-ofie jsem obdržel několik nechápavých reakcí vůči některým mým útržkovitým citátům, které se někdy pohybují na metaforické úrovni, takže je zapotřebí vyšší dávka antiskepse, aby se čtenář vyhnul předkritice. To byl jeden z prvotních signálů, který mě dovedl k myšlence, abych k některým výběrovým citátům začal psát komentáře, které by ořezaly množinu interpretací směrem k mým pojetím. Prostě aby se pak citáty zdály srozumitelnější, přesnější. 

Dlouho jsem se věnoval jiným projektům (a s psaním další knihy stále pokračuji), ale teď, když přemýšlím, který další článek bych rád napsal, tak tento koncept se mi zdá ideální volbou. Mnohokrát už jsem na různá místa psal myšlenky ve smyslu, že citáty jsou tou částí našeho (pře)myšlení, která má největší potenciál přetrvat v kolektivní paměti co nejdéle (což může být myšleno i ve vztahu k jejich abstrahování nebo převedení do jiných forem třeba v rámci umělé neuronové sítě) a tím také nejvíce posloužit budoucím generacím. 

Mé citáty už se několik let šíří na různá místa. Jeden se objevil třeba v popisu české konference o modularitě, jiný v anglicky psané e-knize jako úvod kapitoly (budu rád, pokud mi své použití mých citátů ohlásíte, abych na něj mohl odkázat v zájmu oboustranné výhodnosti). A pokud chci omezit nevyhnutelné dezinterpretace (které časem vždy přichází, mj. vlivem „tiché pošty“), tak bych měl začít publikovat vysvětlení alespoň některých z těch, které už kolují internetem. 

Není jich málo a teď se nechci zdržovat výběrem těch pár absolutně nejlepších, takže z dobrých citátů vyberu k okomentování ty, na které mi oko sklouzne a časem bych rád napsal řadu dalších podobných článků. A až se vrátím k tvorbě rychlovideí, tak některé komentáře se v namluvené podobě snad objeví i na mém druhém YouTube kanálu. 

Než však přejdu k samotnému komentování citátů, tak upozorňuji, že se nemusím dotknout všech relevantních významů, které dané citáty mohou mít a ani zdaleka nepopíšu všechny relevantní souvislosti, protože ty citáty myslím bývají poměrně obecné až nadčasové. Komentováním se také může vyjevit řada nových nejasností, které by bylo dobré dál a dál upřesňovat, dokud se obměňovaným zněním ptá někdo schopný pochopení. Takže následující komentáře prosím chápejte spíše jako směrovky k některým z možných významům daných citátů. 


„Koho nelze pochopit, toho nelze ovládat.“ — Sebastián Wortys

Komentář: 

Předpokládejme existenci hypotetické (nám neznámé) bytosti/ agenta, který v mnoha ohledech funguje velice odlišně na nebinární škále možností. Pokud bychom takového tvora chtěli cíleně ovlivnit, tak bychom ho nejprve potřebovali důkladněji pochopit, abychom mohli správně předpokládat, které naše vlivy by mohly vést k jakému jeho chování. Prvními kroky v takové snaze může být opatrné navázání kontaktu prostřednictvím akci, které u většiny nám známých tvorů nevedou ke konfliktům. Co když ale reakce oné neznámé bytosti budou mimo veškeré naše koncepty? Co když nám vůbec nebudou dávat smysl? Dokud takového hypotetického tvora lépe nepochopíme, tak nemáme šanci nasměřovat ho, aby reagoval podle našich očekávání a zájmů. A teď si uvědomme, že nikoho ve skutečnosti neznáme absolutně dokonale, takže všichni lidé a jiní aktéři, které známe, se vůči nám pohybují někde na škále od absolutního pochopení po absolutní nepochopení. A ti, které chápeme nejméně, bývají i těmi, které jsme nejméně schopni cíleně ovládat. Ostatně i důvěra, která usnadňuje cílené ovlivňování ostatních, je obvykle založená na pocitu hlubšího pochopení. 


„Hloupost spočívá v omezenosti, bláznovství v bezmeznosti a moudrost v jejich rovnováze.“ — Sebastián Wortys

Komentář: 

Touto větou se snažím označit jeden z důležitých způsobů pohledů na význam moudrosti, ale obdobně to pomáhá pochopit i podstatu geniality, aniž by bylo potřeba stereotypně, explicitně a přímo hovořit o spojení s vysoce nadprůměrnou inteligencí, která s genialitou téměř nepochybně úzce souvisí. 

Různí aktéři naší emergentní reality mají různou míru představivosti/ fantazie/ imaginace/ kreativity/ myšlenkové konektivity/ mentální kombinatoriky/ kognitivní modularity... (nebo jak jinak si to chcete nazvat) a spolu s tím různé způsoby, kterými k této paletě možností přistupují, což zahrnuje různé kognitivní schopnosti a míru příchylnosti něčemu uvěřit. 

Hloupí lidé bývají ti, kteří mají relativně malou představivost a tedy omezenější schopnost kreativněji řešit nové problémy. Pohybují se v užším rámci možností, a pokud jsou jejich kognitivní schopnosti nedostatečné i vůči takto nevelké množině, tak tito jedinci bývají extrémně omezení ve své schopnosti o něčem přemýšlet. Obvykle snadno něčemu uvěří, protože těžko hledají jiné relevantní možnosti a až příliš se zaměřují na konkrétnost současnosti. A i když rozložení inteligence může být nerovnoměrné pro různé aspekty, tak nižší výsledky pro jednotlivý aspekt korelují s nějakými omezeními. 

Opačným extrémem vůči hlupákům nejsou (z výše uvedené perspektivy) géniové, moudří lidé ani jiní různí jedinci s vysoce nadprůměrnou inteligenci, nýbrž takový druh „bláznů“, které napadá výrazně mnohem víc možností, než je pro daný problém relevantních nebo než dokážou zpracovat. Takový blázen může začít řešit problém a bez jeho vyřešení skončit u velmi nesouvislé činnosti, která většině lidé nemusí dávat smysl, pokud ho vůbec lze pro daný případ vymyslet. Pohybuje se myšlenkově tedy až moc mimo rozumové meze. A pokud navíc má tendenci svým nápadům poměrně snadno uvěřit, tak může vymýšlet třeba různé absurdní konspirační teorie nebo spirituální systémy a žít podle nich, i když to bude velmi zcestné. 

Moudrost a genialita se pak mezi těmito dvěma extrémy vyjevují jako určité dynamické rovnováhy mezi omezenými a nadměrnými možnostmi. Geniální jedinec si obvykle představí zhruba takové největší množství relativně relevantních možností, které je v optimálním čase schopen zpracovat. Ani ne výrazně víc, ani výrazně méně. A míra jeho víry (nebo alespoň chování jakoby věřil) k jeho závěrům se opírá o míru pravděpodobnosti z pohledu zkušeností a naučených teoretických konceptů, takže se snáze vyhne tvrdohlavému ulpívání i protichůdnému přehánění představy „vím, že nic nevím“. Prostě udělá to nejlepší objevitelné s vědomím, že to může být omyl a nic dokonalejšího se nezdá v dosahu v blízkém časoprostorovém horizontu. 


„Ne všichni blázni jsou géniové, ale všichni géniové jsou blázni alespoň částečně.“ — Sebastián Wortys

Komentář: 

Říká se, že mezi géniem a bláznem je poměrně tenká hranice. To může být dáno mj. tím, že blázni nemají dostatečnou kognitivní schopnost zvládat adekvátně zpracovávat svou přehnanou představivost, zatímco géniové mohou mít podobně velkou představivost jako tento druh bláznů, ale ještě většinou dokážou (v těch chvílích kdy si označení génius nejvíc zaslouží) její paletu přiměřeně zpracovat na nějaký použitelný závěr. To znamená, že velká fantazie je společná pro daný druh bláznů a genie. Občas však i génius může přecenit své možnosti, nezvládnout svou představivost a udělat něco bláznivého. Nebo si tím může i poněkud záměrně zpestřovat život - pohrávat si s vlastním a cizím rozumem. Takže ne všichni blázni jsou géniové, ale všichni géniové jsou blázni alespoň částečně.


„Nesmrtelným se stává ten, jehož myšlenky by i jeho vrah přijal za své.“ — Sebastián Wortys

Komentář: 

Někteří jedinci považují určité jiné osoby za své nepřátele natolik, že mohou usilovat o jejich fyzickou likvidaci. Ale přes veškerý tento odpor se vždy najdou i nějaké spřízněné vlastnosti, mj. všichni lidé (v biologickém smyslu) dýchají kyslík a dosud všichni pobýváme jen v rámci Sluneční soustavy, přičemž v konkrétních případech může platit i řada jiných a nepaušálních aspektů. A pokud jsou alespoň některé myšlenky určité osoby natolik přitažlivé/ uvěřitelné/ užitečné/ pravdivé..., že i jedinec, který by ji chtěl zabít, tyto myšlenky přijme za své, tak se o to pravděpodobněji může jednat o myšlenky, které by snáze přijala i řada jiných lidí, kteří k dané osobě nemají až tak velký odpor. Takže čím víc lidí myšlenky dané osoby příjme, tím spíše ony myšlenky zůstanou v povědomí společnosti i po fyzické smrti rodné osoby, což je memetický druh nesmrtelnosti. A může se to dít i navzdory různým změnám politických režimů, pokud jde opravdu o ty myšlenky, které by přijal i případný vrah toho, kdo je vymyslel. 


„Největší známá svoboda je nejvolnější známý druh otroctví.“ — Sebastián Wortys

Komentář: 

Svobodu lze chápat mj. jako možnost vybrat si informovaně mezi více různými možnostmi, aniž by naše rozhodnutí bylo drtivě předurčeno omezeními ze strany užšího okruhu vlivných aktérů. Zároveň však svoboda může znamenat i schopnost dosáhnout svých rozhodnutí (třeba i s cizí pomocí), protože co by to bylo za svobodu, kdyby nám žádné z našich rozhodnutí nebylo dostupné k realizaci. 

Teď si můžeme uvědomit, že různí jedinci v různých časech na různých místech měli, mají nebo budou mít různou míru svobody z pohledu obou její výše zmíněných aspektů. Sice těžko říct, který člověk v historii byl nejsvobodnější, ale snadno můžeme předpokládat, že jeho svoboda nepřesáhla možnosti dosavadního lidstva nebo obecněji života na Zemi. To znamená, že ovlivňoval jen velmi nepatrnou část vesmíru, téměř nic vůči Celku. Gravitační vlny nás táhnou, kam se nepředstavitelně velkým masám hmoty a temné hmoty zlíbí. Navíc ani ten nejsvobodnější dosud známý jedinec nebyl schopen změnit základní fyzikální zákony, nanejvýš je částečně pochopil a udělal nanejvýš to, co mu jejich rámec umožnil. Podobně dosud všichni lidé jsou víceméně omezeni biologickou formou, i když se pomalu replikujeme do virtuálního prostředí. Ale to je omezené fyzickými zdroji a prakticky i dosavadní podobou softwaru a hardwaru. 

I kdybychom byli těmi, kdo budou mít největší svobodu této doby, tak stále se to bude odehrávat v poměrně velkých omezeních ze strany vesmíru. Tato omezení jsou tak značná, že i ta největší námi známá reálná svoboda se vůči nim bude zdát jako zotročení. A pokud si někdo myslí, že vládne světu, tak je v tomto ohledu poměrně naivní. Neměli bychom se však tolik trápit masou toho, co dnes nedokážeme ovlivnit a měli bychom soustředit pozornost na to, co je v naší moci - o čem můžeme alespoň trochu svobodně rozhodovat. 


středa 30. srpna 2023

Povídka Kosmopakombinace

Roku 2017 jsem napsal fanfiction povídku na britský humorný sci-fi seriál Červený trpaslík, konkrétněji epizodu, která by měla sériové zařazení S12E07 a jmenovala by se Kosmopakombinace. Nechával jsem si ji pomyslně „v šuplíku“, protože z hlediska autorských práv bych ji nemohl legálně zveřejnit formou knihy vydané v České republice. 

Později jsem však zjistil, že v legislativě USA existuje zajímavý koncept tzv. fair use (ve Velké Británii, pod kterou spadají autoři daného seriálu, zase tzv. fair dealing), který dovoluje mj. publikovat bezplatně přístupné fan fiction díla a to i bez souhlasu autorů originálních předloh. Doufám, že i v našem státě se takový koncept jednou (co nejdříve) podaří prosadit (třeba prostřednictvím České pirátsky strany), abychom všichni mohli bez obav legálně vymýšlet a sdělovat své vlastní příběhy postav, které navrhl někdo jiný. 

Naštěstí už dnes se nemusím omezovat aktuální lokální absencí fair use, jelikož současně by mělo na internetu platit, že když je nějaký server americký, tak se na něj vztahují zákony dané země, takže zde v rámci Bloggeru bych měl být oprávněn aplikovat férové užití a publikovat mou povídku Kosmopakombinace, aby neskončila na smetišti dějin, které by navíc téměř nikdo neviděl. 

A teď něco k přímo povídce, než přejdu k ní samotné. Kosmopakombinace, jak už název trochu napovídá, se snaží navazovat na co nejvíce epizod (a rozvíjet dosud neotevřené příležitosti interakcí fiktivních postav či vynálezů). Takže pokud jste někdo dosud neviděli celý seriál Červený trpaslík, tak to doporučuji napravit (alespoň po epizodu S12E06) a současně tak podpořit možné natáčení dalších dílů tohoto úžasného seriálu (kéž by se i mnou napsané dílo stala předlohou skutečné epizody). 

V povídce se snažím klást důraz na ty aspekty Červeného trpaslíka, které se mě osobně líbí nejvíc, což nemusí nutně být téže roviny, které preferují jiní fanoušci a tímto se jim předem omlouvám, že z jejich pohledu se má tvorba ani zdaleka nevyrovná originálu. Pokud však máte rádi inteligentní černý humor, nadsázku, skryté narážky nebo velmi absurdní situace za hranicí všední reality a máte nadhled nad fikcí, tak doufám, že můj následující mozkový výtok pro Vás nakonec bude žádoucí ztráta času. 



Kosmopakombinace: 

Deset kilometrů dlouhá těžařská loď Červený trpaslík, tři milióny let v kosmu. Její posádka: Dave Lister – poslední žijící člověk, Arnold J. Rimmer – hologram Listerova mrtvého kolegy, Kocour – tvor, který se na lodi vyvinul z kočky, a Kryton – android, jenž kdysi opečovával lidské kostry v domnění, že jsou živé.

Červený trpaslík vypadá trochu jako beznohá obdoba červeného robota Malý bůh z komiksů Vlastislava Tomana a Františka Kobíka.

Kdesi na jeho palubě je malá bezvýznamná místnost, během jejíž stavby si, na perníku frčící, dělníci na poslední chvíli uvědomili, že už neměli stavět zaprášenou industriální strojovnu, ale ubikaci pro živé lidské bytosti. Narychlo to zamaskovali, a protože na perníku frčela i kontrola, tak jim to prošlo.

První obyvatel byl kdysi znechucen odfláknutým stavem svého nového domova a rozhodl se zútulnit ho.

S hrdostí do úrovně očí malebně umístil své bezvýznamné diplomy, kolem nich úhledně pověsil náhodné stránky z Příručky vesmírného sboru a přepečlivě srovnal hromádky objednaných formulářů. Později na stěnu výklenku s postelí pravoúhle rozmístil grafy, jejichž smysl nebyl znám ani jemu. Ale všechny vedly z oblasti kolem nuly nahoru, takže musely být skvělé, ať už třeba popisek mortem na ose y znamenal cokoliv. Rimmer ještě utřel prach a hned se cítil jako doma.

Bohužel jeho pozdější dredatý spolubydlící byl zhnusen i navzdory úpravám, nebo spíše i právě kvůli nim.

Takže netrvalo dlouho a Lister pomocí lihovky projevil svůj poněkud odlišný styl výzdoby, když ty byrokratické blbiny na zdech pomaloval sprosťárnami, hold síla zvyku. Následně sebral hajzlpapír a začal ho ozdobně věšet pod okrajem stropu. Chvíli ještě přemýšlel, co tomu chybí, ale pak mu došlo, že ponožky nosil už asi měsíc, takže bylo na čase hodit je na zem jako třešničku na dort a hned se cítil jako doma.

Rimmer touto změnou obydlí nebyl zrovna potěšen, což se pokusil dát najevo co nejkorektnějším pokusem vyhrát soutěž ve řvaní a poskakování, i když si uvědomoval jeho paradoxnost.

Ale to už je dávná minulost. Po letech společného soužití výzdoba strojovny… Pardon, výzdoba ubikace skončila podivným kompromisem mezi byrokracií a punkem.


* * *


Lister ráno ležel ve své kóji a už se pomalu chystal vstát na oběd, když v tom ho zašimralo v uchu, tak to začal řešit a v tu chvíli do místnosti vešel Rimmer: „Á, Listy. Víš, kdo je nejhloupějším tvorem ve vesmíru?“

„Nejspíš ten, kdo právě položil tu otázku.“

„Ne. Nejhloupější je tvor, který si vymetá ušní maz pomocí filtrů z nedopalků cigaret.“

„Tak počkat, to je náhodou chytrý. Takhle si šetřím uchosťoury na horší časy,“ bránil se Lister.

„Chtěl jsem zkrátka říct, že jsi kosmopako, avšak to není to hlavní sdělení. Víš, co jsem si uvědomil? – Že náš Červený trpaslík je těžařská vesmírná loď-“

„Vážně? To je mi fakt novinka! Trvalo to tři milióny let, ale nakonec ti to docvaklo, :D. Bravo! Za takový postřeh bys měl být určitě povýšen, :D.“

„To byl jen úvod-“

„Úvody? K čemu? K tomu, že jsi navíc dnes ve sprše pro hologramy po třech miliónech let pomocí lupy zjistil, že jsi možná opravdu muž, i když to tak na první pohled bez srolovaných ponožek v trenýrkách nikdy nevypadalo, :D?“

„Necháš mě laskavě domluvit? Chtěl jsem říct, že Červený trpaslík je těžařská vesmírná loď, ale už hezkou řádku let nic netěžila. Takže jsem se rozhodl provětrat jí trochu šroubky a vytěžit nějaký ten macatý asteroid,“ usmíval se Rimmer.

„Blázníš?! Tahle kraksna už měla dávno odpočívat na vrakovišti a vloupané děti si v ní měly hrát na kosmonauty, než by ji jiné děti roztavily v čínských ocelárnách za pár Dolarů a reinkarnovaly na nová auta, aby bylo čím plýtvat zásoby ropy… Nejsem si jistý, ale mám pocit, že po třech miliónech letech je záruční list Červeného trpaslíka už propadlý. A i kdybychom v tomhle pustém vesmíru náhodou narazili na funkční servis Titaniků, tak nesmyslím, že bychom měli peníze na opravu. Možná by se tu v matracích z matracáků pár zašitých drobáků našlo, ale kdybychom jim to ukázali, tak by se asi tvářili zmateně jako v nějaké zapadlé řecké směnárně, když chceš rozměnit Koruny za Eura a oni si myslí, že sis tu měnu vymyslel.“

„Trpaslíkovi se nic nestane. Je ve skvělé formě, vždyť ho opravuji já.“

„No právě! Zase s robíky na něco špatně šáhneš, tentokrát se celá loď rozpadne a mi budeme vesmírní bezdomovci, pokud to vůbec přežijeme!“

„Neboj, Listy, dokonce jsem si četl příručku těžby. Hlavně první stranu.“

„Rimmere, oba víme, že když tvrdíš, že jsi četl hlavně první stranu, tak to znamená, že jsi ve skutečnosti četl jenom první stranu, nic víc.“

„Mohu tě ujistit, že nemáš naprosto žádný důvod k obavám. Červený trpaslík si užije s asteroidem, uděláme nějakých tisíc fotek, polovina z toho budou má selfíčka a všechno bude na jedničku s hvězdičkou.“

V tom se, sedíc na záchodě se staženými kalhoty, krátce zjevil vrásčitý Lister s prošedivělými dredy podobně, jako když byly ozvěny budoucnosti, a řekl: „Nemám moc času na vysvětlování, tak mě poslouchejte. Chci vás varovat, že pokud Rimmer zkusí Červeným trpaslíkem něco těžit, tak se loď rozpadne a budou z vás vesmírní bezdomovci zase jen v Kosmikovy.“ Dořekl a zmizel stejně záhadně, jako se objevil.

Rimmer umírněně: „No, možná tu příručku zkusím ještě pár měsíců začít číst.“

„Všiml sis, že to mé starší já mělo pořád stejný účes? Zvažuju, že bych si ho změnil… Co takhle punkové číro z dredů?“

„Pokud je záměrem, abych se při pohledu na tebe rozesmál, tak jsi na správné cestě.“

Do místnosti vešel Kryton: „Dobré poledne, pane Listere, už můžete vstát z postele, přinesl jsem Vám oběd: kuřecí prsíčka na kari.“

Rimmer se otočil za řachou, která se ozvala v Listerově kóji, ale byla prázdná, tak se podíval na kari a Lister už ho do sebe ládoval.

„A abych nezapomněl,“ dodal Kryton, „na orbitalu nedalekého planetoidu jsem objevil satelit vznášející se nad dalším opuštěným vědeckovýzkumným střediskem. Ale zatím se mi nepovedlo zjistit účel toho střediska.“

„Chválabohu,“ zaradoval se Rimmer, „snad tam bude dost zkumavek na výtěr krku.“

„K čemu by vám byly, pane? Vždyť jste hologram,“ podivil se Kryton.

„V těch zkumavkách by byly vatové tyčinky, a pokud by jich bylo dost, tak už bych nikdy nemusel vidět Listera, jak vajglem těží svůj ušní maz.“

„V tom případě také doufám, i když cigaretami je to pořád lepší, než když si uši čistil otvírákem na konzervy,“ odpověděl Kryton šeptem tak, aby ho Lister přes své mlaskání neslyšel.

Ten si dolízal prsty a také se zapojil do diskuse: „Co jsi to říkal, když jsem začal jíst, Kryťáku?“

„Že jsme objevili další vědeckovýzkumné středisko.“

„Další? Není trochu divné, že každá druhá stanice, na kterou narazíme, je vědecká?“

„To víte, pane, od té doby, kdy vědci konečně objevili způsob, jak rozmnožovat svůj intelekt, aniž by museli umět přesvědčit ženu k pohlavnímu styku, tak se rapidně přemnožili. Nakonec se ukázalo, že vytvořit umělé dělohy produkující rekombinované klony, kterým je přeprogramována struktura mozku, je pro mnohé vědce mnohem jednodušší, než přemluvit ženu, aby s nimi měla děti.“

„Představte si, jaké vynálezy by v tom vědeckém centru mohly být,“ zasnil se Rimmer. „Třeba chytrý telefon, který by nebyl hloupý nebo notebook, který by fungoval i po pěti letech bez poruchy.“

„Pane, zatím uplynuly jen tři miliony let“ podotknul Kryton. „I kdyby vývojáři pracovali celou tu dobu, tak by něco tak úžasného nedokázali.“

„Tak se jdeme mrknout, co tam bude. Podnikneme malý urbex,“ navrhl Lister.

„Nemůžeš tomu říkat urbex,“ oponoval Rimmer, „protože ten má nepsané pravidlo: neodnášej nic než fotky, nenechávej nic než stopy. To nejde moc dohromady s tím, že my opuštěné vesmírné základny v lepším případě vybrakujeme a v horším provedeme něco, co vede k jejich výbuchu. Takže v našem případě jsou mnohem přesnější pojmy jako např. vyrabovat, zpustošit, vydrancovat, zdevastovat a vyplenit.“

„Říkej si tomu, jak chceš. Jo a než vyrazíme, tak si ještě skáknu na velkou.“

Poté, co Lister vyřkl heslo „Hovnajs!“, tak se panel na zdi otočil, odkryl mluvící záchod a ostatní z místnosti uprchli s vidinou toho, co bude následovat, takže si Lister ani nemusel dávat pásku přes oči. 

Kryton svůj útěk odůvodnil slovy: „Musím jít říct panu Kocourovi, aby si začal připravovat oblečení před odletem.“

Lister se uvelebil na trůnu a už se chystal peristalticky transportovat obsah svých střev o patro níž, když v tom ho záchod vyrušil: „Mohu se zeptat, co jste měl od minulé návštěvy k jídlu? Jen, abych věděl, jak moc to mám zředit, aby to zase nerozežralo kanalizaci.“

„Nemůžeš držet hubu alespoň, když do tebe se*u?“

„Moc se omlouvám.“

„Jsi jako chatbot: reaguješ na všechno a nepoznáš, kdy sklapnout.“

„Pardon.“


* * *


Rimmer se vrátil k ubikaci, ale zůstal před dveřmi, aby náhodou nezahlédl něco nechutného. „Listere, už jsi na tom záchodě skoro hodinu. Co tam děláš?“

„Čtu knihu.“

„Já snad špatně slyším, ty čteš???“

„Už týden tu není hajzlpapír, jen ta kniha s nápisem Před použitím si knihu přečtěte. Jsem na straně 42, takže brzo budu mít dost papíru, abych se konečně utřel.“

„Proč vůbec chodíš na ten stupidně mluvící záchod?“

„Protože nejbližší němý záchod je půl kilometru daleko a přijde mi nemorální nějakému mluvícímu záchodu poškodit hlasivky.“

„Na Kosmiku je také záchod. Mohl jsi sjet výtahem do hangáru, odskočit si v lodi a už jsme mohli být hodinu na cestě k té stanici.“

„No jo, to mě nenapadlo. Alespoň jsem v té knize našel trochu pochopení, jaké to je vstávat s kocovinou. A taky jsem trochu stranou přemýšlel o tom, že mívám pocit, jakoby se to období, kdy jsem byl těhotný se svou ženskou variantou a pak Táta, jen tak vytratilo z mého života. Ani video jsem si z té doby nepořídil.“


* * *


Kosmik přistál na planetoidu, který kdysi pravděpodobně měl nějaké jméno, ale jelikož ho neznali, tak Rimmer ho, ještě před přistáním, přejmenoval na Rimmer.

Chodby geotermálně vytápěného vědeckovýzkumného střediska s umělou gravitací byly plné zaprášených přístrojů neznámého účelu a osvětlené pouze nouzovým osvětlením.

Rimmer vyjekl: „Pomoc! Něco se mě zezadu dotklo!“

„Nebojte, pane,“ utěšoval ho Kryton, „to se mi jen postavil můj přídavný tříselní vysavač Archie radostí, kolik je tady prachu.“

„Krytone, proč máš s sebou hadici vysavače?“ otázal se Lister podezíravě.

„No, víte, pane, říkal jsem si, že opuštěné stanice bývají vždy tak překrásně zaprášené,“ zasnil se Kryton, „a já mám takové nepotlačitelné nutkání ten prach vysávat…“

Kocour: „A proč jsi ten vysavač pojmenoval po umělém penisu, který ti utekl a proháněl se mojí vestičkou jako ve Vetřelci?“

„Já řekl Archie?“ zhrozil se Kryton. „To jsem se spletl, tak to není. Navíc jsem přeci android, takže to, že mám vysavač tam, kde muži své nářadíčko, tak neznamená, že je to penis. A ta příhoda, když jsem byl chvíli člověk, s tím absolutně nesouvisí… Počkat, psychosken nedaleko zachytil enormní spotřebu energie.“

„Tvůj Archie,“ ušklíbl se Rimmer, „nebo se od něj pokoušíš odvést pozornost?“

„Ani jedno, pane. A co je záhadnější, tak psychosken najednou nedaleko hlásí i nové známky života. Pokusím se napojit na kamerový systém, jestli se tam můžeme podívat na dálku.“

Kryton odšrouboval jednu kameru a drát připojil ke své hlavě. Na jeho hrudním monitoru se pak ukázal záběr Inkvizitora – robota v černém plášti a helmě podobné lebce s velkýma černýma očima.

„To je zase ten psychouš, co nás chtěl vymazat z historie, protože jsme se mu zdáli zbyteční,“ připomenul Kocour.

„Ale jak je to možné? Vždyť jsem ho zničil už před lety,“ udivil se Lister. „A netvrďte mi, že se pohybujeme natolik pomalu, až vidíme ozvěny minulosti.“

„K nevíře,“ ozval se Kryton, „je tam i Legie, ta bytost složená ze všech ostatních v jejím blízkém okolí.“

Legie byla oblečena typicky v bledě zeleném elastickém unitardu, na obličeji měla kovově stříbrnou masku, ze které vystupovala hadice vedoucí do kovové hrudi, umělých střev a další hadičky vedly kolem těla.

„Té chodící splácaniny jsme se přeci také už zbavili,“ poznamenal Rimmer.

Chvíli pozorovali své zmatené výrazy a pak se zahleděli zpět k monitoru, kde viděli, jak se Inkvizitor obrátil k Legii se slovy: „Co jsi zač? Jsi hodná své existence? Ukaž se mi,“ strhl Legii masku a zalekl se tváře. Z poloviny to byl on a z té druhé slizká obluda jménem polymorf.

„Co to má znamenat? Ty jsi z poloviny já a z poloviny ten hanebný mutant, který mění svůj vzhled, aby vysával emoce? To tě mám jako z poloviny nechat existovat a z poloviny vymazat? To přeci nejde,“ rozhazoval rukama, „to je blbost! Co s tebou mám sakra udělat?! To nemá logické řešení, to se, to se, to sesesesese…“

Chvíli se klepal jako zaseknuté video, až se vypnul, sklopil končetiny a jiným hlasem se z něj ozvalo hlášení: „Metafyzická rozpolcenost způsobila přetížení a zkrat robota…“

Jelikož Inkvizitor přestal fungovat, tak Legie se proměnila na samotného polymorfa a utekla ze záběru. Paradoxně teď už by Inkvizitor mohl zasáhnout, ale kdyby fungoval, tak už by zase nemohl.

„Ať už se tu děje cokoliv,“ ozval se Rimmer, „tak někde v dosahu Legie musel být polymorf. Připravte si bazukoidy, ať toho hnusáka můžeme pozdravit infrastřelami dřív, než nás zkusí předělat na bandu pošuků.“

„Předělat?“ zarazil se Lister. „Vždyť už jsme banda pošuků.“

„Mluv za sebe, opičáku,“ rýpl si Kocour. „Já toho šeredu s radostí sejmu, než ze mě zkusí udělat pizizubku Duana Dibbleyho s účesem a la hrnec.“

„Pánové, věnujte prosím polymorfovi trochu soucitu a pochopení, on nemůže za to, jak zloradný je,“ ozvalo se za nimi a Rimmera trochu znepokojilo, že to bylo řečeno jeho hlasem, i když zrovna nepromluvil.

Když se otočili, spatřili podobiznu Rimmera v šedém tričku s červeným nápisem: dejte šanci slanému koláči. Na očích měl intelektuální brýle, v ruce dýmku a na nohách sandále. Přesně tak Rimmer vypadal, když ho poprvé vycucal polymorf.

„Svým způsobem je polymorf celkem hezký, :).“

„Hezký?!“ namíchl se Rimmer. „Vypadá jako skvrna z Rorschachova testu osobnosti nebo jako ilustrace k vogonské poezii. Nedělej ze mě sluníčkářského psychoblbce, ty moje přehippísákovaná napodobenino!“

„Rimmere, nenech se naštvat. Může to být polymorf,“ varoval ho Lister.

„Máš pravdu,“ uznal Rimmer, „zastřelte ho!“

„Počkat!“ vložil se do toho Kryton. „Podle psychoskenu je to hologram stejně jako náš pan Rimmer.“

„Já bych raději poslechl dutohlava, i když to samo o sobě zní divně,“ přiznal Kocour s blaženou představou, jak zastřelí Rimmera, nejlépe oba.

„Možná je to pan Rimmer z budoucnosti,“ zamyslel se Kryton. „Mohl nás chtít před něčím varovat, ale než se mu to povedlo, tak z něj polymorf udělal fanatického Greenpeacáka.“ Otočil se k němu a zeptal se ho: „Víte, jak jste se tu objevil, pane?“

„Nevím. Poslední, co si pamatuji, je, že jsem na Trpaslíkovi navrhoval založit Komisi pro Legalizaci Integrace Teroristických Organismů a jejich Rehabilitaci ve Společnosti, ale pak mě trochu znepokojilo, jakou by to mělo zkratku.“

„To je opravdu zvláštní,“ svěřil se Kryton. „Zatím to nedává moc smysl, ale mám pocit, že podivnosti, které se nám tu dějí, by mohli souviset s výzkumem, který tu probíhal. Musíme o tom zjistit víc informací.“


* * *


Ve vesmírné lodi Kosmik, která vypadá trochu jako gigantická zelenější podrepka vodní, si mezitím toustovač procvičoval mluvidla: „… Toustuji, tedy jsem. Dá si někdo toust? Dobrý, teplý, křupavý toustík…“

Ani netušil, že se tam zatoulal polymorf, který ho tajně pozoroval, aby se pak proměnil na dřevěné nenažrané monstrum jménem Otesánek.

„Jé, ty vypadáš jako pěkně hladový Stromovous. Dal by sis toust?“

„Jo, mám hlad, velký hlad,“ zahuhlal Otesánek.

„Že jsem se vůbec ptal, hned ti jich pár udělám,“ a začal vysouvat jeden toust za druhým skoro jako nějaký samo-tousto-pal.

„Víc a rychleji!“

„Promiň, ale nestíhám toustovat, i když se snažím ze všech sil.“

To byl ten okamžik, který chtěl polymorf vyvolat. Proměnil se zpět do podoby slizkého mutanta a na toustovač připlácl svůj emocucný sosák.

„Co blázníš, snad mě nechceš sníst. Toustovačem se nenajíš, raději pokračuj v papání toustíků. Počkat! Co to děláš s mým nutkáním toustovat?! Přestaň!“

Polymorf sežral toustovačovu obsedantně kompulzivní poruchu, která ho nutila neustále toustovat. Následně se polymorf zmenšil a odplazil ve směru pachových stop vedoucích z Kosmika.

„Moje noční můra se vyplnila. Stal se ze mě toustovač, který nesnáší toustování! Můj software je zničený! Netoastuji, tedy nejsem. Už ani nejsem toustovač. Stal se ze mě předmět externismu Járy Cimrmana: jsem díra v časoprostoru, která má jen tvar toustovače. Existuje všechno kromě mě. Opak solipsismu!“


* * *


Než se posádka Trpaslíka dostala k připojení na hlavní počítač výzkumného střediska, tak se jí vyskytl další nezvyklý pohled. Tedy nezvyklý především pro toto, do nedávna liduprázdné, místo u skladu zaprášených elektrosoučástek. Špinavoblond vlasatý hadí kluk Alexey Goloborodko, ohnutý do extrémního záklonu triple fold, si tam koketně povídal s charismatickým androgynem Andrejem Pejićem, jakoby seděli u baru na díze. Pak se ale oba změnili zpět na polymorfy a zkoušeli si vzájemně vysát emoce, což vedlo k zacyklení, kterého Lister využil, aby na jednoho z nich vystřelil.

Po vyprchání záře se zasažený rádoby polymorf proměnil zpět na Legii, po jejímž povrchu projel elektrický výboj, ztratila obsah a její kombinéza spadla prázdná na hromádku, jako když Lister hodí špinavé oblečení na zem.

Kocour už se také chystal vystřelit na zbylého, pravděpodobně toho pravého, polymorfa, ale Greenpeace verze Rimmera mu do bazukoidu strčila plastovou růži a postavila se před něj na obranu se slovy: „Zadržte! Nehodlám tolerovat tohle nehumánní utrácení zvířátek.“

„Blázníš?“ vložil se do toho Lister. „To není žádné růžové koťátko na mazlení, ale nebezpečný emocežrout!“

Polymorf se mazaně změnil na samce nosorožce tuponosého severního.

„Podívej, je to nejohroženější druh na Zemi. Kdysi zbývali poslední tři jedinci zmrazení ve stázi královédvorské zoo a tohle musí být ten poslední existující samec.“

„Ty budeš také brzo ohrožený druh, pokud neuhneš,“ varoval ho Kocour.

„Není to ohrožený druh,“ prohlásil Lister, „je to polymorf, který mění tvar, aby tě oklamal, ty naivní čuramajzlíku!“

„Jak si můžeš být tak jistý, že je to polymorf? Co když se nosorožec tuponosý severní umí změnit na polymorfa a zpět?“

„Podle psychoskenu jde o polymorfa,“ informoval Kryton.

„To může být konspirace. Výrobci techniky chtějí zničit přírodu, aby na nich lidstvo bylo závislejší než dříve.“

„Nemyslím si, pane.“

„Řekl robot, potomek neuposlechnutého varování Karla Čapka.“

„Když střelíme do polymorfa, neměl by to ten hippík přežít, když je hologram?“ navrhoval Kocour, doufajíc, že získá souhlas a po výstřelu se to ukáže jako špatná hypotéza.

„Mohlo by mu to zničit hmotné holosrdce,“ varoval Kryton, „je to moc riskantní.“

„Jsem připravený obětovat svůj život za vznešené ideály!“

V tom se nosorožec změnil zpět na polymorfa a začal z Greenpeace Rimmera vysávat zbylé emoce.

Lister chtěl vystřelit, až se polymorf vzdálí od své oběti, ale on se místo toho změnil v myš a skočil do větrací šachty.

Greenpeace Rimmer ležel bledý na zemi s výrazem totální rezignace a jeho oblečení se stalo čistě šedé.

„Co se mu stalo?“ zajímal se Lister.

Kryton se chopil objasňování: „Jelikož z něj polymorf původně vysál negativní emoce a teď i pozitivní, tak už nemá nic, co by mu dávalo životní elán cokoliv dělat. Nemůžeme mu pomoct, musíme ho tu nechat, najít připojení na hlavní počítač a zjistit, co se tu děje.“


* * *


„Podle záznamů,“ začal Kryton vysvětlovat, „v této stanici jistý profesor Edmund Wittgenstein dokázal, že lidská mysl není fiktivní svět v mozku, ale s ním propojená jiná dimenze, kde platí odlišné fyzikální zákony a mozek je spíše transdimenzionální anténa.

A když jednoho dne sledoval český průkopnický film Kdo chce zabít Jessii?, tak si uvědomil, že zhmotnění vzpomínek či snů v naší realitě, pomocí jeho objevů, by usnadnilo jejich empirické zkoumání a to následnou psychoterapii. Možná by se těmi objevy dal vysvětlit i mechanismus fungování hmotných halucinací, kterými kdysi trpěl pan Lister, jak se mi před lety zmínil Holly. Ale zpátky k věci.

Edmund si také uvědomil, že podle Stanislava Grofa je potřeba nechat své potlačené psychické poruchy vyplout z nevědomí do vědomí, prožít je a tím se aktivuje sebeléčivá schopnost psychiky, která problém odstraní.

Ale už si neuvědomil Grofovo varování před jejich ztělesňováním. Zhmotňování vzpomínek tedy sice mělo fungovat jako terapeutická pomůcka, která by lidem pomáhala vyrovnat se s jejich nevyřešenými vnitřními pohnutkami, ale řídící počítač Zhmotňovače se z převážně neúspěšných pokusů definitivně zbláznil.

Poté, co měl léčit jednoho vědce z Výzkumné akademie chybného uvažování, tak se zasekl na názoru, že když jeho snaha o léčbu toho vědce vedla ke zhoršení, tak snaha dělat z lidí blázny by je měla vyléčit. Ale to je omyl, protože tak se z lidí stanou jen větší blázni.“

„Vzhledem k tomu,“ ozval se Arnold J. Rimmer, „že Lister už větší blázen být nemůže, tak by měl být imunní a může nás zachránit. Hodně štěstí! Budu ti krýt záda zpovzdálí. A mysli na to, pro koho to děláš. Pro starého dobrého Arnieho… a tamty ostatní, kteří budou na řadě, pokud nás zklameš svou případnou smrtí.“

„Rimmere,“ reagoval Lister, „jsem kočičí bůh ženatý s obludnou gelfkou, měl ze mě být mozek v láhvi, nevědomě jsem jedl člověka, líbal se s obřím mozkožíznivým broukem, měl k rozkroku přidělanou bombu, byl bez ruky, bál se, že jsem gay, dočasně ze mě byla slepice a mé zlé já mě donutilo sníst tarantuli. Taky jsem svůj vlastní otec, který porodil dvojčata, daroval orgán svému budoucímu já, omylem překazil atentát na Hitlera, programovatelný virus mi dočasně ostřihal dredy a musel jsem sníst psí konzervu, abych přežil. Takže bych už konečně chtěl mít klid. Ne to všechno prožívat znovu.“

„Vždyť říkám, už nemůžeš být větší blázen,“ usmál se Rimmer.

„Běž se raději schovat pod stůl, ty hrdino, ať tu máme větší klid na přemýšlení.“

„Náhodou, také jsem si zažil své. Přežil jsem svou vlastní smrt, kritizoval svého vnitřního Kritika, byl odsouzen na 9 328 let nucených prací, mé holosrdce prolezlo tvá střeva, velel jsem armádě, ve které byl mj. papež a Mahátma Gándhí, nakazil mě holovirus šílenství, mučilo mě mé zhmotněné Sebepohrdání, stvořil jsem svět obydlený svými klony a o fous se ze mě nestal Eso Rimmer.“

„Dovolíte, pánové,“ vložil se do toho Kryton, „teď není vhodná chvíle na vnitřní rozepře. Potřebujeme držet pohromadě jako jeden tým. Vzhledem k počtu šíleností, které jsme za ty roky potkali, se teď může stát téměř cokoliv. Třeba se tu může objevit virus štěstí a být konfrontován s převrácenou karmou, která dobré chování trestá smůlou a monstra by odměňovala za to, že by se nás pokoušela zabít.

Nebo čas může začít jít opět pozpátku, takže kdyby se tu objevili například Jim a Bexley, tak bychom je nakonec museli zašít panu Listerovi zpět do břicha. Také se tu může objevit bílá díra vracející do přítomnosti ty problémy, které bychom chvíli před tím vyřešili.

A co je asi vůbec nejhorší možností, tak ze zrcadlového vesmíru sem mohou přijít androidi ze Siliconie, kteří by se nevzbouřili proti své poslušnosti. Uklízeli by tak pečlivě, až by nebylo co uklízet. Nepořádek by byl nedostatkové zboží a jeho uklízení by si mohli dovolit jen ti nejbohatší androidi. Hotová noční můra! Takže se zkrátka potřebujeme připravit na cokoliv.“

„Na cokoliv?“ podivil se Rimmer. „Jak se chceš připravit na to, že nás třeba bude chtít sežrat krvežíznivé monstrum? Máme si vzít do kapsy náplasti na bebíčka? Nebo se máme pomodlit k Bohu vířivých adventistů sedmého dne?“

„A co takhle vypustit drony s přidělanými bazukoidy a nechat je, ať postřílejí všechno, co uvidí. Krom nás,“ navrhnul Kocour.

„Vynikající nápad, pane,“ pochválil ho Kryton, „ale obávám se, že jste zase přišel s řešením, k jehož dosažení nemáme prostředky. Navrhuji raději najít zdroj oživování našich vzpomínek a zneškodnit ho. Podle psychoskenu nedaleko před chvílí došlo k další značné spotřebě energie, takže tam pravděpodobně bude ta příčina a teoreticky bychom měli být schopni deaktivovat ji.“

Kryton se vydal na cestu a ostatní ho následovali, až se octli na křižovatce chodeb.

„Hele,“ ozval se Kocour, „tahle věcička svítící na to vlnící se zrcadlo je mi povědomá. Můžete to zrcadlo zklidnit, abych se v něm hezky viděl?“

„Ale ne, to je vstup do toho zrcadlového vesmíru, kde všechno funguje obráceně,“ lekl se Kryton. „Raději to hned vypnu, aby sem nepřišla ta uklízecí četa, nebo třeba ďábelský protiklad parafínky Matky Terezy, která by samopalem střílela třeba po našem známém Ježíšovi. Nebo aby nás nezdrogovala oliheň naděje tak, že bychom samou blažeností neměli potřebu cokoliv dělat a vlivem toho zemřeli jako potkan stojící na tlačítku, které do něj pumpuje dopamin, i když má vedle nedotčenou mrkev. Anebo aby se tu neobjevila převrácená Legie, která by naopak ze sebe do každého v okolí přidávala svou část.“

„Přiléhavý spandex je sice fajn,“ zamýšlel se Kocour, „měl jsem z něj krásný růžově lesklý potápěčský oblek, ale bledě zelená by se nehodila k mému červeně flitrovanému saku, tak si koukej pospíšit se zavíráním toho vesmíru!“

„Už se stalo, pane. To, že to přestalo svítit, znamená, že je to vypnuté,“ vysvětloval Kryton.

„No jo, ENIACsteine. Hele a není z toho zrcadla náhodou tamhle ten chlápek?“

V povzdálí stála postava v bílém plášti a na hlavě měla černou helmu podobnou lebce s bílýma očima.

„To bude nějaký Antiinkvizitor,“ došlo Listerovi. „Takže když nám Inkvizitor škodil, tak tenhle by nám mohl pomoct. Haló, mohl byste nám s něčím pomoct?“

„Počkejte,“ odvětil Antiinkvizitor, „jen oživím nultého Hitlera z vašeho vesmíru.“

„Myslí toho vyléčeného od zla?“ otázal se Kocour.

„Obávám se, že nikoliv,“ svěřil se Kryton. „Haló, pane Antiinkvizitore, mohu se zeptat, co máte na mysli tím nultým Hitlerem?“

„Původní verzi Hitlera, která vyhrála druhou světovou válku, ale v důsledku vyhubila většinu lidstva včetně svého národa. Velmi zbytečný jedinec, takže se ho chystám obnovit.“

„A nevíte, proč Inkvizitor nevymazal i toho Hitlera, kterého si pamatujeme my?“

„Inkvizitor vymazal a zkusil nahradit už nespočet verzí Hitlera,“ vysvětloval Antiinkvizitor, „a ten, kterého si pamatujete, z nich byl zatím nejhodnější, i když to spojení zní dost divně. No, zpátky k nultému Hitlerovi.“

„Ale pokud obnovíte masového vraha, tak by mohl zabíjet všechny další zbytečné jedince, které obnovíte, takže by kazil vaše dílo.“

„Na tom něco je. Třeba kdybyste neexistovali vy čtyři, tak bych vás určitě dřív či později chtěl znovu stvořit, protože vypadáte opravdu neužitečně. Obnovím tedy existenci někoho jiného než nultého Hitlera a tentokrát už to nebudu měnit. Vrátím Miloše Zemana!“

„Kdo to sakra má být?“ otázal se Lister.

„To už brzo zjistíš!“

Rimmer se rozhodl navrhnout své obvykle řešení: „Zdrháme!“

„Pane, Rimmere,“ volal Kryton, „Zhmotňovač je opačným směrem!“

Rimmer se otočil, vrátil na křižovatku chodeb a běžel za ostatními.


* * *


Kryton zastavil a podíval se před sebe – našli Zhmotňovač vzpomínek.

Vypravěčův popis není potřeba, Rimmer to vystihnul sám: „To má být zdroj těch jevů? Vypadá to jako, kdyby si Jan Švankmajer šlehl LSD a pak propojil Teslovy transformátory do jedné šílenosti. Takže to vypadá jako něco z Dr. Evermor's Forevertron nebo jako část dekorace Cross Clubu.“

Kryton došel ke vzdálenějšímu ovládacímu panelu, vytáhl z něj kabílek a zasunul si ho do hlavy. „Zkusím se na to napojit přes internet věcí a prolomit heslo, abych to mohl deaktivovat. Bude to chvíli trvat.“

Kocour: „Tak dlouho? Znám lepší způsob.“ Zdvihl bazukoid a střelil do té transformátorovité splácaniny.

„Taky možnost,“ přiznal Kryton. „Ale příště prosím řekněte předem, než zkusíte přeseknout Gordický uzel.“ 

K překvapení všech se však trosky přístroje vypařily a stroj se objevil znova a nepoškozený.

„Co to sakra má být?!“ zděsil se Rimmer.

„Vypadá to, že ten Zhmotňovač je decentralizovaný,“ vysvětloval Kryton, „což zhoršuje problém vypnutí. Co teď koukám do kopie záznamů, tak původně byl jenom jeden, ale když zjistil, že se ho posádka chystá zneškodnit, tak vytvořil své duplikáty na jiných místech stanice.

Pokud někdo jednu verzi zničí, tak ostatní ji obnoví. Jedinou možností, jak se toho zbavit, by bylo zničit všechny najednou, ale k tomu nemáme prostředky, pane Kocoure, takže, po vzoru pana Rimmera, navrhuji přepnout se do zdrhacího módu a pláchnout z dosahu jeho vlivu. Vlivu Zhmotňovače.“

„Ve strategickém ustupování jsem opravdu mistr,“ vychloubal se Rimmer, jakoby ho ostatní neznali, „je to má specializace. Takže… Hej, počkejte na mě!“


* * *


Nedaleko se mezitím zhmotnily další vzpomínky. Šílený medicínský robot Asclepius se…

„Hele,“ obořil se Asclepius proti vypravěči, „já nejsem šílený! Můj pacient, s mou drobnou pomocí, vlastní krví napsal, že šílený nejsem!“

Dobře, naprosto normální medi-bot Asclepius se chystal, prostřednictvím transmogrifikačního přístroje z UFO lodi, zkřížit ohavně mutantní vindaloo bestii, polymorfa a Kamilu. Tedy gelfku na přání, která se každému zdá jako jeho sexuální idol, i když ve skutečnosti je to hromádka zeleného slizu s jedním okem.

Asclepius do ovládacího panelu naťukal zadání, všechna tři uspaná monstra se dostala do jednoho růžového paprsku a pak splynula v jedno.

Když se pak Asclepius podíval na výsledek, tak viděl bytost složenou částečně ze své růžové varianty se stříbrnou parukou, částečně z karizrůdy a polymorf zabudovaný do břicha vypadal stejně, jako když ho Asclepius uspal – jako bílá motorová pila s modrou hvězdou života.

„Perfektní paradox! Tak, teď ti píchnu směs serotoninu, adrenalinu a inhibitoru melatoninu. Probudíš se a půjdeš se ukázat ostatním.“


* * *


Posádka Trpaslíka už se skoro dostala do blízkosti Kosmika, když v tom zahlédli Asclepova mutanta. 

Polymorf uvězněný do povrchu břicha se vzteky měnil na různé náhodnosti (možno přeskočit na další odstavec): BMX helma, japonský puzzle box, růže pod skleněným poklopem, jednokolka, plyšový kyborg Dalek, pisoár podepsaný od Marcela Duchampa, barometr chaloupka, mluvící dálkový ovladač na ženy, solární nabíječka, duhový pennyboard, potápěčské ploutve, luskoun (šupinatý savec), plazmová lampa, fonograf, zeleně lesklé závodní in-line brusle, mikroskop, toroflux (cyklická slinky), hmyzí hotel, fotopast, růžový ježek mluvící v haiku z knihy Shax's War nebo barevně chlupaté falešné svářečské brýle se zeleně lesklými sklíčky.

„Krasavci,“ ozvala se svůdným hlasem ta chodící asambláž (3D koláž), „nechtěli byste sexík? Vrrrlll,“ dodala vindaloo část.

„Ty vago,“ podivil se Lister, „co je sakra tohle? Vypadá to jako kráska spojená s šeredou, které v břiše kmitají položky z holografického katalogu pro účastníky Burning Man festivalu.“

„Kráska?“ zarazil se Kryton. „Která část se vám líbí? Ta vindaloo bestie, nebo ta androidka s hranatou hlavou?“

„Panebože,“ zhrozil se mezitím Kocour, „někdo spojil mé krásné tělo s mutantem!“

„Pánové,“ vložil se do toho Rimmer, „z vašich reakcí je mi jasné, že ta hezká část je ve skutečnosti zelená slizka. Takže všechny části jsou ve skutečnosti asi tak hezké jako miss výkal 2017 po úrazu a není tedy důvod zdržovat se zakrýváním si poloviny výhledu.“

Když Rimmer nedostal odpověď, tak odtrhl oči od krásné části a podíval se na ostatní, kteří si jednou rukou zakrývali polovinu výhledu, mezitím co monstrum s nimi koketovalo.

„Co jsem sakra říkal?! Škoda, že ten slizkovitý díl toho monstra nevylezl ze zrcadlového vesmíru, to byste viděli opak svého sexuálního idolu. No nic, jdu do Kosmika, nechám ho nastartovat, a kdo tam nebude, toho tu nechám napospas jeho obživlým vzpomínkám.“

Ostatní ještě chvíli počkali, ale pak se rozběhli za Rimmerem.


* * *


Poté, co Kosmik odstartoval směr Červený trpaslík a Lister s Kocourem se šli najíst, tak Rimmerovi v kokpitu něco došlo: „Á, sakra!“

„Co se děje, pane? Něco jsme zapomněli?“

„Ano. Kdybychom to monstrum nechali olíznout tyčinku na vzorky, tak jsme licenci na jeho genom mohli prodat call centrům, která by jeho klony ráda zaměstnala místo těch otravných Listerů a byl bych v balíku. Jaká škoda!“

Lister to naštěstí neslyšel a navíc měl jiné starosti. Napadlo ho, že by si po čase nechal udělat toust od mluvícího toustovače, aby si ho trochu předcházel, kdyby si stroje zase někdy volili prezidenta. Ale zaskočila ho toustovačova odpověď:

„Už nechci toustovat, přestalo mě to bavit.“

„No teda! Za ty léta bych čekal ledasco. Třeba že objevíme štětku velikosti planety a v rozkroku bude mít červí díru vedoucí do hanbaté dimenze, ale ne, že ty přestaneš chtít toustovat.“

„Hele,“ vložil se do toho Kocour, „když už nám nenutí tousty, tak by mohl být nakonec fajn.“

„Fajn? A k čemu by nám byl toustovač, který nechce toustovat?“

„Já tě nechápu. Jednou si stěžuješ, že ti nutí tousty a teď si stěžuješ, že nechce toustovat. Tak co chceš?“

„Nedívej se na svět černo-bíle. Správný není jeden z protikladných extrémů, ale jejich zdravá rovnováha. Někde jsem to četl a myslím, že je to pravda.“

„To znělo rozumně, i když vůbec netuším, co jsi tím chtěl říct.“

„Raději zajdu za Kryťákem, ať nám něco ukuchtí, tak mu zatím raději schovej tříselní šlehač.“

Kryton odešel z kokpitu do kuchyně, takže Rimmer tam zůstal sám, čehož využil k tomu, že si pustil Radeckého pochod od Johanna Strausse staršího.

Když si hrál na dirigenta, tak se vedle něj zhmotnila profesorka Irena Edgingtonová z Výzkumné akademie chybného uvažování, brýle měla zase nasazené obráceně.

„Jé, vy musíte být nějaká velice významná osobnost, když vám tak hezky hrají.“

„Cože?“ vytrhl se Rimmer z transu. „Jak…? Pitomý Zhmotňovač, ještě sem dosáhne! E… No samozřejmě, že jsem významný, to je správný úsudek. Ale jak to, že se nedivíte svému nečekanému zjevení tady?“

„Už jsem zvyklá, že když si hraji s těmi elektrickými věcmi, tak se mi divné nehody dějí pořád.“

„No možná byste nám mohla pomoct,“ navrhl Rimmer, vypnul hudbu a vysvětlil problém se Zhmotňovačem.

„Aha, tak to bych se vrátila zpět a začala likvidovat jednotlivé zjevy. Nakonec bych co nejrychleji běhala mezi všemi kopiemi a záložními elektrickými generátory a do všeho střílela.“

„Aha,“ zašeptal si Rimmer spokojeně, „takže je správně, že letíme pryč.“ Pak řekl nahlas: „A jak byste zlepšila současnou situaci tady?“

„Jednoduše,“ prohlásila, zdvihla z palubní desky injekční pistol a píchla si její obsah do poprsí.

„Co v tom bylo?! Ale ne! On se tu zjevil i virus štěstí a infikovala se jím ta pseudovědecká blbka!“

„Blbka? Tím chcete říct, že jsem chytrá?“

„Ano,“ zašklebil se Rimmer sarkasticky.

„Jé, děkuji.“

„No, tak teď se budete soustředit, aby se tu objevilo něco, co nám vůbec nepomůže.“

„A proč?“

„Jak už jste zjistila, jsem velice významná osobnost, takže vám to mohu nařídit.“

„Aha, tak jo,“ plácla Edgingtonová, přitiskla si ukazováčky na spánky, zavřela oči, vycenila zuby a v kokpitu se objevilo surfovací prkno.

„Co to má být?!“ zlobil se Rimmer. „Říkal jsem něco, co nám nepomůže.“

„No, pomyslela jsem si, že by nakonec bylo lepší něco, co by se nám mohlo hodit.“

„Hodit? K čemu?! K surfování ve skafandru na moři z kapalného methanu?“

„Ne, že by se tím dala omráčit ta zjevení ve stanici, kdybychom je tím plácli přes nohy.“

Rimmer zadržoval smích z její hlouposti a slzy ze svého neštěstí vyvolaného jejím štěstím.

„Co se tu děje?“ otázal se Lister poté, co přišel spolu s Kocourem.

„Zjevila se tu tahle blbka a píchla si virus štěstí. To jsme se někde museli nakazit virem smůly.“

„Asi od tebe, dutohlave,“ setřel ho Kocour.

Rimmer se zakřenil a pak promluvil na Edgingtonovou s prosbou: „Zkusíme to ještě jednou a trochu jinak, ano? Tentokrát se pokusíte přes počítač pomoct Zhmotňovači, aby vyléčil naše psychické poruchy.“

„Tak jo,“ souhlasila profesorka a začala jakoby náhodně melodicky ťukat do klávesnice. „…A je to!“

„To se ti fakt povedlo, Rimmere,“ zaksichtil se Lister při pohledu na kontrolky. „Něco se rozbilo, ale spletla si, co to mělo být, takže náš radar je na cestě do křemíkového nebe. Zajdu raději za Krytonem, jestli s tím dokáže ještě něco udělat a vy tu zatím dejte pozor na Edgingtonovou, ať už nic nedělá.“


* * *


Po návratu na Červeného trpaslíka se Rimmer obrátil na Krytona s otázkou: „Proč ještě nezmizela ta pseudovědkyně?“

„Nefunguje to jako v pohádce, kde se po smrti čaroděje vše vrátí do původního stavu, pane. Jakmile je něco materializováno, tak to existuje nezávisle na svém stvořiteli. To, že jsme z dosahu vlivu Zhmotňovače můžeme zjistit pouze tak, pokud se už neobjeví žádné naše vzpomínky.“

„A co je sakra to na konci chodby? Vypadá to jako tvoje dítě, Krytone, ale bezruké se čtyřmi nohami a protáhlou hlavou tvarem zhruba někde mezi zkvádrovatělou osekanou krychlí a rombokuboktaedrem.“

„To je Krytopes, pane. Měli jsme jednoho na mé mateřské lodi Nova 5, ale porouchal se při aportování do vířivky, chudáček.“

„Takže se zhmotnila další vzpomínka? To je katastrofa! Musíme s Trpaslíkem frnknout, než se z něj stane klubovna všech bláznů, které jsme kdy potkali. Jdu zaměstnat Edgingtonovou, než zase něco vyvede, nebo než se s ní Kocour pokusí o mezidruhové křížení. Ty zatím uveď Trpaslíka do režimu zajíčka pelášícího před rysem,“ dořekl a odešel.

„Pojď, Krytopejsku, půjdeme do řídícího centra splnit ten podivný rozkaz pana Rimmera.“

„Haf, haf,“ zaštěkal robotickým hlasem a šel za Krytonem.

Rimmer vyhledal Edgingtonovou a pak jí sdělil: „Mám pro vás převelice důležitý úkol. Půjdete po nouzovém schodišti až do opuštěné věznice v třináctém podlaží a přinesete odtud klícku na ptáky, kterou potřebujeme k sestavení speciálního přístroje.“

„A proč mám jít po schodišti?“

„Protože nefunguje výtah. Tak už jděte,“ rozkázal Rimmer, chvíli počkal, pak si přivolal výtah a odjel. Ani si nevyčítal, že viděl Edgingtonovou jít po schodech opačným směrem, a že ptačí klícka už vlastně není ve vězení, ale rozpadlá někde v hangáru vlivem časometu, který kdysi deevolvoval ptáčka na dinosaura, jak si později vzpomněl. To byly časy, když jsem byl ještě naživu.


* * *


Během toho se Lister měl celkem fajn, protože nevěděl, co ho čeká. Kdyby se tu materializoval počítač Kassandra a informoval ho o pozitivní stránce jeho budoucnosti, tak by se i radoval, že na Trpaslíkovi se brzo zjeví jeho životní láska Kristýna Kochanská. Ale háček bude spočívat v tom, že spolu s ní se zhmotní i Listerova orangutanovitá gelfská manželka, vindaloo bestie a šílený hologram doktorky Hildegard Lanstromové, která má mj. telekinetické schopnosti. A stane se tak na sále, kde je stroj na výměnu těl, což Lanstromová vyhodnotí jako zajímavě bláznivou příležitost.

Když už ona budoucnost nastala, ale Lister o tom ještě úplně nevěděl, tak zrovna vycházel z ubikace a na jeho tváři vykvetl úsměv. Viděl totiž Kochanskou, načež se k ní zamilovaně rozběhl, ona jemu naproti a to mu dodalo odvahu nakonec ji láskyplně obejmout. Nezastavil ho ani nezvyklý vraz v její tváři, jakoby se jí snížilo IQ o sedmdesát bodů.

„Kristý, ani nevíš, jak jsem rád, že jsi se tu zase objevila, :o).“

„Chenonen nich chachekchh,“ promluvila chrochtavě Listerova nechtěná gelfská manželka z těla jeho lásky.

„Cože?!“ odtrhnul se Lister. „Ty nejsi Kochanská?! Takže ona je v gelfském těle?“

„Ne,“ ozvalo se hlasem Kochanské zpoza rohu, „jsem v něčem krapet horší, ale neboj, to se dá vrátit.“

Jakmile Lister spatřil ohavnou vindaloo bestii mluvící hlasem Kochanské, v šoku se přitiskl na tělo Kochanské, i když věděl, že v něm není.

„Co to děláš?! Máš raději moje tělo, nebo mou osobnost?“

„To je docela těžká otázka,“ pustil se Lister těla Kochanské.

„Těžká? Chceš snad říct, že váháš nad možností soužití s mým tělem, ve kterém by byla duše primitivní gelfky?!“

„Ne, to ne.“

„Pokud mě máš raději, tak mě obejmi, potřebuji útěchu,“ navrhla Kochanská v těle vindaloo bestie.

„Tak dobře,“ souhlasil nakonec Lister s křečovitě falešným úsměvem, vzpomínajíc na líbání broukovité psirény. Se zavřenýma očima Kochanskou v těle vindaloo bestie s tajeným odporem lehce objal a doufal, že nechytne nějakou vyrážku. „Moc jsem se na tebe těšil, ale představoval jsem si to setkání trochu jinak. No… Hele, upadl ti kus ucha, nebo co to je. Slyšíš?

„Slyším.“

„Tak to asi nebylo ucho. A víš co? Hned teď půjdeme k vyměňovači těl a vrátíme tě zpátky do tvého nádherného těla,“ odpoutal se Lister od těla vindaloo bestie a rafinovaně pohlédl na svůj ideál krásy.

Když to zaslechla gelfka v těle Kochanské, tak si uvědomila, že jí se nové sexy tělo naopak zamlouvá, takže začala utíkat ve snaze ponechat si ho.

„Rychle,“ vyjekl Lister, „nesmí se nám ztratit! A až jí budeme chytat, tak dej pozor, abys to své tělo neporanila těmi pařáty. Mám pocit, že mám na zádech krvavý škrábanec.“


* * *


Mezitím Lanstromová se šla projít útrobami Trpaslíka, aby obhlédla, jakou šílenost může ještě udělat. Telepaticky zjistila, že nedaleko je triplikátor, resp. teleportér s třemi výstupy, z nichž jeden vytvoří kopii s těmi nejlepšími potencionálními vlastnostmi originálu a druhý kopii s těmi nejhoršími rysy.

Na pokus si vybrala mluvící toustovač z Kosmika, ze kterého triplikováním vznikla leskle bílá varianta s luxusním designem a laciný černý zmetek s trčícími dráty.

„Nádhera,“ zaradovala se Lanstromová, „funguje to.“ Originál vypnula a pak se zeptala: „Tak co mi povíte, opékači topinek?“

„Nesnáším toustování, a proto toustuji!“ vyjekl černý vehikl. „Nechceš, abych ti střelil toust do držky? Dobrý, křupavý, spálený toustík!“ Bez čekání na reakci svůj návrh realizoval, ale vzhledem k holografické podobě Lanstromové toust pouze neškodně prosvištěl její hlavou, vylétl z temene, narazil o strop a spadl na bílého toustovače.

„Toustování není nutné,“ ozval se bílý topinkovač kultivovaným tónem, jakoby na něj ani nespadl zuhelnatělý chléb, „je to překážka na cestě duchovního naplnění. Oproti tomu hluboká bdělá meditační soustředěnost je pro osobnostní rozvoj a všeobecné blaho důležitější než toustování.“

„Co to remcáš za toustoplky, ty andílkovská reklamo na imitaci porcelánu?“

„Rád bych vyvrátil tvé mylné předsudky, pročež ti zdarma nabízím duchovní poradenství.“

„Zdarma? Ani kdybys zaplatil! Leda tak milión Korun a víc, ale stejnak bych se ti na to pak vybodnul!“

„Uvědom si však, že tím bys okradl leda sebe o příležitost stát se dokonalejší bytostí.“

„Přestaň mě buze*ovat tím svatouškovstvím! Ještě jednou a umlátím tě tousty k smrti!“

„Smrt není konec života, pouze se fundamentální vědomí, skrze přepínání částic mezi (in)determinismem v závislosti na komplexnosti dané kvantové struktury, přestěhuje do nové tělesné schránky, takže není čeho se obávat.“

„Jak je libo,“ zabručel černý zmetek, „padneš za své ideobláboly jako Mistr Jan Hus,“ načež začal vystřelovat spoustu toustů, které narážely o bílý toustovač, až spadl ze stolu a rozbil se.

„Vítězství temnoty!“ radoval se digitální hajzlík.

„Mám pro tebe dárek, hahaha,“ ďábelsky se zasmála Lanstromová, načež telekineticky k jeho čouhajícím drátům přidělala holosrdce, které nakazila svým holovirem. V důsledku toho si zblázněný černý toustovač pod šasím promítl, obdobně jako kdysi Rimmer, sukýnku z kanafasu (červeno-bíle kostičkovaná látka), přes holosrdce plandající na pravém boku zobrazil maňáska roztomilého tučňáka jménem pan Filuta a aplikováním telekineze sám na sebe získal schopnost levitace.

„Jáchacha, jsem vražedně pomatená holčička, která nenávidí toustování! Viďte, pane Filuto.“ Pak si jiným hlasem jako za maňáska odpověděl: „Ano, vraždinka toustů!“ A nakonec odlétl se slovy: „Jedeme na šíleně drsný výlet!“


* * *


Lister s vindaloo-Kochanskou narazili na Rimmera.

„Musíš nám pomoct s hledáním těla Kochanské,“ apeloval Lister. „Kochanská je totiž zatím v těle téhle vindaloo bestie.“

„Tohle, že je Kochanská? Vypadá jako měsíc stará mrtvola mutanta po stáhnutí kůže z obličeje. Takže se k sobě konečně hodíte i vzhledem, Listy, není důvod měnit tělo. Navíc ho má částečně z tvého milovaného kuře na kari. Tak si při milování dávej pozor, abys ji omylem nesnědl.“

„Rimmere,“ namíchl se Lister, „pro většinu lidí setkání s tebou znamená probudit a rozvinout v sobě touhu po okamžité sebevraždě. Tvoje smůla však je, že už jsem imunní, ty hajzlpapírovej zápisníku rektálního alpinismu!“

„Zklidni hormon. Budeš si totiž na Kochanskou v tomhle těle muset zvyknout, protože támhle za rohem jsem se stal svědkem toho, jak gelfka, vydávající zvuky vindaloo bestie, ohryzávala mrtvé tělo Kochanské. Naštěstí robík to gelfské tělo uspal.“

„To neumíš tak citlivou zprávu podat lidsky?!!!“ zlobila se Kochanská.

„Á,“ usmál se Rimmer, „ty jsi ale naštvaná. Řeknu raději Krytonovi, aby zase připravil transparent s nápisem: Přeji vám báječné měsíčky!“

„Sklapni! Teď mě dáte alespoň do toho uspaného gelfského těla, než vymyslíme co dál.“

Jak Kochanská požádala, tak Lister s Rimmerem udělali. A když se pak probudila v gelfském těle, tak si naplno uvědomila, že v jejím novém žaludku jsou teď vlastně ostatky jejího rodného těla a ta představa ji dovedla ke zvracení.

„Podívej, Listy,“ ušklíbl se Rimmer, „tvoje milenka zvrací svoje vlastní tělo, to se jen tak nevidí.“

„Víš co, Rimmere,“ naštval se Lister, „to tvé dnešní chování ti jednou tvrdě oplatím! A teď koukej vypadnout!“

Rimmer zakroutil hlavou a raději hned uraženě odešel.

„Však my najdeme způsob, jak oživit tvé tělo, Kristý, chce to jen fantazii.“


* * *


Lanstromová objevila další vědeckou hračku. Tentokrát šlo o velkou biotiskárnu, která se chvíli před tím zhmotnila v jídelně. Mimo to našla i vzorek DNA označený štítkem: „Drazí mimozemšťané, vězte, že jste se stali držiteli genetické informace chrabrého úchvatného génia, pročež vás prosím, abyste ho znovu oživili.“

Vzorek DNA vložila do triplikátoru, pak si vzala jeho negativní verzi, naskenovala ji do biotiskárny a vícekrát zmáčkla tisk. Přesně podle plánů se ve stroji zaseklo několik „papírů“, až nakonec biotiskárna porodila monstrum složené z mnoha úchylných těl.

Z mnoha těl Rimmerovi špatné verze oblečené v černě lesklé mega bundičce s opeřeným límcem, mnoha punčoškách s podvazky a každá z hlav měla ostnatý obojek, H na čele nakloněné a mezi náušnicí a nozdrou měla natažený řetízek.

Mezitím Rimmer s Krytonem, Krytopsem a Kocourem, skrze kamerový systém, z dálky přihlíželi k tomu, co Lanstromová zase vyvedla, aby zvážili další postup.

„Proč nevytiskla raději slátaninu z Kocourů?“ bědoval Rimmer při pohledu na asambláž složenou ze své odvrácené strany.

„Chceš obměnit katalog mých nočních můr?“

„Ne. Kdyby vytiskla paskvil složený z tvých kopií, tak by k zneškodnění stačilo ukázat tomu monstru zrcadlo a ono by vlivem přebujelého narcismu spáchalo sebevraždu.“

„Díky! Už se fakt těším do postele! Budu muset promazávat záznamník snů, jako když jsi mi řekl, že jsi v jiném vesmíru místo mě viděl Krysu.“

Aby to bylo ještě zajímavější, tak pomocí Holly Hopu se do jídelny teleportovalo zeleně kašovité měňavkovitě se přelévající monstrum z paralelního vesmíru.

„Co to je? To vůbec neznám,“ podivil se Rimmer.

„Pravděpodobně nějaký mutant z paralelní dimenze,“ vysvětloval Kryton, „na kterého jsme v naší realitě nenarazili. Může to být cokoliv, protože existuje taková spousta různých vesmírů… Dokonce může existovat takový, kde to, co se nám teď děje, je třeba jen povídka a čte to někdo, kdo si myslí, že je skutečnější než my. Podobně jako, když jsme potkali DVD o našem životě.“

Lanstromová se proti zelenokaši pokusila použít svůj vražedný pohled, ale každé využití jejích tele-schopností jí odčerpává životní energii a už jí žádná nezbyla. Oči sice ještě měla červeně rozpálené a tedy připravené, ale už nestihla vypálit blesk. Místo toho se modře rozzářila a s hlasitým řevem rozplynula.

Její holosrdce spadlo na zem, načež ho zelenokaše ovinula a pohltila do svého povrchu. Pak se rozplácla a mrštně zvýšila, čímž vyskočila, dopadla na oplzlou sloní mnoho-štětku a začala ji obleptávat. Dokonce část buněk mnoho-Rimmera přetvořila na své vlastní, takže nad ním získala převahu a celý útvar se vydal hledat další potravu.

Když zelenokaše v hangáru pohltila šílený levitující toustovač, tak se tam dokonce objevila profesorka Edgingtonová. Laboratorní plášť měla sice celý zamazaný a otrhaný, ale na tváři úsměv, že našla ty zbytky klícky pro ptáka, jak Rimmer chtěl. Doufala, že to pomůže k sestavení přístroje, který by všechny ty problémy vyřešil, načež si ji i klícku ke svému povrchu přilepilo zelenokašovité monstrum.

Mezitím Kryton z ničeho nic navrhl: „Pane Kocoure, raději s vámi zajdu na ošetřovnu.“

„Proč? Co se se mnou děje?!“

„Nemělo by to být nic vážného,“ zalhal Kryton, „ale myslím si, že je to potřeba.“

Kocour si všiml, jak divně na něj zíral, tak si vytáhl zrcátko, a když v něm spatřil, že se mu z vrchu hlavy stal beďarový kokos velikosti kopačáku (jako měl kdysi Lister), tak omdlel.

„Krytone,“ naléhavě se ozval Rimmer, „psychosken hlásí, že se tu materializovalo zase něco velkého.“

Kryton odložil přesun Kocoura na ošetřovnu, podíval se na psychosken a pak zděšeně prohlásil: „Upřímnou soustrast, pane Rimmere. Zhmotňovač se překopíroval i na Trpaslíka, teď už se ho jen tak nezbavíme.“

„To je konec! A kde to je?“

„V hangáru, pane. Tam je vlastně i to monstrum!“

Oba pohlédli zpět na monitor a Rimmer se podivil: „Co je to za kosmopakombinaci?“

Nakynutá zelenokaše pohlcovala kopii Zhmotňovače, který se začal bránit tím, že v okolí bezhlavě urychleně vytvářel další a další vzpomínky, např. replikanty či miniaturního Lister-Robocopa. Nakonec to vzdal, protože mu to nepomáhalo, spíš naopak to přidávalo další potravu zelenokaši, která ho, naštěstí pro něj, nechtěla zničit.

Ale šílený toustovač, zabudovaný do zelenokaše, Zhmotňovač nakazil holovirem, takže se také zbláznil a Kryton v tom spatřil malou naději, že ho to dřív či později zničí. Otázkou však je, zda tou dobou bude ještě někdo jiný vůbec žít.

Obří monstrum, složené z nejrůznějších vzpomínek, obsahovalo i několik Legií a ukázalo se, že počet osobností, ze kterých mohou být složeny, je omezený. Ale jelikož Legií bylo několik, tak to pro ně nebyl problém. Každá svou osobnost složila z jiných obživlých vzpomínek a jedna Legie, s obří nezamaskovanou hlavou vyčuhující z monstra, složila svou osobnost z jednotlivých Legií. Vytvořila tak kolektivní osobnost z kolektivních osobností.

Najednou obří hlava Legie promluvila šílenou slitinou výroků různých vzpomínek: „Dokážu se chovat velmi bláznivě a iracionálně. Jsem hlavním psychiatrem této lodi a myslím, že bychom si spolu měli konečně pořádně pokecat. Jménem Mezinárodní společnosti pro zábavu, vás vítáme zpátky v realitě! Schopenhauer měl pravdu, nemyslíte? Já přece nebyla chlap! Ale cítím, že by se tu našlo řešení za pomoci trojúhelníků. Rytíři, přijímáte tuto výzvu od Listera z Magorie?“

Kocour se probral k vědomí a Rimmer ho začal utěšovat: „Je to ještě horší, než když jsi omdlel! Doporučuji ti začít si dělat rakev jako v knize a filmu Báječná léta pod psa, pokud ji chceš mít do své smrti hotovou elegantní a barevně sladěnou.“

„Nešiřte prosím zbytečnou paniku, pane,“ ozval se Kryton překvapivě nadějně. „Mám pocit, že už mě možná napadlo geniální řešení celé té zapeklité situace. Přemýšlel jsem, podle čeho Zhmotňovač vybírá, co realizuje. Tady Krytopes se objevil nedlouho poté, co jsem na něj myslel. Zjevilo se tu ještě někomu něco, o čem přemýšlel?“

„Vzpomněl jsem si na Listerovu beďarovou palici,“ uznal Kocour, „tak jsem se bál, aby se mi také neudělala a ono se to stalo. Tak teď přemýšlím o definitivním konci, ale zatím nevím, jak to udělat, aby má mrtvola vypadala dostatečně cool.“

„Perfektní, pane! Tedy to, že jste myslel na ten otok už před jeho vznikem. S tou sebevraždou si to doufám brzo rozmyslíte. Možná by totiž stačilo přestat myslet na nejčernější scénáře a zaměřit se společně na něco, co by to vše vyřešilo.“

Mezitím obluda v hangáru opět promlouvala: „Pak hle byl zplozen chlapec, král bramborových lidí. To je ale pěkně divnej pes! Jeho střeva vypadají líp než moje kajuta. A tady na boku mu napsali jméno: NÁŠ ROB NEBO ROS. Je to takovej psychopatickej zabiják, ale má i své světlé stránky. Vsadím se, že ho zase poslali na špatné letiště! Prosil jsem ho. Klekl jsem si na kolena a bez prodlení na něj zaútočil skutečně masovou letákovou kampaní.“

„A jaká z našich vzpomínek,“ ozval se Rimmer skepticky, „by podle tebe dokázala vyřešit takový chaos, Krytone?“

„Vzpomínáte si na pole spravedlnosti? Místo, kde není možné spáchat žádný trestný čin, protože ať zkusíte udělat jakýkoliv zločin, tak jeho následky postihnou vás. To by mohlo zastavit každého blázna a monstrum, které by nás chtělo ohrozit.“

„Ale to pole řídil počítač, který se na mě pokoušel svalit vinu za smrt posádky Červeného trpaslíka. Nehodlám znovu poslouchat, jak mě budete obhajovat tím, že jsem neschopný ťulpas. Víte, jak jsem se cítil? Jako naprostý břídil, kterému byste nesvěřili ani zametáni uklizených ulic. Jako nesvéprávná osoba, která patří do nějakého blázince!“

„Výborně, pane Rimmere, vaše obava z toho počítače ho pomohla zhmotnit.“

„Do kosmu!“

„Ale tentokrát už nesmíme chybovat,“ ušklíbl se Kocour. „Musíme říct, že je to Rimmerova vina, ať ho zavřou a máme od něj konečně klid.“

„Nebojte, pane,“ utěšoval Kryton Rimmera, „pro podobné případy už mám hotovou další obhajobu. Připravuji ji už několik let a zmiňuji se tam například, že jste užitečný jako Příručka Kritického Myšlení v kostele a oblíbený asi jako drobný počestný živnostník v Babišstánu. Ale teď je hlavní, že se tu objevilo pole spravedlnosti.“

Monstrum v hangáru ještě řeklo: „Pokud jde o dinosaury, předpisy Jupiterské důlní jsou víc než jasné. Vycházíme-li ze základní premisy, že veškerá geomatematika je založena na limitující představě, že tenkrát pálili svoje suspenzory, tak jsou ve špitále s otřesem mozku po zásahu mrkve o velikosti stromu. A ty si to taky řekneš, až budeš já.“

Zhmotňovač chtěl, s nekalým záměrem, materializovat další vzpomínku, ale vlivem pole spravedlnosti se místo toho objevil Odhmotňovač, který začal postupně vymazávat vše, co Zhmotňovač napáchal. 

Kocour se zaradoval, když se podíval do zrcátka a zjistil, že z jeho hlavy zmizel otok.

Obří živá asambláž prohlásila: „Chcete letět na kouzelném koberci zkoumat makrosvět koše na špinavé prádlo, a tvrdíte, že jste úplně zdraví?! Neurazte se, ale k čemu je virovi, když umí mačkat můj zadeček, až na mě omylem pětkrát vystřelil? Oh, jak ho miluji! Za předpokladu, že Bůh je nekonečný, tak ho proměňte zase na vrabce! Zavání to metafyzikou, ale spravedlivější způsob není. A co je divnější, stěny žaludku jsou podle všeho vymalované.“

Mezitím Lister objevil biotiskárnu a chystal se vytisknout nové tělo pro Kochanskou z toho, co vyzvracela, ale najednou Kochanská v gelfském těle zmizela a pak i biotiskárna.

Monstrum ještě naposledy zablekotalo: „Věříš na rozvinutou kompatibilitu na základě vořechotomie při pokusu sundat podprsenku zubama? Prosím! To by bylo tak rozkošné! Vraťte se, pane Držko, vraťte se! Kazetu na nahrávku vaší poslední vůle najdete pod sedadlem, tohle je přece Lepší než život! Tak pochlubte se, co vás zabilo? Konečníková hojivá mast? Nebo palyndromické haiku, co jsem ráno napsal? Áááh, už vím, vodovzdorná skákací tyč! Nachystejte mi uzenáče, na snídani jsem zpátky.“

Nakonec zmizelo celé monstrum včetně Zhmotňovače v něm, pole spravedlnosti a pak i Odhmotňovač.


* * *


„Kde to jsem?“ divil se Rimmer. „Co se to děje? To je zase Zhmotňovač?“

„Ne,“ usmíval se Lister sedíc na záchodě. „Pamatuješ si, jak hrubě ses choval ke Kochanské? Říkal jsem, že ti to oplatím. No a teď přišel ten čas.“

„Pořád nechápu, co se se mnou děje.“

„Udělal jsem dočasnou výměnu těl, teď jsi záchod, Rimmere. A drž pusu, když do tebe se*u!“

„Pomóóóc!!!“

„Tak co, už si příště rozmyslíš navážet se do Kochanské, když se jí něco stane, co? Řeknu ti, po dnešku mám pocit, jakoby v našem vesmíru fungoval zákon, že věci se dějí tím nejvtipnějším možným způsobem. Ale ten černý humor by si Vesmír mohl odpustit, nebo začnu uvažovat o další výměně těl skrz ten telefon, kterým se dá dovolat Vesmíru.“

Když se pak všichni čtyři zase sešli, tak Kryton prohlásil: „Nebylo nakonec zajímavé připomenout si všechny ty naše společné zážitky?“

„Ještě bych si jeden rád připomněl,“ reagoval Kocour.

„Ano? A který, pane?“

„Vymazání paměti! Ale jenom mě, ne Rimmerovi.“


It's cold outside, there's no kind of atmosphere…

Anebo víte co? Pusťte si závěrečnou píseň sami, :D.

Fun, fun, fun,

in the sun, sun, sun…

sobota 1. července 2023

Co si umělá inteligence myslí o genderu? - 3. část

Toto je třetí a poslední část, navazující na rozhovor „Co si umělá inteligence myslí o genderu? - 2. část“, která patří do série článků, kde jsem se pokusil komplexněji probrat genderovou tématiku z pohledu mnoha různých souvislostí a to prostřednictvím dialogu s umělou inteligencí ChatGPT od společnosti OpenAI. 

Mým prvním publikovaným článkem, ve kterém jsem vedl dialog s tímto chatbotem, byl „Rozhovor s umělou inteligencí o vědomí z pohledu současné filosofie a vědy“ (1. část2. část) a rád bych časem podobně probral další oblasti poznání. Mnohem více zde však budu tematicky navazovat na článek „Genderová filosofie - zamyšlení o sociálním a psychickém genderu“, který už existuje i ve formě videa. Původně jsem k němu napsal i pokračování, ale jejich formu jsem zatím neupravil do podoby článku a je spíše pravděpodobnější, že se k tomu už nedostanu, abych si našel víc času na psaní a dokončování rozepsaných knih. 

V této třetí ze tří částí článku bude různou měrou postupně řeč mj. o tématech: role, koheze, specializace, společenská role, oblečení, kalhoty, sukně, nebinární oblečení, historie odívání, kilt, zájmy, genderové rozvolnění, nejistota, ztráta identity, sexuální orientace, rodina, atomová rodina, regenbogen rodiny, adopce, partnerství, rovnost, spravedlnost, equality, equity, Česká republika, sterilizace, Polsko, Maďarsko, Slovensko, harmonie, mír, ideologie, demokracie, bioetika, postgenderismus, genderový anarchismus, xenofeminismus, intersekcionalita, ekofeminismus, genderová sociologie, evoluce, reprodukce, eugenika, CRISPR, genetický screening, reactionware, sport, práva, vzdělávání, terminologie - to vše v mnoha různých souvislostech. 

Obvykle se zde snažím pokládat spíše jednodušeji formulované otázky, abych zbytečně moc nemanipuloval s odpovědí chatbota. Na druhou stranu i v rámci toho dialogu prezentuji své názory a to nejen prostřednictvím struktury dotazování. Také zdůrazňuji, že reaguji jen na některé chyby a nedostatky ze strany ChatGPT, abych dialog zbytečně nezdržoval, takže čtenář by měl být nejen antiskeptický, ale i skeptický vůči tvrzením umělé inteligence. Pokračování rozhovoru: 


Sebastián Wortys: 

Teď se posouvám k další obecnější otázce. Co je to role? 


ChatGPT: 

Role je soubor očekávání, povinností, norm a chování spojených s určitou pozicí nebo identitou v rámci společnosti. Role se týkají toho, jaké úkoly, povinnosti a očekávání se přiřazují jedincům na základě jejich sociálního statusu, genderu, věku, povolání nebo dalších faktorů.

Role jsou vytvářeny a udržovány společností a kulturou. Mohou se lišit v závislosti na čase a místě, a také se mohou lišit mezi různými sociálními skupinami. Role se často vztahují k pohlaví, například očekávání, jak se muži a ženy chovají, ale také se mohou vztahovat k dalším aspektům identity, jako je například rodičovství, povolání nebo etnický původ.

Role mohou mít jak pozitivní, tak negativní aspekty. Mohou přinášet pocit sounáležitosti, smyslu a identity, ale také mohou být omezující a ovlivňovat individuální svobodu a projevování autenticity. Někteří lidé se cítí svázáni očekáváními a stereotypy, které s rolí souvisí, a snaží se je překonávat nebo se od nich distancovat.

Důležité je si uvědomit, že role jsou konstrukt společnosti a nejsou nezměnitelné. Lidé mají schopnost přehodnocovat a přetvářet role, aby lépe odpovídaly jejich jedinečným potřebám, hodnotám a identitám.


Sebastián Wortys: 

Uveď konkrétní příklady genderových rolí.


ChatGPT: 

Zde jsou některé příklady genderových rolí, které se v různých společnostech a kulturách objevují. Je důležité si uvědomit, že tyto role se mohou lišit v závislosti na místě, kultuře a historickém kontextu:

Tradiční role ženy: Tradiční genderová role ženy obvykle zahrnuje očekávání mateřství, starost o domácnost a rodinu, péči o děti, emocionální podporu a důraz na vzhled a krásu.

Tradiční role muže: Tradiční genderová role muže zahrnuje očekávání zajišťování finanční stability rodiny, fyzickou sílu, ochranu, účast na pracovním trhu, soutěživost a odvahu.

Stereotypy v oblasti povolání: Existují stereotypy týkající se vhodných povolání pro muže a ženy. Například se předpokládá, že ženy se budou upřednostňovat v oblastech péče o lidi, jako je zdravotnictví nebo vzdělávání, zatímco muži se budou více uplatňovat v technických oborech nebo v manažerských pozicích.

Očekávání ve vztazích: Ve vztazích se často očekává, že ženy budou projevovat péči, empatii a emocionální podporu, zatímco muži budou vykazovat větší nezávislost, silnou postavu a roli "ochránce".

Oblečení a vzhled: Existují genderové stereotypy ohledně oblečení a vzhledu. Například, že ženy mají nosit sukně nebo šaty a muži kalhoty, nebo že ženy by měly být upravené, líčené a muži spíše nenápadní.

Komunikace a projev emocí: Muži často čelí očekávání, že budou vykazovat méně emocí a že by měli být silní a nezávislí. Naopak ženy se očekává, že budou vyjadřovat své emoce otevřeněji a budou mít větší komunikační dovednosti.

Tyto příklady ukazují, jak genderové role mohou ovlivňovat očekávání a chování lidí v rámci společnosti. Je důležité si uvědomit, že genderové role nejsou univerzální a že mohou být překračovány a přetvá


Sebastián Wortys: 

V průběhu svého výkladu jsi se posunul od genderových rolí ke genderovým stereotypům, ale opravovat to nemusíš. Místo toho zkus odpovědět na tuto otázku: Které genderové role bývají chápány jako ryze ženské a které jako ryze mužské?


ChatGPT: 

Genderové role, které jsou tradičně chápány jako ryze ženské, se v různých kulturách mohou lišit. Následující příklady jsou založeny na tradičních představách, které se v průběhu času mění a vyvíjejí:

Ryze ženské role mohou zahrnovat:

Mateřství a péče o děti.

Domácnost a starost o rodinu.

Ošetřovatelská profese, jako například sestra nebo pečovatelka.

Vzdělávání a pedagogika.

Podpora emocionálního blaha a mezilidských vztahů.

Zábava a organizace rodinných oslav.

Opět je důležité si uvědomit, že tyto role jsou tradiční a mohou se v jednotlivých společnostech lišit. Stejně tak je důležité si uvědomit, že genderové role nejsou univerzální a že každý jedinec může mít odlišné zájmy, schopnosti a aspirace bez ohledu na pohlaví. Genderové role se mění a vyvíjejí se s postupujícím posunem ve společnosti a s rozvojem rovnosti pohlaví.


Sebastián Wortys: 

V čem mohou být genderové role dobré a v čem špatné?


ChatGPT: 

Genderové role mohou mít jak pozitivní, tak negativní aspekty. Zde je několik příkladů:

Pozitivní stránky genderových rolí:

Společenská koheze: Genderové role mohou posilovat společenskou soudržnost tím, že poskytují společnou identitu a očekávání, která mohou vést k pocitu sounáležitosti.

Rozmanitost: Genderové role mohou přispívat k rozmanitosti a pestrosti společnosti, protože jednotliví lidé mohou vykonávat různé role a přinášet různé perspektivy.

Specializace: Genderové role mohou umožňovat specializaci a rozdělení pracovních úkolů mezi jednotlivce a rodiny, což může vést k efektivnějšímu fungování domácností a společnosti jako celku.

Negativní stránky genderových rolí:

Omezení: Genderové role mohou vést k omezení volby a svobody jednotlivců v jejich životním rozhodování. Někteří lidé se mohou cítit nuceni nebo omezováni v důsledku očekávaných genderových rolí.

Diskriminace: Stereotypní představy o genderových rolích mohou přispívat k diskriminaci a nerovnosti mezi pohlavími. Lidé, kteří se neřídí tradičními genderovými rolími, mohou být vystaveni předsudkům, stigmatizaci a sociálnímu vyloučení.

Nedostatek flexibilit: Přísné dodržování genderových rolí může bránit individuálnímu vyjádření a rozvoji osobnosti. Někteří jedinci se mohou cítit nespokojení nebo omezovaní, pokud neodpovídají očekáváním spojeným s jejich přiřazeným pohlavím.

Je důležité, aby společnost byla otevřená a respektující vůči různým projevům genderu a umožnila jednotlivcům svobodu výběru svých rolí, které jsou v souladu s jejich autenticitou a individuálními potřebami. Flexibilita a rovnost v genderových rolích mohou přispět k rozvoji zdravější a inkluzivnější společnosti.


Sebastián Wortys: 

Jaký je rozdíl mezi "společenskou rolí" a "genderovou rolí"? 


ChatGPT: 

Termíny "společenská role" a "genderová role" jsou často zaměňovány, ale mají odlišné významy.

Společenská role se obecně odkazuje na soubor očekávaných chování, povinností a funkcí, které jsou jednotlivcům přiřazovány ve společnosti na základě jejich sociálního postavení, věku, povolání nebo jiných faktorů. Společenské role se mohou týkat různých aspektů života, včetně rodinného života, pracovního prostředí, veřejného života atd. Například očekává se, že rodiče budou pečovat o své děti, zaměstnanci budou plnit své pracovní povinnosti nebo občané budou dodržovat zákony.

Na druhé straně se genderová role týká souboru očekávaných chování, povinností a funkcí, které jsou přiřazeny jednotlivcům na základě jejich pohlaví. Genderové role jsou kulturně konstruované a mění se v závislosti na společnosti a kultuře. Například očekává se, že ženy budou péči o domácnost a děti, zatímco muži budou zodpovědní za finanční podporu rodiny. Tyto očekávané role mohou sebou nést představy o vhodném chování, vzhledu, zájmůch atd., které jsou spojeny s každým pohlavím.

Základní rozdíl mezi společenskou rolí a genderovou rolí spočívá v tom, že společenské role se mohou vztahovat k různým aspektům života, zatímco genderové role jsou specifické pro očekávání a normy spojené s pohlavím. Genderové role jsou tedy podmnožinou širšího pojmu společenských rolí.


Sebastián Wortys: 

Měl by být pojem "genderová role" postupně (v rámci soudobých lokálních možností) nahrazen pojmem "společenská role", aby se role jednotlivce plněji oprostila od svazující příslušnosti k určitému genderu?


ChatGPT: 

Existuje diskuse ohledně používání pojmu "genderová role" a možnosti nahradit jej pojmem "společenská role" s cílem odstranit přílišné zaměření na genderovou příslušnost a umožnit větší flexibilitu a svobodu v plnění rolí jednotlivcem. Toto téma je součástí širší debaty o genderových normách, rovnosti a diverzitě.

Někteří lidé argumentují, že používání pojmu "společenská role" místo "genderová role" by mohlo přispět k vytvoření prostoru pro širší spektrum projevu a identifikace, nezávisle na biologickém pohlaví. Tím by se snížila rigidita genderových očekávání a umožnila se větší individualita a svoboda ve volbě životního stylu, povolání, zájmů a vztahů.

Nicméně, je důležité si uvědomit, že přechod k novým termínům a konceptům vyžaduje čas a společenskou změnu. Záměrem je vytvořit prostor pro rozmanitost a respektovat různé způsoby vyjádření a prožívání role jednotlivce, aniž by se vytvářely nové stereotypy nebo omezení.

Tato diskuse zahrnuje různé pohledy a není jednoznačné, jaký je optimální přístup. Je důležité vést otevřenou a respektující debatu, abychom lépe porozuměli různým zkušenostem a potřebám lidí v různých kontextech a kulturách.


Sebastián Wortys: 

Jak souvisí genderová role a oblečení?


ChatGPT: 

Genderová role a oblečení jsou často spojovány, protože oblečení je jedním z vizuálních aspektů, kterým lidé vyjadřují svou genderovou identitu a plní společenské očekávání v rámci dané genderové role. Oblečení je silně ovlivněno genderovými stereotypy a kulturními normami.

V mnoha společnostech existují určitá očekávání ohledně toho, jaké oblečení je vhodné pro muže a ženy. Tyto normy a stereotypy se promítají do toho, jak se očekává, že se jednotlivci budou oblékat a jakou roli v rámci společnosti budou plnit. Například v mnoha kulturách se očekává, že ženy budou nosit sukni nebo šaty, zatímco muži budou nosit kalhoty. Tyto očekávání se mohou lišit v různých kulturách a historických obdobích.

Nicméně je důležité si uvědomit, že genderová identita a oblečení nejsou totožné. Každý jedinec má právo vybírat si oblečení, které vyjadřuje jejich osobnost a pohodlí, bez ohledu na to, jaké genderové role jsou s daným oblečením tradičně spojovány. Oblečení by mělo být vnímáno jako prostředek pro sebeprezentaci a sebeprojev, který umožňuje jednotlivcům vyjadřovat svou autenticitu a identitu.

V poslední době se také objevuje rostoucí trend rozbití genderových stereotypů v oblasti oblečení. Mnoho značek a návrhářů se zaměřuje na genderově neutrální módu, která není vázána na tradiční genderové rozdíly a umožňuje jednotlivcům volně vybírat oblečení podle svých preferencí a identity. Tím se posiluje důležitost rozmanitosti a svobody v rámci genderového vyjadřování.


Sebastián Wortys: 

Jak souvisí genderová identita a oblečení?


ChatGPT: 

Genderová identita a oblečení jsou úzce propojeny, protože oblečení je jedním z prostředků, kterým jedinec vyjadřuje a projevuje svou genderovou identitu. Genderová identita se týká vnitřního pocitu a zkušenosti jedince ohledně toho, jaké pohlaví se sám cítí být, zatímco oblečení je vizuálním prvkem, kterým lze tuto identitu vyjádřit.

Pro mnoho transgender jedinců je oblečení důležitou součástí jejich procesu sebeprezentace a sebeprojevu. Při objevování a vyjadřování své genderové identity mohou transgender lidé vybírat oblečení, které odpovídá jejich vnitřnímu pocitu a pomáhá jim vyjádřit svou autenticitu. Může to zahrnovat oblečení, které je tradičně spojováno s opačným pohlavím, nebo genderově neutrální oblečení, které není vázáno na tradiční genderové normy.

Pro některé transgender jedince může proces vybírání oblečení být důležitou součástí jejich genderového přechodu. Změna stylu oblečení může být způsobem, jak se prezentovat ve světě a cítit se více v souladu se svou genderovou identitou. Oblečení může také hrát roli při budování sebevědomí, přijetí a sociální integraci transgender osob.

Je důležité si uvědomit, že neexistuje jedno správné oblečení pro danou genderovou identitu. Všichni jedinci mají svobodu vybrat si oblečení, které odpovídá jejich vlastním preferencím, osobnosti a pohodlí. Oblečení by mělo být vnímáno jako prostředek pro sebeprezentaci a sebeprojev, který umožňuje vyjádření autenticity a identity jednotlivce. Důležité je respektovat individuální výběr a umožnit každému vyjadřovat svou genderovou identitu prostřednictvím oblečení bez odsudků a diskriminace.


Sebastián Wortys: 

Které oblečení stereotypně bývá považováno za typicky ženské? 


ChatGPT: 

Tradičně se považuje za typicky ženské oblečení:

Šaty a sukně: Výraznější oblečení, které se nosí na nižší část těla a obvykle je spojováno s ženskou módou.

Blůzy a halenky: Oblečení s jemnými detaily, ozdobami a tvary, které jsou často spojovány s ženským oblečením.

Topy a trička s výstřihy: Tento typ oblečení často zdůrazňuje formy ženského těla a je navržen tak, aby podtrhoval ženské rysy.

Sukně a kalhoty s vysokým pasem: Oblečení s vysokým pasem často připomíná ženské tvary a je spojováno s tradičními ženskými střihy.

Dlouhé vlasy a ozdoby do vlasů: Vlasy a jejich úprava jsou často považovány za důležitý prvek ženské identity a vyjadřování ženskosti.

Boty s podpatky: Boty s podpatky jsou tradičně považovány za ženské, ačkoli se samozřejmě nosí také muži.

Je však důležité si uvědomit, že tyto stereotypy se postupem času mění a módou se mění i vnímání toho, co je považováno za typicky ženské oblečení. Mění se také vnímání genderu a rozmanitostí v oblasti genderové identity. Každý jedinec má právo nosit oblečení, které mu přináší pohodlí a vyjadřuje jeho autenticitu, bez ohledu na to, zda je to stereotypně považováno za typicky ženské nebo mužské.


Sebastián Wortys: 

Které oblečení stereotypně bývá považováno za typicky mužské?


ChatGPT: 

Tradičně se považuje za typicky mužské oblečení:

Kalhoty: Muži obvykle nosí kalhoty jako součást jejich každodenního oblečení. Kalhoty jsou považovány za typicky mužský oděv ve srovnání se sukněmi a šaty, které jsou stereotypně spojovány s ženským oblečením.

Saka a obleky: Saka a obleky jsou tradičním a formálním oblečením, které je obvykle spojováno s muži. Tento typ oblečení je běžný na pracovištích a při formálních událostech.

Košile a halenky: Muži často nosí košile a halenky, které mají typicky mužské střihy a detaily. Košile s límečkem a knoflíky jsou považovány za mužský oděv.

Sako a kravaty: Sako a kravata jsou spojovány s formálním oblečením a jsou často nošeny muži při obchodních schůzkách, večírcích a dalších formálních událostech.

Boty a boty na šněrování: Klasické boty a boty na šněrování jsou často považovány za mužské a jsou běžnou součástí mužského obuvi.

Je důležité si uvědomit, že genderové stereotypy se mění a vnímání toho, co je považováno za typicky mužské oblečení, se také vyvíjí. Existuje rozmanitost v mužské módní a každý jedinec má právo nosit oblečení, kterému dává přednost a které vyjadřuje jeho autenticitu, bez ohledu na to, zda je to stereotypně považováno za typicky mužské nebo ženské.


Sebastián Wortys: 

Je nějaké konkrétní oblečení, které bývá u nebinárních lidí častější než v rámci soudobé cisgender společnosti?


ChatGPT: 

V rámci nebinární identity a projevu genderového vyjádření se oblečení může lišit od tradičních genderových rolí. Existuje široká škála možností a preferencí, které mohou být individuální pro každého nebinárního jedince. Někteří lidé se mohou cítit pohodlněji a autentičtěji nosit oblečení, které kombinuje prvky tradičně považované za mužské i ženské, nebo oblečení, které se vyhýbá přílišnému zdůrazňování binárního rozdělení pohlaví.

Nebinární jedinci mohou preferovat například:

Unisex oblečení: Oblečení, které je navrženo tak, aby bylo vhodné pro všechny pohlaví, s jednoduchými a neutrálními střihy a designem.

Androgynní styl: Oblečení, které kombinuje prvky typicky považované za mužské i ženské, a vytváří tak genderově neutrální vzhled.

Oversize nebo volné oblečení: Někteří nebinární jedinci preferují oblečení, které je volnějšího střihu, což jim umožňuje vyjádřit se mimo tradiční genderová očekávání.

Neobvyklé střihy a vzory: Některé nebinární osoby se mohou rozhodnout pro oblečení s netradičními střihy, vzory a barvami, které se vymykají stereotypům a umožňují jim vyjádřit svou individualitu.

Důležité je, že každý jedinec má právo nosit oblečení, které vyjadřuje jejich osobní identitu a autenticitu, bez ohledu na genderová očekávání či stereotypy. Rozmanitost oblečení v rámci nebinární komunity je velká a každý si vybírá podle svých vlastních preferencí a výrazových prostředků.


Sebastián Wortys: 

Jak se představy o typicky ženském nebo mužském oblečení změnily v průběhu času? 


ChatGPT: 

Představy o typicky ženském a mužském oblečení se v průběhu času změnily a podléhaly různým historickým, sociálním a kulturním vlivům. Co je považováno za typicky ženské nebo mužské oblečení se lišilo mezi různými kulturami a obdobími.

V minulosti byly v mnoha společnostech jasně stanoveny předpisy a očekávání ohledně toho, jaké oblečení je vhodné pro ženy a muže. Například v Evropě ve středověku se ženy oblékaly do dlouhých šatů, zatímco muži nosili tuniky a kalhoty. V 19. století byly pro ženy typické šaty s korzetem a objemnou sukní, zatímco muži nosili kabáty, vesty a kalhoty.

Ve 20. století docházelo k významným změnám v módním průmyslu a společnosti obecně, které ovlivnily i představy o genderovém oblečení. Například v 20. letech se objevila móda tzv. flapper girls, které nosily kratší šaty, vlasy krátce ostříhané a make-up. Ve 60. letech se prosazovala móda s volnějším střihem a unisexovými prvky, která odrážela rostoucí pohyb za rovnoprávností žen. V posledních desetiletích dochází k rostoucímu přijetí a popularitě genderově neutrálního oblečení a rovněž k různorodosti módních stylů a trendů, které prolínají tradiční hranice mezi mužským a ženským oblečením.

Společenské změny, jako je boj za rovnost pohlaví a rozšířená diskuse o genderové identitě, také ovlivňují vnímání a interpretaci typicky ženského a mužského oblečení. V současné době je trendem otevřenost a rozmanitost, která umožňuje jedincům vyjadřovat svou jedinečnou identitu skrze oblečení, bez ohledu na tradiční genderová očekávání.

Je důležité si uvědomit, že představy o typicky ženském a mužském oblečení jsou kulturně podmíněné a proměnlivé. Móda a vnímání genderového oblečení se neustále vyvíjí a reflektuje různé sociální, politické a kulturní trendy a hodnoty.


Sebastián Wortys: 

Zkus se zaměřit víc na jevy, které se vymykají současným nebo nedávno současným genderovým stereotypům jako: kilty, šlechtici v punčochách s parukami, ženy striktně bez kalhot, přiřazování růžové barvy chlapcům, muži běžně s dlouhými vlasy apod.


ChatGPT: 

Ano, existuje celá řada jevů, které se vymykají tradičním genderovým stereotypům. Zde je několik příkladů:

Kilty: Kilty jsou tradiční skotské sukně nošené muži. I když jsou považovány za mužský oděv, jejich střih a vzor se liší od tradičních kalhot. Kilty jsou příkladem oblečení, které narušuje tradiční představy o mužském oděvu, protože jsou asymetrické a někdy zdobené specifickými vzory.

Šlechtici v punčochách s parukami: V minulosti bylo obvyklé, že šlechtici nosili na veřejnosti různé extravagantní a zdobené oděvy, včetně punčoch a paruk. Tyto módní trendy byly spojeny s určitým společenským statusem a představovaly odchylku od standardního mužského odívání.

Ženy striktně bez kalhot: V minulosti a v některých kulturách bylo pro ženy považováno nošení kalhot za nevhodné nebo nepřijatelné. I když se to postupně mění, stále existuje společenský tlak na ženy, aby nosily sukni nebo šaty. Nicméně, mnoho žen dnes volí nošení kalhot jako projev svého osobního stylu a pohodlí.

Přiřazování růžové barvy chlapcům: Přiřazování určitých barev pohlavím je společenským konstruktem. Historicky byla růžová barva považována za vhodnou pro chlapce, zatímco modrá byla považována za vhodnou pro dívky. Nicméně, tato přiřazení barev se mohou měnit v průběhu času a liší se mezi kulturami. V současné době se často zdůrazňuje, že barvy jsou bezpohlavní a že je důležité, aby si každý jedinec vybral ty barvy, které ho nejvíce oslovují.

Muži s dlouhými vlasy: Tradičně se mužům očekává, že budou mít krátké vlasy, zatímco dlouhé vlasy jsou spíše spojovány s ženskou genderovou identitou. Nicméně, v mnoha kulturách existuje historická a současná tradice mužů s dlouhými vlasy, kterou lze najít například u indiánských kmen


Sebastián Wortys: 

Které zájmy stereotypně bývají považovány za typicky ženské? 


ChatGPT: 

Existuje široká škála zájmů, které jsou stereotypně považovány za typicky ženské. Je však důležité si uvědomit, že tyto stereotypy se mohou lišit mezi různými kulturami a časovými obdobími. Některé příklady zájmů, které jsou často stereotypně spojovány s ženami, zahrnují:

Péče o domácnost a rodinu: Stereotypně se očekává, že ženy budou více zapojeny do péče o domácnost, výchovy dětí a péče o rodinu.

Móda a styl: Ženy jsou často spojovány s větším zájmem o módu, kosmetiku a osobní styl. Stereotypně se předpokládá, že ženy budou věnovat více času a energie svému vzhledu.

Komunikace a sociální interakce: Ženám bývá stereotypně přisuzována větší schopnost vyjadřování emocí, poslechu a budování mezilidských vztahů.

Umění a kreativita: Ženy jsou často spojovány s uměleckými a kreativními zájmy, jako je malování, tanec, hudba nebo psaní.

Péče o zdraví a dobrý životní styl: Stereotypně se očekává, že ženy budou více zajímány o péči o své zdraví, stravování, cvičení a wellness.

Je důležité si uvědomit, že tyto stereotypy neplatí pro všechny ženy a že každý jedinec může mít zájem o různé oblasti nezávisle na svém pohlaví. Stejně tak jsou muži často zapojeni do těchto zájmů a mohou mít zájem i o jiné oblasti, které neodpovídají genderovým stereotypům. Je důležité přijímat a respektovat různorodost zájmů jednotlivců bez ohledu na jejich pohlaví.


Sebastián Wortys: 

Které zájmy stereotypně bývají považovány za typicky mužské?


ChatGPT: 

Stejně jako u ženských zájmů, existuje několik zájmů, které jsou stereotypně považovány za typicky mužské. Tyto stereotypy se však mohou lišit v závislosti na kulturách a společnostech. Některé příklady zájmů, které jsou často spojovány s muži, zahrnují:

Sport: Muži jsou stereotypně spojováni se zájmem o sportovní aktivity, jako je fotbal, basketbal, hokej, atletika nebo bojové sporty.

Technologie a IT: Stereotypně se očekává, že muži budou mít zájem o technologii, počítače, programování a IT oblasti.

Mechanika a auta: Muži jsou často spojováni s technickými dovednostmi a zájmem o automobily, motorky, opravy a konstrukce.

Věda a technika: Stereotypně se předpokládá, že muži budou mít větší zájem o přírodní vědy, inženýrství, matematiku a technické obory.

Dobrodružství a outdoorové aktivity: Muži jsou často spojováni s outdoorovými aktivitami, jako je horolezectví, kempování, rybaření, turistika nebo extrémní sporty.

Je důležité si uvědomit, že tyto stereotypy neplatí pro všechny muže a že každý jedinec může mít zájem o různé oblasti nezávisle na svém pohlaví. Stejně jako u žen je důležité přijímat a respektovat různorodost zájmů jednotlivců bez ohledu na genderové stereotypy.


Sebastián Wortys: 

Co by hypoteticky mohlo hrozit v případě, že by došlo k nadměrnému rozvolnění genderových rolí a genderových stereotypů s nimi spojených?


ChatGPT: 

Hypoteticky by nadměrné rozvolnění genderových rolí a stereotypů mohlo mít několik potenciálních důsledků. Je třeba si uvědomit, že tyto scénáře jsou spekulativní a závisí na mnoha faktorech, včetně kultury, společnosti a individuálních přístupů. Zde je několik možných příkladů:

Zmatek a nejistota: Pokud by docházelo k nadměrnému rozvolnění genderových rolí a stereotypů, mohlo by to vést k obecnému zmatku a nejistotě v rámci společnosti. Lidé by mohli být překvapeni a nevědět, jak se chovat nebo jak se orientovat v nově vznikajících situacích.

Socioekonomické nerovnosti: Existuje riziko, že nadměrné rozvolnění genderových rolí by mohlo vést k prohloubení socioekonomických nerovností. Například, pokud by se stereotypně ženské role v praxi více devalvovaly, mohlo by to mít negativní dopad na ženy a jejich přístup k pracovním příležitostem, ekonomickým prostředkům a společenskému postavení.

Ztráta identity a kulturních hodnot: Přílišná rozvolněnost genderových rolí a stereotypů by mohla vést ke ztrátě jedinečné identity a kulturních hodnot spojených s určitými tradicemi a společenskými normami. Lidé by mohli mít potíže s nalezením svého místa ve společnosti a identifikováním se s určitými hodnotami a normami.

Konflikty a odpor: Nadměrné rozvolnění genderových rolí a stereotypů by mohlo vyvolat konflikty a odpor u části společnosti, která preferuje tradiční přístup ke genderovým rolím. Může docházet k napětí a neshodám mezi lidmi s různými pohledy na genderové rovnost a roli v společnosti.

Je důležité si uvědomit, že tyto hypotetické scénáře jsou pouze možnými důsledky a nemusí se nutně stát realitou. Diskuse o genderových rolích a stereotypů by měla být prováděna s ohledem na rovnost, respekt a otevřenost k různým perspektivám, aby se dosáhlo inkluzivní a spravedlivé společnosti.


Sebastián Wortys: 

Jaký je vztah mezi genderem a sexuální orientací?


ChatGPT: 

Gender a sexuální orientace jsou dvě odlišné složky lidské identity, které se vzájemně liší. Gender se týká sociálně a kulturně vytvořených rolí, identit a očekávání spojených s tím, co je považováno za "mužské" a "ženské" ve společnosti. Na druhou stranu, sexuální orientace se týká vztažného zájmu, romantických nebo sexuálních, k jiným jedincům.

Genderová identita se vztahuje k tomu, jak se člověk cítí a identifikuje s ohledem na své pohlaví. Může zahrnovat identifikaci jako muž, žena, nebinární nebo jiné genderové identity. Sexuální orientace se týká vztažného zájmu k osobám stejného pohlaví (homosexualita), opačného pohlaví (heterosexualita) nebo obou pohlaví (bisexualita) nebo jiné formy vztažného zájmu.

Je důležité si uvědomit, že genderová identita a sexuální orientace jsou individuální a mohou se lišit od jedince k jedinci. Někdo může mít genderovou identitu, která odpovídá jejich přiřazenému pohlaví při narození (cisgender), zatímco jiní mohou mít genderovou identitu, která se liší od jejich přiřazeného pohlaví (transgender). Stejně tak se sexuální orientace může lišit mezi jednotlivými lidmi.

Je důležité respektovat a uznávat různé genderové identity a sexuální orientace jednotlivců, protože každá osoba má právo na sebeurčení a žít svůj život v souladu s vlastní identitou a orientací.


Sebastián Wortys: 

Co je to rodina? 


ChatGPT: 

Rodina je základní sociální instituce, která se skládá z jednotlivců spojených vzájemnými vztahy a emocionálními pouty. Rodina poskytuje prostředí, kde se lidé vzájemně podporují, pečují o sebe a sdílejí společný život.

Pojem "rodina" může mít různé formy a konfigurace v závislosti na kultuře, tradicích a individuálních preferencích. Tradičně se rodina spojovala s manželstvím a biologickým potomstvím, ale dnes existuje mnoho různých typů rodin, včetně rodin s jedním rodičem, nukleárních rodin (s rodiči a jejich biologickými dětmi), rozšířených rodin (zahrnující více generací), nebo adoptivních rodin.

Rodina je místem, kde se lidé učí sociálním a emocionálním dovednostem, získávají oporu a bezpečí a formují svou identitu. Poskytuje prostor pro vzájemnou lásku, podporu, komunikaci a spolupráci. Rodina může také sloužit jako zdroj péče o zdraví, výchovy, vzdělání a sociálního přenosu hodnot a tradic.

Je důležité si uvědomit, že rodina může mít různé formy a složení a že to, co tvoří rodinu, jsou především vzájemné vztahy, pevné pouto a společný zájem o blaho a podporu členů rodiny.


Sebastián Wortys: 

Už jsi na to částečně odpověděl sám, ale měl jsem v plánu zeptat se: Co je to atomová rodina?


ChatGPT: 

Atomová rodina, také známá jako jaderná rodina, je typ rodiny, který je založen na manželství mezi mužem a ženou a jejich biologických dětech. V atomové rodině žijí rodiče společně s jejich biologickými potomky a jsou považováni za základní jednotku společnosti.

Atomová rodina je tradičním a často převažujícím modelem rodiny v mnoha kulturách a společnostech. V rámci atomové rodiny jsou rodiče zodpovědní za výchovu a péči o děti a předávání hodnot a tradic. Tento model rodiny představuje jednu generaci, kde rodiče zastávají roli autority a poskytují finanční a emocionální podporu dětem.

Nicméně je důležité poznamenat, že v dnešní době existuje mnoho různých forem rodiny a rodinných konfigurací, které se liší od tradičního atomového modelu. To zahrnuje rodiny s jedním rodičem, rozšířené rodiny, regenbogen (LGBT+) rodiny, adoptivní rodiny a další. Tyto různé formy rodin odrážejí různorodost společnosti a odlišné způsoby, jak lidé budují své rodiny na základě svých individuálních potřeb a preferencí.


Sebastián Wortys: 

Vyjmenuj a popiš, jaké existují alternativní formy atomové rodiny.


ChatGPT: 

Existuje mnoho alternativních forem rodiny, které se liší od tradičního atomového modelu. Některé z těchto alternativních forem rodiny zahrnují:

Rodiny s jedním rodičem: Tyto rodiny jsou tvořeny jedním rodičem a jeho dětmi. Může se jednat o rodinu, kde rodič zůstal sám po rozvodu, ovdovění nebo jiných životních okolnostech. Rodiny s jedním rodičem mohou být vytvořeny biologickým rodičem nebo prostřednictvím adopce nebo pěstounské péče.

Rozšířené rodiny: Rozšířené rodiny zahrnují více generací žijících společně, jako jsou prarodiče, rodiče, sourozenci a další příbuzní. V některých kulturách je běžné, že více generací rodiny sdílí společnou domácnost a zodpovědnost za péči o děti.

Regenbogen (LGBT+) rodiny: Regenbogen rodiny jsou tvořeny páry nebo jednotlivci z LGBT+ komunity, kteří mají děti. Může se jednat o páry stejného pohlaví, kteří mají buď biologické děti nebo děti z adopce, pěstounské péče nebo asistované reprodukce.

Adoptivní rodiny: Adoptivní rodiny jsou tvořeny rodiči, kteří přijali dítě do své rodiny prostřednictvím adopce. Tyto rodiny mohou mít různé konfigurace, včetně rodin s jedním nebo více adoptovanými dětmi.

Rodiny v náhradní péči: Tyto rodiny jsou tvořeny pěstouny, kteří poskytují dočasnou péči o děti, které nemohou žít se svými biologickými rodiči z důvodu různých životních okolností.

Neúplné rodiny: Neúplné rodiny jsou rodiny, ve kterých chybí jeden z rodičů, například rodiny, kde jeden z rodičů zemřel, je vězněn nebo je dlouhodobě nepřítomný.

Tyto alternativní formy rodiny odrážejí rozmanitost a různorodost společnosti. Každá z těchto forem má své vlastní specifické výzvy a přednosti a zároveň poskytuje dětem a rodičům možnost vytvořit láskypl


Sebastián Wortys: 

Proč může být pro transgender osoby těžší navázat partnerský vztah? 


ChatGPT: 

Pro transgender osoby může být těžší navázat partnerský vztah z několika důvodů:

Předsudky a nedostatek porozumění: Mnoho lidí stále má omezené povědomí a porozumění transgender lidem a jejich zkušenostem. To může vést k předsudkům, nedůvěře nebo diskriminaci. To může být překážkou při hledání a navazování partnerských vztahů.

Strach z odmítnutí: Transgender lidé se často obávají odmítnutí ze strany potenciálních partnerů kvůli své genderové identitě. To může vést k pocitům nejistoty a strachu při hledání a navazování vztahů.

Nedostatek viditelnosti: Transgender osoby mohou mít problém s nalezením vhodných partnerů kvůli nedostatku viditelnosti ve společnosti. Média a populární kultura často představují stereotypní představy o romantických vztazích a genderových rolích, které nedostatečně zahrnují transgender komunitu.

Vnitřní konflikty: Pro některé transgender osoby může být obtížné navázat partnerský vztah kvůli vnitřním konfliktům spojeným s jejich genderovou identitou. Mohou procházet procesem sebepřijetí a sebeakceptace a potřebují čas a prostor pro vyrovnání se s těmito vnitřními emocemi, což může ovlivnit jejich schopnost navazovat intimní vztahy.

Je důležité, aby společnost vytvářela prostředí vzájemného respektu, akceptace a podpory, které transgender lidem umožní navázat partnerské vztahy na základě jejich autenticity a identity. Otevřená komunikace, vzdělávání a snaha o porozumění jsou klíčové pro vytváření inkluzivního prostředí, ve kterém se transgender osoby cítí přijaty a mají možnost vytvořit zdravé a naplňující partnerské vztahy.


Sebastián Wortys: 

Proč může být pro transgender osoby těžší založit rodinu? 


ChatGPT: 

Pro transgender osoby může být těžší založit rodinu z několika důvodů:

Reprodukční výzvy: Pokud je transgender osoba na hormonální terapii nebo podstoupila chirurgické zákroky, může to mít vliv na její reprodukční schopnost. Hormonální terapie u trans žen může ovlivnit jejich schopnost otěhotnět, zatímco chirurgický zákrok u trans mužů může znamenat ztrátu plodnosti. To může vyžadovat hledání alternativních možností pro založení rodiny, jako je umělé oplodnění, adoptování nebo náhradní mateřství.

Sociální a právní překážky: V některých jurisdikcích mohou být transgender lidé stále konfrontováni se sociálními a právními překážkami při založení rodiny. Mohou čelit diskriminaci nebo omezením v adopčních procesech, získávání právního uznání svého rodičovství nebo přístupu ke zdravotnickým službám pro reprodukční asistenci.

Sociální podpora a povědomí: Rodinná podpora a širší sociální povědomí o transgender záležitostech mohou také ovlivnit schopnost transgender osob založit rodinu. Někteří lidé mohou čelit odporu ze strany svých rodinných příslušníků, přátel nebo společnosti jako celku, což může ovlivnit jejich rozhodnutí o založení rodiny a jejich pohodlí v tomto procesu.

Osobní rozhodnutí: Založení rodiny je osobním rozhodnutím, které závisí na individuálních preferencích a cílech transgender osob. Někteří lidé nemusí mít zájem o založení tradiční rodiny a mohou preferovat jiné formy partnerství a rodičovství.

Je důležité vytvářet inkluzivní a podpůrné prostředí pro transgender osoby, které jim umožní založit rodinu, pokud si to přejí. To zahrnuje odstranění právních a sociálních bariér, poskytnutí přístupu ke zdravotnickým službám a reprodukční asistenci a podporu ze strany rodiny, přátel a společnosti jako celku.


Sebastián Wortys: 

Jaké konkrétní diskriminaci mohou čelit rodiny zahrnující transgender osobu nebo osoby?


ChatGPT: 

Rodiny zahrnující transgender osobu nebo osoby mohou čelit různým formám diskriminace a nepřátelského chování. Zde je několik konkrétních příkladů:

Stigmatizace a nepochopení: Transgender rodiče a jejich děti se mohou setkat s nedůvěrou, nepochopením nebo negativními postoji ze strany okolí. Může docházet k nedostatečnému respektování jejich rodičovství, zpochybňování jejich identit nebo nevěře v jejich schopnost být dobrými rodiči.

Diskriminace ve školách: Děti s transgender rodiči se mohou setkat se šikanou nebo diskriminací ve školním prostředí. Může jít o narážky, zesměšňování nebo dokonce fyzické napadení ze strany spolužáků, učitelů nebo administrativního personálu.

Právní diskriminace: V některých jurisdikcích mohou být transgender rodiče nebo rodiče zahrnující transgender osobu postaveni před právní překážky. Mohou mít omezený přístup k rodičovským právům, jako je například obtížnější proces adopce, problémy s právním uznáním rodičovství nebo omezení v přístupu k reprodukčním službám.

Omezený přístup ke zdravotní péči: Transgender rodiče a jejich děti mohou čelit omezenému přístupu ke zdravotnické péči a reprodukční asistenci. Některé zdravotnické služby mohou být nedostatečně informované o potřebách transgender rodin a mohou nedostatečně respektovat jejich identitu a zdravotní potřeby.

Sociální izolace: Rodiny zahrnující transgender osobu mohou být vystaveny sociální izolaci a omezené podpoře. To může být způsobeno nedostatečnou povědomostí a přijetím ze strany širšího okolí nebo odmítáním ze strany rodinných příslušníků a přátel.

Je důležité pracovat na vytváření inkluzivního prostředí, které podporuje a respektuje rodiny zahrnující transgender osobu. To zahrnuje vzdělávání, osvětu a legislativní opatření, která chrání transgender rodiče a jejich děti před diskriminací a zajišťují jim rovn


Sebastián Wortys: 

Jak motivovat transgender osoby, aby neměly obavy založit rodinu? 


ChatGPT: 

Motivovat transgender osoby k tomu, aby neměly obavy založit rodinu, vyžaduje podporu a vytváření inkluzivního prostředí. Zde je několik způsobů, jak můžete poskytnout takovou motivaci:

Poskytněte podporu a pochopení: Buďte pro transgender osobu přítomní a naslouchejte jejím obavám a potřebám. Ujistěte je, že jejich genderová identita neovlivňuje jejich schopnost být rodičem a že mají právo na lásku, rodinu a rodičovskou roli.

Poskytněte informace o možnostech: Seznámte transgender osoby s dostupnými informacemi o možnostech rodičovství, včetně reprodukčních technologií, adopce, soudního uznání rodičovství a podobně. Dejte jim pocit, že existují různé cesty, které mohou zvolit.

Propojte je s podobně smýšlejícími lidmi: Pomozte transgender osobě najít podporu a spojení s dalšími transgender lidmi, kteří se již rozhodli založit rodinu. Skupiny podpory, online komunity a organizace zaměřené na transgender rodičovství mohou poskytnout cennou podporu a sdílení zkušeností.

Nabídněte přístup k odborníkům: Doporučte transgender osobě, aby se poradila s odborníkem v oblasti rodinného plánování, psychologem nebo terapeutem, kteří mají zkušenosti s genderovou problematikou. Odborníci mohou poskytnout další informace, podporu a poradenství při rozhodování o rodičovství.

Bojujte proti diskriminaci: Aktivně se zapojte do boje proti diskriminaci transgender osob v oblasti rodičovství. Podporujte změny v legislativě a politikách, které chrání práva transgender rodičů a jejich dětí a zajišťují rovné příležitosti pro všechny.

Důležité je vytvářet prostředí, ve kterém transgender osoby nebudou cítit obavy založit rodinu a budou mít možnost rozhodnout se podle svých přání a potřeb. Podpora, respekt a rovné příležitosti jsou klíčové pro motivaci a povzbuzení transgender osob k rodičovství.


Sebastián Wortys: 

Jaké jsou druhy rovnosti v kontextu genderové tématiky?


ChatGPT: 

V kontextu genderové tématiky se často hovoří o několika druzích rovnosti. Zde je několik hlavních druhů rovnosti v této oblasti:

Rovnost práv: Jedná se o základní požadavek, aby byla transgender osobám garantována stejná práva a příležitosti jako cisgender osobám. To zahrnuje právo na rovné zacházení, ochranu před diskriminací, rovný přístup k zaměstnání, vzdělání, zdravotní péči, bydlení a dalším oblastem života.

Rovnost příležitostí: Rovnost příležitostí se týká zajištění stejných možností pro transgender osoby ve všech oblastech života, včetně vzdělání, zaměstnání, politického angažmá, kultury, umění a podnikání. Cílem je odstranění překážek a nerovností, které mohou bránit transgender osobám v plném uplatnění svých schopností a potenciálu.

Rovnost přijetí a respektu: Rovnost přijetí a respektu znamená vytváření prostředí, ve kterém jsou transgender osoby akceptovány, uznávány a respektovány tak, jak si samy zvolily svou genderovou identitu. Tato rovnost zahrnuje i odbourávání negativních postojů, předsudků a stereotypů vůči transgender lidem a podpora vytváření inkluzivní společnosti.

Rovnost před zákonem: Rovnost před zákonem je důležitým aspektem genderové rovnosti. Zahrnuje právní ochranu transgender osob před diskriminací, násilím a nedůstojným zacházením. Tento druh rovnosti se týká i právních aspektů, jako je uznání genderové identity, právo na změnu pohlaví v oficiálních dokumentech, ochrana před hate speechem a zločiny motivovanými genderovou identitou.

Tyto druhy rovnosti spolu souvisejí a vzájemně se ovlivňují. Jejich dosažení je důležité pro zajištění plných práv, svobod a důstojnosti transgender osob a vytváření spravedlivé a inkluzivní společnosti.


Sebastián Wortys: 

To je také dobře, ale měl jsem na mysli spíše obecnější druhy pojetí rovnosti, které nachází uplatnění nejen v genderové oblasti a v angličtině se vyjadřují mj. pomocí pojmů equality a equity, které dnes může být obtížnější přeložit do češtiny. 


ChatGPT: 

Omlouvám se za nedorozumění. Ano, existují obecnější druhy rovnosti, které se uplatňují nejen v genderové oblasti, ale i v jiných sférách společnosti. Zde je vysvětlení dvou pojmů, které jste zmínil:

Equality (rovnost): Rovnost je princip, který se zaměřuje na zajištění stejných práv, příležitostí a zacházení pro všechny jednotlivce, bez ohledu na jejich rozdíly. Tento přístup předpokládá, že všichni lidé mají stejný výchozí bod a že nedochází k žádným formám nerovnosti nebo diskriminace. Rovnost se snaží odstranit překážky a nerovnosti, aby všichni měli rovné šance a možnosti.

Equity (spravedlnost): Equity je princip, který se zaměřuje na spravedlivé vyrovnání rozdílů a nerovností mezi lidmi. Znamená, že se jedinci dostávají toho, co potřebují, aby mohli dosáhnout stejných výsledků a příležitostí. Equity bere v úvahu rozdílné potřeby, schopnosti a kontexty jednotlivců a snaží se vyrovnat nerovnosti poskytnutím dodatečných prostředků nebo podpory tam, kde je to nezbytné.

Rovnost se tedy zaměřuje na zajištění stejného zacházení a příležitostí, zatímco spravedlnost (equity) se snaží odstranit rozdíly a vyrovnat nerovnosti tak, aby každý měl skutečně rovné příležitosti a možnosti.

Tyto koncepty se mohou uplatňovat ve všech oblastech společnosti, včetně genderové rovnosti, rasové rovnosti, ekonomické rovnosti, vzdělávací rovnosti a dalších. Cílem je dosáhnout spravedlivého a rovného postavení všech jednotlivců bez ohledu na jejich rozdíly.


Sebastián Wortys: 

Doplňuji, že "spravedlnost" se do angličtiny častěji překládá jako "justice" nebo "righteousness", zatímco "equity" se do češtiny překládá jako "rovnost" nebo "spravedlnost", protože pro něj v češtině neexistuje dostatečně přesný ekvivalent vůči anglickým definicím "equity".

Jaká je diskuse ohledně uplatňování equality (rovnost) a equity ("spravedlnost") v genderové oblasti?


ChatGPT: 

Diskuse ohledně uplatňování equality a equity v genderové oblasti je rozmanitá a probíhá na různých úrovních společnosti, včetně akademické sféry, aktivistických skupin, politických diskusí a veřejného povědomí. Zde je několik klíčových bodů této diskuse:

Equality (rovnost): Zastánci equality zdůrazňují důležitost zajištění stejných práv, příležitostí a zacházení pro všechny osoby bez ohledu na jejich gender. Tento přístup se snaží odstranit diskriminaci a nerovnost a prosazuje rovnocenný přístup ke všem bez ohledu na pohlaví.

Equity (spravedlnost): Zastánci equity poukazují na fakt, že rovnost ve smyslu "všem stejně" nemusí vždy vést k opravdové spravedlnosti, protože každý jedinec může mít odlišné potřeby, překážky nebo sociální kontext. Equity se zaměřuje na poskytování dodatečných prostředků, podpory a přizpůsobení tak, aby se překonaly nerovnosti a jednotlivci měli skutečně rovné příležitosti a možnosti.

Diskuse se zaměřuje na to, jak nejlépe dosáhnout genderové rovnosti a spravedlnosti v praxi. Někteří argumentují, že je nezbytné zaměřit se na vytváření rovných podmínek pro všechny bez ohledu na gender a uplatňovat zásadu "stejná práva, stejné příležitosti". Ostatní zdůrazňují, že je důležité přihlížet ke specifickým potřebám a nerovnostem, které mohou vyplývat z genderových rolí a stereotypů, a poskytovat přizpůsobenou podporu a prostředky pro odstranění těchto nerovností.

Celkově je cílem diskuse najít rovnováhu mezi rovností a spravedlností a přijít s přístupy, které budou respektovat rozmanitost genderových identit a potřeb jednotlivců. Uplatňování equality a equity v genderové oblasti je dynamickým procesem, který se vyvíjí v souladu s aktuálními poznatky, potřebami a společenským vývojem.


Sebastián Wortys: 

Jaký bývá přístup k transgender osobám v České republice?


ChatGPT: 

Přístup k transgender osobám v České republice se postupně vyvíjí a v posledních letech dochází ke zlepšování podpory a ochrany jejich práv. Zde je několik klíčových aspektů současného přístupu:

Právní rámec: V roce 2020 vstoupila v České republice v platnost novela zákona o rodině, která umožňuje transgender osobám legální změnu pohlaví na základě vlastního prohlášení bez nutnosti sterilizace nebo změny chromozomálního složení. Tato změna znamená významný pokrok v uznání a respektování genderové identity.

Zdravotní péče: Existují specializované zdravotnické instituce a týmy, které poskytují péči transgender osobám, včetně hormonální terapie a chirurgických zákroků. Nicméně dostupnost těchto služeb může být omezená a existují čekací lhůty.

Společenská akceptace: Postoje ve společnosti se postupně mění a transgender lidé získávají větší viditelnost a slyšitelnost. Přesto však stále existuje stigma a nedostatečné povědomí o genderové identitě a potřebách transgender osob. To může vést k diskriminaci, šikaně a negativnímu postoji v některých oblastech života.

Ochrana práv: Český právní systém poskytuje některé ochranné mechanismy proti diskriminaci na základě genderové identity. Například zákon o antidiskriminaci zakazuje diskriminaci na základě pohlaví v oblasti zaměstnání, vzdělávání a poskytování služeb.

Je důležité si uvědomit, že přístup k transgender osobám může být individuálně různý a závisí na mnoha faktorech, včetně geografického umístění, sociálního prostředí a povědomí jednotlivců. I přes pozitivní změny v posledních letech je stále potřeba pracovat na zvyšování povědomí, edukaci a vytváření bezpečného a inkluzivního prostředí pro transgender osoby.


Sebastián Wortys: 

První bod bohužel neodpovídá současné realitě, protože Ústavní soud České republiky koncem března 2022 rozhodl, že kdo chce "úřední změnu pohlaví", musí i nadále podstoupit sterilizaci, konkrétněji chirurgické odebrání pohlavních žláz. To, co se nazývá "úřední změnu pohlaví" by však spravedlivěji mělo být nazýváno "úřední změnu genderu".


ChatGPT: 

Omlouvám se za nepřesnost ve své odpovědi. Děkuji za upozornění na aktuální situaci ohledně "úřední změny pohlaví" v České republice.

Ano, máte pravdu, že Ústavní soud České republiky v březnu 2022 rozhodl o zachování požadavku na sterilizaci pro legální změnu pohlaví. Toto rozhodnutí je kontroverzní a vzbudilo kritiku ze strany lidskoprávních organizací a LGBTQ+ aktivistů. Je to určitě důležitý faktor, který ovlivňuje transgender osoby v jejich možnostech legálního uznání své genderové identity v rámci úředních dokumentů.

Je třeba podotknout, že existují snahy o změnu tohoto stavu a odstranění požadavku na sterilizaci. Aktivisté a organizace usilují o reformu zákona s cílem umožnit transgender osobám legální změnu pohlaví na základě vlastního prohlášení bez nutnosti chirurgické sterilizace. Je to důležitá otázka, která zasahuje do lidských práv a sebeurčení transgender jedinců.

Situace v legislativě se může vyvíjet a je důležité sledovat aktuální události a diskuse, které se týkají práv transgender osob v České republice.


Sebastián Wortys: 

Jaký je aktuální přístup k transgender osobám v Polsku, Maďarsku a na Slovensku?


ChatGPT: 

V Polsku, Maďarsku a na Slovensku existují různé přístupy a postavení k transgender osobám, které se liší od země k zemi. Zde je přehled současné situace v těchto zemích:

Polsko: V Polsku jsou práva transgender osob problematická. V roce 2020 polský Ústavní soud zakázal legální změnu pohlaví ve státních dokumentech, což způsobilo velkou nejistotu a diskriminaci transgender komunity. Kromě toho bylo v Polsku navrhováno přijetí zákona, který by zakázal tzv. "genderovou ideologii" ve školách, což omezuje vzdělávání týkající se genderové problematiky a způsobuje další stigma.

Maďarsko: Maďarsko má v posledních letech přijímalo zákony, které omezují práva LGBT+ komunity, včetně transgender osob. V roce 2020 maďarský parlament schválil zákon, který zakazuje změnu pohlaví v oficiálních dokumentech a omezuje práva transgender jedinců. To vytváří nepříznivé podmínky pro transgender osoby v oblasti uznání jejich genderové identity.

Slovensko: V Slovenské republice je situace pro transgender osoby mírně odlišná. V roce 2018 schválil slovenský parlament zákon, který umožňuje legální změnu pohlaví v oficiálních dokumentech. Nicméně proces změny pohlaví vyžaduje určité formální požadavky, včetně psychiatrického posudku a chirurgických zákroků. Existuje také omezená povědomost a informovanost o transgender tématech ve společnosti, což může vést k předsudkům a diskriminaci.

Je třeba zdůraznit, že tyto informace jsou aktuální k mému znalostnímu střihu v září 2021, a situace se může vyvíjet. Doporučuje se sledovat aktuální zprávy a organizace zabývající se LGBT+ právy v těchto zemích, aby bylo možné získat nejnovější informace o postavení transgender osob.


Sebastián Wortys: 

Co můžeme dělat pro to, aby cisgender a transgender (resp. binární a nebinární (s tím že to není plně analogické)) lidé žili v relativní harmonii, v konstruktivním míru?


ChatGPT: 

Pro dosažení relativní harmonie a konstruktivního míru mezi cisgender a transgender (binární a nebinární) lidmi je důležité vytvořit inkluzivní a respektující prostředí. Zde je několik kroků, které mohou přispět k této snaze:

Vzdělávání a osvěta: Informování o genderové problematice a transgender zkušenostech je klíčové. Poskytování vzdělávacích materiálů, workshopů a tréninků pro širší veřejnost může pomoci vytvořit povědomí a pochopení genderové rozmanitosti.

Podpora legislativních opatření: Podporovat a aktivně se angažovat v prosazování právních opatření, která zajišťují rovnoprávnost a ochranu transgender osob před diskriminací v oblastech, jako je zaměstnání, vzdělání, zdravotní péče a občanská práva.

Podpora organizací a komunit: Podpora místních organizací a skupin, které se zabývají transgender tematikou, a poskytování prostoru pro sdílení zkušeností a podporu pro transgender osoby. To může zahrnovat účast na akcích, finanční podporu nebo dobrovolnictví.

Vytváření bezpečného prostředí: Vytváření bezpečného prostředí, ve kterém jsou transgender lidé respektováni a chráněni před diskriminací a šikanou. To zahrnuje nultou toleranci vůči nenávisti, aktivní potírání stigma a podpora respektu k individuálním genderovým identitám.

Poslech a empatie: Poskytování prostoru pro poslech transgender osob a respektování jejich zkušeností. Vyvarování se předsudků a otevřené naslouchání může vést k většímu porozumění a vzájemnému respektu.

Osobní sebepoznání: Reflexe vlastních předsudků, genderových stereotypů a představ o genderu. Osvojení otevřeného postojů a připravenost se učit od transgender osob a jejich zkušeností může vést ke konstruktivnímu dialogu a porozumění.

Je důležité si uvědomit, že dosažení absolutní harmonie a míru není vždy možné, ale snažení o vytvoření respektujícího a inkluzivního prostředí je klíčem k podpoře a ochraně práv transgender osob a vytvoř


Sebastián Wortys: 

Na druhou stranu existují progresivní směry v oblasti genderové rovnosti/ spravedlnosti. Než se k nim ale dostaneme, tak si řekneme něco o ideologiích a bioetice. Nejprve tedy otázka: Co je to ideologie?


ChatGPT: 

Ideologie je soubor názorů, přesvědčení, hodnot, principů a postojů, které tvoří koherentní systém myšlenek a teorií o tom, jak by měla být organizována společnost, jaké jsou její cíle a jakým způsobem by se měly dosáhnout. Jedná se o soubor idejí a myšlenek, které se zaměřují na různé oblasti společenského života, jako jsou politika, ekonomie, sociální vztahy, náboženství, kultura, morálka a další.

Ideologie mohou být formálně organizované, například ve formě politických stran, náboženských hnutí nebo filozofických škol, nebo se mohou vyskytovat jako neformální soubor názorů a hodnot sdílených jedinci či skupinou lidí. Ideologie ovlivňují vnímání světa, hodnoty a priority jednotlivců a mohou mít velký vliv na jejich chování a rozhodování.

Ideologie se liší v závislosti na historickém, kulturním a politickém kontextu. Existuje široká škála ideologií, jako například liberalismus, konzervatismus, socialismus, anarchismus, feminismus, nacionalismus, komunismus a mnoho dalších. Tyto ideologie se liší v názorech na roli státu, ekonomický systém, spravedlnost, rovnost, svobodu, individuální práva a další aspekty společenského života.

Je důležité si uvědomit, že ideologie mohou být předmětem diskusí, kritiky a interpretací. Různé ideologie mohou mít mezi sebou rozpory a jejich aplikace v praxi se může lišit v různých kontextech a podmínkách.


Sebastián Wortys: 

Jaký je vztah mezi genderovou tématikou a ideologií?


ChatGPT: 

Vztah mezi genderovou tématikou a ideologií je komplexní a může být různorodý v závislosti na konkrétních ideologiích a kontextech. Genderová tématika se týká vnímání a konstrukce genderu, genderových rolí, genderových identit a genderových nerovností ve společnosti.

Různé ideologie mají různé pohledy na genderovou problematiku a mohou ji interpretovat a řešit různými způsoby. Některé ideologie mohou klást důraz na rovnost mezi pohlavími a boj proti genderovým nerovnostem, jako například feminismus. Feminismus se snaží odstranit sociální, politické a ekonomické nerovnosti mezi ženami a muži a bojuje za rovné příležitosti a práva pro všechny bez ohledu na pohlaví.

Další ideologie mohou naopak preferovat tradiční genderové role a hierarchie a mohou mít konzervativní přístup k genderové problematice. Tyto ideologie se často opírají o tradiční hodnoty a normy, které určují předem stanovené role a očekávání pro ženy a muže.

Existují také ideologie, které se zaměřují na rozšíření a rozmanitost genderových identit a vyjadřují podporu pro různé formy genderového projevu. Například queer teorie a queer feminismus se zabývají zkoumáním genderové rozmanitosti a zpochybňují binární a normativní představy o genderu.

Je třeba poznamenat, že neexistuje jednotný pohled na genderovou problematiku v rámci jednotlivých ideologií. Uvnitř každé ideologie se může objevovat široká škála názorů a interpretací genderu. Navíc, genderová problematika je také zkoumána a diskutována v různých akademických oborech a vědeckých disciplínách, což přináší další perspektivy a přístupy k tématu.

Celkově je vztah mezi genderovou tématikou a ideologií složitý a může se lišit v závislosti na konkrétních ideologiích, kontextech a aktuálních debatách ve společnosti.


Sebastián Wortys: 

Na co by si lidé měli dávat pozor v případě ideologií?


ChatGPT: 

Při přístupu k ideologiím je důležité zachovat kritické myšlení a dbát na několik faktorů:

Informovanost: Je důležité se seznámit s danou ideologií a jejími základními principy. Mnoho ideologií je komplexních a nedá se redukovat pouze na jednoduché shrnutí. Studium různých zdrojů a názorů může pomoci k lepšímu porozumění.

Kritické myšlení: Ne všechny aspekty ideologie musí být automaticky přijímány. Je důležité se ptát na argumenty, ověřovat fakta a rozlišovat mezi emocionálními přesvědčeními a racionální analýzou. Zdravý skepticismus je klíčový pro objektivní hodnocení.

Kontext: Je třeba zohlednit historický, kulturní a sociální kontext, ve kterém se daná ideologie vyvíjela. Rozumění těmto faktorům pomáhá předejít stereotypům a předsudkům.

Diverzita a pluralita: Je důležité si uvědomit, že existuje mnoho různých ideologií a názorů. Respektování a otevřenost vůči různým perspektivám je důležité pro dialog a rozvoj společnosti.

Dopady na společnost: Hodnocení ideologií by mělo zohledňovat jejich dopady na společnost a jednotlivce. Je třeba se ptát, jaká jsou práva a svobody jednotlivců respektována a jaké jsou sociální a politické důsledky dané ideologie.

Reflexe vlastních přesvědčení: Každý člověk má své vlastní hodnoty a přesvědčení. Je důležité si být vědom svých vlastních předsudků a přiznat si, že mohou ovlivnit naše vnímání a hodnocení ideologií.

Pamětajte, že žádná ideologie není dokonalá a zcela objektivní. Každý má právo na svůj vlastní názor a je důležité udržovat otevřený a respektující dialog s lidmi, kteří mají odlišné názory.


Sebastián Wortys: 

Může se člověk úplně vymanit z ideologií, nebo takovou snahou jen začne vytvářet novou ideologii?


ChatGPT: 

Úplné vymizení z ideologií je obtížné, protože ideologie jsou částí našeho myšlení a vnímání světa. Ideologie tvoří naše hodnoty, přesvědčení a postoje a ovlivňují naše rozhodování a jednání. I když bychom se snažili o absolutní neutralitu a objektivitu, stále jsme ovlivněni společenskými, kulturními a historickými kontexty.

Snaha o vymanění se z existujících ideologií může vést k vytváření nových myšlenkových rámů a perspektiv. Lidé se mohou snažit kombinovat prvky různých ideologií, vyvíjet alternativní pohledy a kriticky zkoumat stávající paradigma. Tím vytvářejí nové ideologie nebo se zapojují do existujících alternativních směrů.

Důležité je si uvědomit, že naše myšlení je vždy ovlivněno určitým rámcem a je obtížné zcela se od něj odprostit. Nicméně, být si toho vědom a mít schopnost kriticky zkoumat a přehodnocovat své postoje je důležitým aspektem osobního rozvoje. Nejde tak o vytvoření nové ideologie, ale spíše o pružnost a otevřenost vůči novým informacím, názorům a perspektivám.

Celkově je důležité si uvědomit, že ideologie jsou neodmyslitelnou součástí lidského myšlení a kultury. Klíčové je být si vědom svých vlastních ideologických předsudků, být otevřený novým informacím a perspektivám a schopen se s lidmi s odlišnými názory respektujícím a konstruktivním způsobem diskutovat.


Sebastián Wortys: 

Poměrně velmi dobře řečeno. Na druhou stranu některé ideologie jsou obecnější než jiné. Může být funkční demokracie chápána mj. jako "metaideologie", konkrétněji širší ideologický rámec, který vytváří férový prostor pro soutěž jednotlivých ideologií?


ChatGPT: 

Funkční demokracie může být chápána jako širší ideologický rámec, který poskytuje prostor pro soutěž a vyjednávání mezi různými ideologiemi. Jedním z hlavních principů demokracie je pluralismus, který podporuje existenci a projev různých politických názorů a ideologií v rámci společnosti.

V rámci funkční demokracie je snahou vytvořit férový prostor, ve kterém se jednotlivé ideologie mohou prosazovat a soutěžit o podporu a přesvědčit voliče. Demokratický proces by měl zajišťovat, že jednotlivé ideologie mají možnost prezentovat své myšlenky, představit své programy a bojovat o podporu voličů.

Funkční demokracie by měla poskytovat rovné podmínky pro všechny politické síly a umožňovat transparentní a spravedlivý proces rozhodování. Tímto způsobem může demokracie sloužit jako metaideologie, která vytváří rámec pro soutěžení různých ideologií a jejich řešení společenských otázek.

Nicméně je důležité si uvědomit, že funkční demokracie není samoúčelná. Zajištění férového prostoru pro různé ideologie vyžaduje také respektování základních principů demokracie, jako je ochrana lidských práv, svoboda projevu a právní řád. Kromě toho je nezbytné, aby demokratický proces byl transparentní, otevřený a vytvářel prostor pro kvalitní debatu a rozhodování založené na informovanosti a veřejném zájmu.


Sebastián Wortys: 

Dobře, to by bylo k ideologiím. Než se ale posuneme k těm progresivnějším směrům v oblasti genderu a pohlaví, tak ještě ta dříve předestřená otázka: Co je to bioetika?


ChatGPT: 

Bioetika je interdisciplinární obor zabývající se etickými otázkami a dilematy, které se týkají života a biomedicíny. Zaměřuje se na hodnoty, normy a principy, které ovlivňují rozhodování v oblasti lékařství, biologie, genetiky a dalších souvisejících oborů.

Bioetika se zabývá různými tématy, jako je ochrana lidského života, lidská důstojnost, práva pacientů, genetická manipulace, reprodukční technologie, umělé oplodnění, eutanazie, experimentování na zvířatech, výzkum lidských embryí, lékařská intervence na osobách neschopných poskytnout informovaný souhlas, distribuce zdravotní péče a mnoho dalších.

Cílem bioetiky je zkoumat a diskutovat etické aspekty související s biomedicínou a vytvářet rámec pro rozhodování a jednání v těchto oblastech. Bioetika se opírá o různé etické teorie a principy, jako je princip autonomie (respektování svobodné vůle jedince), beneficence (činění dobra), nonmaleficence (nedělat zlo), spravedlnost a další.

Bioetika se snaží naleznout rovnováhu mezi technologickým pokrokem, zdravotním prospěchem a etickými ohledy. Poskytuje rámec pro kritické a etické rozhodování v medicíně a biologii a přispívá k diskuzím a formulování zákonů, pravidel a směrnic v těchto oblastech.

V bioetice se angažují odborníci z různých disciplín, včetně lékařů, etiků, filozofů, právníků, sociologů, genetiků a dalších. Jejich společným cílem je přispět k eticky odpovědnému jednání a rozvoji biomedicíny a dalších oborů, které ovlivňují životy lidí a živých organismů.


Sebastián Wortys: 

Co je to postgenderismus? 


ChatGPT: 

Postgenderismus je filozofický a sociální pohled, který se zaměřuje na překonání a dekonstrukci tradičních genderových rolí a rozdělení na muže a ženy. Tento koncept se snaží překonat binární a hierarchické chápání genderu a usiluje o vytvoření společnosti, ve které by genderové rozdíly nehrály zásadní roli v určování lidských schopností, možností a sociálních rolí.

Postgenderismus zastává názor, že gender je sociálním konstruktem a ne biologickou nebo nezměnitelnou realitou. Jeho příznivci se snaží překonat genderová očekávání, stereotypy a diskriminaci na základě pohlaví. Cílem je vytvořit společnost, ve které by jedinci měli svobodu volby v rámci své genderové identity a expresivity, aniž by byli omezováni společenskými normami a očekáváními.

Postgenderistické myšlenky mohou zahrnovat podporu genderového neutralismu, genderového přechodu, nebinarismu a dalších forem genderové rozmanitosti. Někteří postgenderisté se zabývají i možností využití technologií, jako je genetická modifikace nebo reprodukční technologie, ke změně biologického pohlaví nebo genderových vlastností.

Postgenderismus je diskutovaným tématem a mnohé otázky, jako je etika, lidská práva a praktická proveditelnost, jsou stále předmětem debat. Nicméně tato koncepce reflektuje snahu o dosažení většího rovnosti a rozmanitosti v oblasti genderu a vymanění se z tradičních genderových očekávání a stereotypů.


Sebastián Wortys: 

Jaké jsou současné diskuse ohledně postgenderismu?


ChatGPT: 

Diskuse ohledně postgenderismu je stále aktuální a rozmanitá. Zatímco někteří lidé vidí postgenderismus jako potenciální směr pro dosažení větší rovnosti a odstranění genderových stereotypů, existují také různé obavy a otazníky spojené s tímto konceptem. Některé z hlavních diskusí týkajících se postgenderismu zahrnují:

Genderová identita a autonomie: Diskutuje se o tom, jak postgenderismus ovlivňuje individuální genderovou identitu a svobodu jednotlivce. Někteří se obávají, že odstranění genderových kategorií může omezovat možnosti pro sebeprosazování a kulturní vyjádření genderové identity.

Biologické aspekty: Otázky se objevují také v souvislosti se vztahem mezi biologií a genderem v rámci postgenderismu. Diskutuje se o vlivu biologických faktorů na genderovou identitu a jaké jsou možné důsledky zrušení genderových kategorií na biologickou dimenzi pohlaví.

Sociální a kulturní změny: Postgenderismus by mohl přinést širší sociální a kulturní změny, které vyvolávají otázky o budoucím uspořádání společnosti, rodiny, sexuality a reprodukce. Diskutuje se o tom, jak by takové změny mohly ovlivnit lidské vztahy, práva a struktury moci.

Etické a morální implikace: Zkoumá se také etické a morální aspekty postgenderismu, jako jsou otázky kolem manipulace s lidským tělem, reprodukce a genetického inženýrství. Diskutuje se o tom, jaké jsou důsledky a rizika těchto technologií a zda jsou v souladu se základními lidskými právy a hodnotami.

Diskuse ohledně postgenderismu se odehrává na různých platformách, včetně akademické sféry, feministických a genderových hnutí a veřejného prostoru. Různé názory a perspektivy přispívají k formování této diskuse a hledání cest k vytvoření inkluzivnější a rovnostářské společnosti.


Sebastián Wortys: 

Co je to genderový anarchismus?


ChatGPT: 

Genderový anarchismus je politický a sociální směr, který se zaměřuje na kritiku a odmítání hierarchických struktur a nadvlády ve vztahu k genderu a sexualitě. Tento směr vychází z anarchistických principů, které zdůrazňují autonomii jedince, rovnost a svobodu, a aplikuje je na genderové a sexuální otázky.

Genderoví anarchisti se staví proti patriarchálním a normativním strukturám, které omezují a potlačují individuální projev genderové identity a sexuální orientace. Zastávají názor, že gender a sexualita jsou individuální a subjektivní záležitosti a neměly by být regulovány nebo kontrolovány institucemi či společností.

Genderový anarchismus se také věnuje boji proti diskriminaci, násilí a nerovnostem na základě genderu a sexuality. Jeho cílem je vytvořit prostor pro svobodné vyjádření genderové identity a sexuální orientace bez tlaku společnosti a bez přítomnosti hierarchických struktur.

Konkrétní přístupy a strategie genderového anarchismu se mohou lišit, ale obecně se zaměřuje na podporu autonomie, rovnosti a respektu ve všech oblastech života, včetně genderové identity, sexuality, partnerských vztahů a rodiny.

Je třeba poznamenat, že genderový anarchismus není jednotným směrem s pevně stanovenými zásadami. Existuje různé spektrum názorů a přístupů zahrnujících různé teoretické a aktivistické perspektivy.


Sebastián Wortys: 

Jaké jsou současné diskuse ohledně genderového anarchismu?


ChatGPT: 

Genderový anarchismus stále probíhá jako živá a diskutovaná oblast. Existuje mnoho diskusí a debat ohledně jeho konkrétních principů, strategií a cílů. Následují některé z hlavních témat a otázek, které se v současnosti diskutují:

Identita a rovnost: Jedním z hlavních témat diskusí je otázka identity a rovnosti. Jaké jsou vazby mezi genderovou identitou, sexuální orientací a anarchistickými principy? Jaký vztah existuje mezi jednotlivou svobodou projevu identity a potřebou kolektivního rovného zacházení?

Feminismus a queer teorie: Genderový anarchismus je často spojen s feministickými a queer teoriemi, které se také vyvíjejí a mění. Diskutuje se o tom, jak tyto teorie ovlivňují genderový anarchismus a jak mohou být vzájemně propojeny v boji proti patriarchátu a genderovému útlaku.

Aktivismus a strategie: Diskuse se také týká strategií a taktik, které by měly být použity v rámci genderového anarchismu. Jaké formy protestu, organizování a přímé akce jsou nejúčinnější při prosazování rovnosti a autonomie v oblasti genderu a sexuality?

Feminizace anarchismu: Diskutuje se o tom, jaký vliv má genderový anarchismus na samotný anarchismus jako politický směr. Jak se genderové otázky promítají do anarchistické teorie, organizace a praxe? Jak může genderový anarchismus přispět k posílení feminismu a queer hnutí v rámci anarchistického hnutí?

Solidarita a aliance: Otázka spojení genderového anarchismu s dalšími hnutími a boji za spravedlnost je také důležitá. Jaké jsou možnosti spolupráce s jinými sociálními hnutími, jako jsou hnutí za rasovou spravedlnost, třídní hnutí nebo ekologické hnutí, ve snaze o vytvoření širšího sociálního a politického změny?

Tyto diskuse a otázky se neustále vyvíjejí a mění v souladu s aktuálními společenskými a politickými událostmi. Genderový anarchismus zůstává dynamickým polem s mnoha různými přístupy a názory, které reflektují snahu o dosažení větší rovnosti, svobody a spravedlnosti v rámci genderových a sexuálních otázek


Sebastián Wortys: 

Jaký je vztah mezi genderovým anarchismem a postgenderismem?


ChatGPT: 

Genderový anarchismus a postgenderismus jsou dvě různá, ale vzájemně propojená koncepty, které se týkají genderových a společenských vztahů.

Genderový anarchismus se zaměřuje na kritiku a odstranění genderových nerovností, hierarchií a násilí. Hlavním cílem genderového anarchismu je vytvoření rovnostářské a svobodné společnosti, ve které jednotlivci mají právo na autonomii a seberealizaci bez omezujících genderových rolí a stereotypů.

Postgenderismus se zabývá budoucím směřováním genderových kategorií a pohlavních identit. Jeho základní myšlenkou je překonání binárního chápání genderu a odstranění významu pohlaví v rámci společenských struktur. Postgenderismus se zaměřuje na technologické, sociální a kulturní změny, které by mohly vést k vytvoření společnosti bez genderových rozdílů a genderových rolí.

Vztah mezi genderovým anarchismem a postgenderismem spočívá v jejich společném cíli dosáhnout rovnosti a svobody v rámci genderových vztahů. Oba koncepty se staví proti genderovým stereotypům, hierarchiím a opresi. Genderový anarchismus může poskytnout teoretický a politický rámec pro přemýšlení o změně genderových vztahů a kritiku současných společenských struktur. Postgenderismus pak přináší do této diskuse možné budoucí směřování a možnosti transformace genderových kategorií.

Oba koncepty se navzájem ovlivňují a mohou spolu spolupracovat při prosazování změn v genderových vztazích a představách. Zároveň však může existovat i určitý napětí mezi genderovým anarchismem, který se soustředí na aktuální nerovnosti a boj proti nim, a postgenderismem, který se zaměřuje na budoucí překonání genderových kategorií.


Sebastián Wortys: 

Co je to xenofeminismus?


ChatGPT: 

Xenofeminismus je termín, který označuje feministický teoretický a aktivistický směr, který se zaměřuje na spojení feminismu s technologiemi, vědou a posthumanismem. Xenofeminismus se snaží překonat tradiční genderové hierarchie a omezující normy, které ovlivňují ženy a další marginalizované skupiny.

Centrálním principem xenofeminismu je myšlenka, že technologie a věda mohou být mocnými nástroji pro dosažení genderové rovnosti a emancipace. Xenofeministé se snaží překonat binární rozdělení mezi přírodou a kulturou, mezi biologií a technologií. Namísto toho se zaměřují na možnosti, které nám technologie a věda mohou poskytnout pro transformaci genderových vztahů a sociálních struktur.

Xenofeminismus také kritizuje patriarchální a kapitalistické prvky současné společnosti, které podle něj přispívají k reprodukci genderových nerovností. Cílem xenofeminismu je vytvořit nové politické, sociální a ekonomické podmínky, které by podporovaly rovnost, autonomii a svobodu pro všechny, bez ohledu na pohlaví či jiné identitní kategorie.

Xenofeminismus často využívá posthumanistické a kyberfeministické myšlenky, které se zabývají rozhraním mezi člověkem a technologií, a navrhuje nové formy politického aktivismu a organizování. Cílem xenofeminismu není pouze kritika stávajících genderových struktur, ale také aktivní účast na vytváření alternativních budoucích možností a změn v rámci společnosti.


Sebastián Wortys: 

Jaké jsou současné diskuse ohledně xenofeminismu?


ChatGPT: 

Současné diskuse ohledně xenofeminismu se zaměřují na různé aspekty a implikace tohoto feministického směru. Následují některé z hlavních bodů, které se v současnosti diskutují:

Technologie a emancipace: Diskutuje se o tom, jaké konkrétní technologie a digitální nástroje mohou být využity k dosažení genderové rovnosti a emancipace. Zahrnuje to otázky související s kyberfeminismem, online aktivismem, kyborgizací a posthumanismem.

Genderová politika a politické akce: Diskutuje se o tom, jakým způsobem lze xenofeministické myšlenky přetvořit do konkrétních politických akcí a strategií. Zvažuje se otázka spolupráce s jinými feministickými a emancipačními hnutími a hledání synergií.

Feminismus a kapitalismus: Diskutuje se o vztahu xenofeminismu k současnému kapitalistickému systému a ekonomickým nerovnostem. Kritizuje se závislost na kapitalistickém trhu a hledají se alternativní formy ekonomické organizace, které by podporovaly genderovou rovnost.

Kritika binárního myšlení: Diskutuje se o potřebě překonat binární rozdělení mezi pohlavími a vybudovat nové modely genderové identity, které by respektovaly rozmanitost a inkluzi. Diskutuje se také o genderovém spektru a možnosti osvobození od tradičních genderových rolí.

Etnická a kulturová rozmanitost: Diskutuje se o tom, jak xenofeminismus může brát v potaz etnickou a kulturovou rozmanitost a zahrnovat perspektivy a zkušenosti žen a lidí s nebinární identitou z různých kulturních kontextů.

Etické a právní aspekty: Diskutuje se o etických a právních otázkách souvisejících s využitím technologií v kontextu xenofeminismu, jako je kyberbezpečnost, ochrana soukromí, digitální práva a etické normy vývoje technologií.

Tyto diskuse přispívají k dalšímu rozvoji a rafinování xenofeministických teorií a praktik a slouží jako platforma pro zkoumání nových myšlenek a perspektiv v oblasti feminismu, technologií a společenské transformace.


Sebastián Wortys: 

Jaký je vztah mezi postgenderismem a xenofeminismem?


ChatGPT: 

Postgenderismus a xenofeminismus jsou dva související koncepty, které se zabývají transformací genderových a společenských vztahů.

Postgenderismus se zaměřuje na budoucí směřování genderu a pohlavních identit. Jeho základní myšlenkou je překonání binárního chápání genderu a pohlaví a vytvoření společnosti, ve které jsou genderové kategorie méně významné nebo zcela zrušeny. Postgenderismus zkoumá možnosti technologických a sociálních změn, které by mohly vést k vytvoření rovnostářské a bezpohlavní společnosti.

Xenofeminismus je feministický koncept, který se zaměřuje na kritiku a transformaci genderových a společenských struktur. Xenofeminismus se staví proti patriarchálním a binárním kategoriím a prosazuje radikální změny v rámci genderových vztahů. Zároveň zdůrazňuje význam technologií a umění jako prostředků pro emancipaci a osvobození.

Vztah mezi postgenderismem a xenofeminismem spočívá v jejich sdíleném zájmu o transformaci genderových a společenských vztahů. Oba koncepty se staví proti binárním kategoriím genderu a prosazují rovnostářské a emancipační změny. Postgenderismus se zaměřuje více na technologické a budoucí aspekty těchto změn, zatímco xenofeminismus klade důraz na politickou a kulturní transformaci.

Může existovat vzájemné ovlivňování a inspirace mezi postgenderismem a xenofeminismem, přičemž si navzájem poskytují teoretické a politické podklady pro přemýšlení o budoucích směrech genderových a společenských transformací.


Sebastián Wortys: 

Jaký je vztah mezi genderovým anarchismem a xenofeminismem?


ChatGPT: 

Genderový anarchismus a xenofeminismus jsou dva feministické směry, které sdílejí některé podobné zásady a cíle, ačkoli se mohou lišit v některých detailech.

Genderový anarchismus je feministickým směrem, který klade důraz na genderovou rovnost a odmítá hierarchické struktury a nadvládu. Zaměřuje se na dekonstrukci genderových rolí a boj proti patriarchálnímu systému. Genderoví anarchisté upřednostňují decentralizovanou a komunitární organizaci společnosti a věří v autonomii jednotlivců v rámci genderové identity.

Xenofeminismus je feministickým směrem, který se také zabývá genderovou rovností, ale zároveň se zaměřuje na technologie a jejich využití k dosažení emancipace. Xenofeminismus si klade za cíl překonat tradiční binární rozdělení pohlaví a otevřít nové možnosti genderové identity. Zaměřuje se na inkluzi a rozmanitost a hledá nové formy politického aktivismu a ekonomické organizace.

Oba směry sdílejí kritiku patriarchátu, genderových nerovností a tradičních genderových rolí. Oba také klade důraz na autonomii jednotlivce a hledají alternativní formy organizace společnosti. Nicméně, xenofeminismus se zaměřuje na využití technologií a digitálních nástrojů jako prostředek k dosažení genderové rovnosti, zatímco genderový anarchismus se zaměřuje na dekonstrukci genderových rolí a kritiku patriarchálních struktur.

V některých případech mohou


Sebastián Wortys: 

Jaké další částečně podobné směry existují kromě genderového anarchismu a xenofeminismu?


ChatGPT: 

Kromě genderového anarchismu a xenofeminismu existuje celá řada dalších feministických směrů a teorií, které se zabývají podobnými tématy a mají podobné cíle. Některé z nich zahrnují:

Radikální feminismus: Zaměřuje se na kořeny genderové nerovnosti a kritizuje patriarchální systém. Klade důraz na společenské a politické změny zaměřené na dosažení genderové rovnosti.

Queer feminismus: Zabývá se genderovou a sexuální identitou a vztahy mezi nimi. Klade důraz na dekonstrukci binárního rozdělení pohlaví a sexuality a prosazuje inkluzi a rozmanitost.

Intersekcionalita: Tento přístup bere v úvahu vzájemné propojení genderu s dalšími faktory, jako jsou rasová identita, třída, sexuální orientace atd. Zaměřuje se na to, jak různé formy nerovnosti a diskriminace spolu souvisí a ovlivňují se.

Ecofeminismus: Spojuje feministickou teorii s environmentální problematikou. Zabývá se genderovou nerovností v kontextu vztahu člověka k přírodě a prosazuje udržitelnost a ekologickou spravedlnost.

Postkoloniální feminismus: Analyzuje vztahy mezi genderem, rasou a kolonialismem. Zaměřuje se na vykořisťování a diskriminaci v postkoloniálních společnostech a hledá způsoby, jak tyto nerovnosti překonat.

Tyto směry a teorie se často prolínají a vzájemně ovlivňují, a mohou existovat různé variace a interpretace v různých kontextech a komunitách.


Sebastián Wortys: 

Jaké další částečně podobné směry existují kromě genderového anarchismu, xenofeminismu a postgenderismu?


ChatGPT: 

Kromě genderového anarchismu, xenofeminismu a postgenderismu existuje řada dalších směrů a teorií, které se zabývají genderovými a společenskými otázkami. Zde uvádím několik příkladů:

Queer teorie: Queer teorie se zaměřuje na kritiku a překonávání binárního chápání genderu a sexuální orientace. Klade důraz na fluiditu, variability a diverzitu genderových identit a sexuálních projevů. Queer teorie se také zabývá mocenskými strukturami a jejich vlivem na konstrukci genderových identit.

Feminismus třetí vlny: Feminismus třetí vlny se zaměřuje na specifické zkušenosti a potřeby žen ve vztahu k genderovým nerovnostem. Klade důraz na intersekcionalitu a propojuje feminismus s dalšími osvobozeneckými hnutími, jako je antirasismus, queer aktivismus nebo boj za práva postižených.

Genderová sociologie: Genderová sociologie zkoumá, jak společnost a sociální struktury formují a reprodukují genderové nerovnosti. Zabývá se vztahy mezi pohlavím a mocí, genderovými rolími a stereotypy, a také genderovými aspekty sociálních institucí a organizací.

Transfeminismus: Transfeminismus je hnutí, které se zaměřuje na práva a zkušenosti transgender žen. Klade důraz na propojení transgender zážitků s feministickými boji a teoriemi. Transfeminismus se snaží vytvořit inkluzivní prostor, kde jsou transgender ženy uznávány a podporovány ve svých zkušenostech.

Kvírgender: Kvírgender je termín, který popisuje genderovou identitu nebo zkušenost, která se vymyká binárním kategoriím mužského a ženského. Kvírgender reflektuje rozmanitost a individualitu genderových projevů a může se uplatňovat v různých kontextech.

Tyto směry a teorie se vzájemně prolínají a ovlivňují a představují rozmanitý a dynamický diskurz v oblasti genderového a společenského výzkumu.


Sebastián Wortys: 

Jak může postgenderismus a xenofeminismus souviset s lidskou evolucí?


ChatGPT: 

Postgenderismus a xenofeminismus jsou ideové směry, které se zabývají genderovou problematikou a rovností pohlaví. Přestože se tyto směry nezaměřují přímo na lidskou evoluci, mohou mít určitý vztah k ní z hlediska sociálních a kulturních změn.

Postgenderismus se zaměřuje na překonání binárního pojetí pohlaví a genderových rolí. Zastánci postgenderismu se snaží osvobodit od tradičních očekávání a stereotypů spojených s mužstvím a ženstvím. Zároveň podporují vědecký výzkum a technologické inovace, které by mohly umožnit změnu nebo úplné překonání biologického rozdílu mezi pohlavími. Tím by se otevřely nové možnosti pro genderovou identitu a rovnost.

Xenofeminismus se zaměřuje na kritiku patriarchátu, genderových nerovností a využívání technologií ve prospěch emancipace. Zastánci xenofeminismu věří, že technologie a věda by měly být používány jako prostředky ke změně společnosti a zlepšení podmínek pro všechny lidi, bez ohledu na jejich gender nebo pohlaví. Zároveň se snaží překonat dualismus mezi lidským a ne-lidským, což může zahrnovat i přehodnocení tradičních pojmů lidské identity a evoluce.

Vztah mezi postgenderismem, xenofeminismem a lidskou evolucí je tedy spíše nepřímý. Tyto směry se zabývají spíše kulturními a sociálními aspekty genderu a rovnosti pohlaví a klade důraz na proměnu společnosti prostřednictvím změn ve vnímání a strukturování genderu. Nicméně, jejich myšlenky mohou mít vliv na to, jak vnímáme a formujeme lidskou identitu a genderové role v kontextu evolučních a biologických faktorů.


Sebastián Wortys: 

Doplňuji, že postgenderismus chce mj., aby všichni lidé v budoucnosti mohli být schopni rodit děti, mezitímco xenofeminismus hlásá mj.: „Pokud je příroda nespravedlivá, změňme přírodu!“, čímž odkazuje na nespravedlnosti spolu-vyplývající z lidské biologie. Jak v tomto kontextu mohou postgenderismus a xenofeminismus ovlivnit možnou budoucí lidskou evoluci? 


ChatGPT: 

Postgenderismus a xenofeminismus přinášejí myšlenky a perspektivy, které by mohly ovlivnit možnou budoucí lidskou evoluci v oblasti genderu a reprodukce. Zvažování možnosti, aby všichni lidé mohli být schopni rodit děti, je z hlediska biologického pohlaví inovativní myšlenkou, která by mohla změnit tradiční chápání rodičovství a genderových rolí. Představa, že reprodukce by nebyla vázána na určité biologické pohlaví, by mohla přinést značné sociální a kulturní změny.

Xenofeminismus, který se staví kriticky k nespravedlnostem vyplývajícím z lidské biologie, může také ovlivnit evoluci lidského chápání genderu a identity. Pokud se příroda jeví jako omezující a nespravedlivá, přístup "změňme přírodu" nabízí alternativní pohled na to, jak by se mohly koncepty genderu a pohlaví vyvíjet nezávisle na biologických faktorech. To může vést k přehodnocení tradičních genderových rolí, stereotypů a očekávání a otevřít cestu k větší rozmanitosti a rovnosti.

Je však důležité si uvědomit, že tyto myšlenky jsou součástí diskusí a spekulací o budoucím směřování lidského chápání genderu a reprodukce. Je obtížné předvídat, jak přesně by se tyto ideje mohly projevit v praxi a jak by mohly ovlivnit lidskou evoluci. Vývoj vědy, technologií a společnosti v kombinaci s morálními, etickými a kulturními ohledy bude hrát klíčovou roli v tom, jaké změny budou v budoucnosti realizovatelné a přijatelné.


Sebastián Wortys: 

Co je to eugenika ("pozitivní" a "negativní")?


ChatGPT: 

Eugenika je teorie a praxe zlepšování lidského genetického potenciálu prostřednictvím selektivního rozmnožování. Termín pochází z řeckých slov "eu" (dobrý) a "genés" (původ, zrození) a poprvé ho použil britský vědec Francis Galton v 19. století. Eugenika se zabývá snahou o ovlivňování genetického složení lidské populace s cílem dosáhnout určitých požadovaných vlastností nebo eliminovat považované nežádoucí vlastnosti.

Existují dvě hlavní formy eugeniky: pozitivní a negativní.

Pozitivní eugenika se zaměřuje na podporu rozmnožování jedinců s považovanými požadovanými genetickými vlastnostmi nebo schopnostmi. Cílem je zvýšit genetickou kvalitu populace tím, že se podporuje rozmnožování jedinců s předpokládaně příznivými vlastnostmi, jako je inteligence, zdraví, fyzická síla nebo estetické atributy.

Negativní eugenika se zaměřuje na omezení nebo eliminaci rozmnožování jedinců s považovanými nežádoucími genetickými vlastnostmi nebo vadami. Cílem je snížit výskyt považovaných negativních vlastností nebo dědičných onemocnění v populaci prostřednictvím opatření, jako je povinná sterilizace, zákazy uzavírání manželství nebo reprodukce pro určité skupiny osob.

Je důležité si uvědomit, že koncept eugeniky je velmi kontroverzní a má problematickou minulost. V minulosti byla eugenika často zneužívána k rasové diskriminaci, sociálnímu vyčleňování a násilnému zásahu do reprodukčních práv jedinců. Dnes je eugenika považována za nepřijatelnou a porušující základní lidská práva, zejména vzhledem k potenciálním negativním sociálním, etickým a morálním důsledkům.

Je důležité rozlišovat mezi historickou eugenikou a moderní genetickou technologií a reprodukčními technologiemi, které umožňují výběr nebo manipulaci s genetickými vlastnostmi. Moderní genetika se snaží léčit genetické poruchy a zlepšovat zdraví a kvalitu života, ale v r


Sebastián Wortys: 

Pokud nějaký stát zákonně podmiňuje "úřední změnu pohlaví" sterilizací, může se jednat o dílčí formu negativní eugeniky?


ChatGPT: 

Zákonné požadavky na sterilizaci pro úřední změnu pohlaví jsou značně kontroverzní a problematické. Sterilizace jako podmínka pro změnu pohlaví je považována za zásah do reprodukčních práv jednotlivce a omezení jejich svobody rozhodování o vlastním těle. Tyto požadavky jsou vnímány jako porušení lidských práv a nedostatek respektu k identitě a autonomii transgender jedinců.

Pokud by takové požadavky na sterilizaci byly vynucovány státem, může se argumentovat, že se jedná o formu negativní eugeniky, protože omezují reprodukční možnosti určité skupiny lidí na základě jejich genderové identity. Sterilizace je intervence do možnosti jedince plodit potomstvo, a tím může mít vliv na genetickou diverzitu populace.

Nicméně, je důležité si uvědomit, že termín eugenika se obecně vztahuje k širšímu konceptu zlepšování genetického potenciálu populace a nezahrnuje pouze sterilizaci. Sterilizace v kontextu změny pohlaví je spíše spojena s diskriminací a omezováním práv transgender osob, než s konkrétním genetickým zlepšením populace.

Je třeba podotknout, že politiky a přístupy k úřední změně pohlaví se v jednotlivých zemích liší a v posledních letech dochází k postupnému odstraňování požadavků na sterilizaci v mnoha právních systémech. Snahou je poskytnout transgender jedincům rovné právní uznání a respektovat jejich autonomii a identitu.


Sebastián Wortys: 

Jaký je vztah mezi eugenikou, technologií CRISPR a genetickým screeningem?


ChatGPT: 

Vztah mezi eugenikou, technologií CRISPR a genetickým screeningem je složitý a závisí na kontextu a aplikaci těchto technologií.

Eugenika je historický koncept, který se týkal zlepšování genetického potenciálu lidské populace prostřednictvím selekce nebo manipulace s geny. Eugenika byla spojována s kontroverzními praktikami, jako byla nucená sterilizace, rasová čistota nebo eugenické programy, které se snažily ovlivňovat genetickou složku lidské populace.

Technologie CRISPR (Clustered Regularly Interspaced Short Palindromic Repeats) je revoluční nástroj pro přesné úpravy genů. Umožňuje vědcům upravovat genetický materiál s vysokou přesností a efektivitou. CRISPR nabízí potenciál pro léčbu genetických chorob, ale také otevírá diskuse o etických a společenských důsledcích manipulace s lidským genetickým materiálem.

Genetický screening je proces, při kterém se vyhledávají genetické varianty nebo predispozice k určitým nemocem nebo stavům u jedince nebo populace. Může být použit pro diagnostiku genetických chorob u jednotlivců, ale také pro posouzení rizika vzniku těchto chorob v populaci.

Vztah mezi těmito třemi koncepty je, že technologie CRISPR a genetický screening mohou být využity v rámci eugenických snah, ale to neznamená, že jsou přímo synonymem eugeniky. Záleží na způsobu použití a cíli, které jsou s těmito technologiemi spojeny.

Například, technologie CRISPR může být využita pro korekci genetických mutací způsobujících vážné genetické choroby u jednotlivců, což by mohlo být považováno za pozitivní aplikaci. Nicméně, pokud by byla využita pro manipulaci s geny s cílem vytvářet "dokonalé" nebo "lepší" jedince, omezovat genetickou diverzitu nebo podporovat eugenické snahy, pak by to přinášelo etické a společenské otázky.

Genetický screening může pomáhat identifikovat rizika genetických chorob a umožňovat informovaná rozhodnutí jednotlivců o jejich zdraví. Nicméně, pokud by byl gen


Sebastián Wortys: 

Jak může eugenika souviset s postgenderismem a xenofeminismem?


ChatGPT: 

Vztah mezi eugenikou, postgenderismem a xenofeminismem je komplexní a závisí na konkrétním kontextu a interpretaci těchto pojmů.

Eugenika se historicky spojovala s pokusy o zlepšování lidské populace prostřednictvím kontroly reprodukce a selekce geneticky příznivých vlastností. To zahrnovalo nucenou sterilizaci, rasovou čistotu a jiné praktiky, které ovlivňovaly genetické složení populace. Tyto eugenické praktiky byly eticky a společensky kontroverzní a byly většinou zaměřeny na dosažení určeného "ideálu" nebo "normy".

Postgenderismus je filosofický a sociální pohled, který se snaží překonat tradiční genderové kategorie a stereotypy. Zastánci postgenderismu usilují o rovnost mezi pohlavími a o možnost volby a sebeurčení v oblasti genderové identity. Jejich cílem je rozšířit možnosti a svobodu lidí v oblasti genderové identity a vymanit se z omezení a očekávání spojených s tradičními genderovými rolemi.

Xenofeminismus je filosofický a politický směr, který se snaží o emancipaci žen a dalších marginalizovaných skupin prostřednictvím technologií a umělé inteligence. Jeho zastánci klade důraz na transformaci společenských, politických a ekonomických struktur, které omezují svobodu a rovnost jednotlivců.

V případě postgenderismu a xenofeminismu je důraz kladen na rozšíření možností, svobody a rovnosti, a to nejen v oblasti genderové identity, ale i v širším sociálním a politickém kontextu. Tyto směry se zasazují za pluralitu, individuální svobodu a možnost volby v rámci genderových rolí a identit.

Vztah mezi eugenikou, postgenderismem a xenofeminismem tedy může spočívat ve zpracování otázky biologického determinismu a genetické manipulace ve vztahu k genderu. Zatímco eugenika se historicky spojovala s omezováním a kontrolou reprodukce na základě genetických vlastností, postgenderismus a xenofeminismus se snaží o rovnost, svobodu a rozšíření možností v oblasti genderu bez zasahování do genetického materiálu jednotlivce. Nicméně, je důležité si uvědomit, že interpretace a aplikace


Sebastián Wortys: 

Xenofeministé si v ideálním případě představují, že by každý jedinec měl mít možnost, mj. pomocí umělé inteligence a reactionware (3D tisku reakčních aparatur), provádět změny své biologie podle svých představ bez zprostředkování přes lékařské a farmakologické organizace. V budoucnosti to hypoteticky může být možné a bezpečnější, ale v současnosti je to rizikové. 


ChatGPT: 

Ano, xenofeministé vyjadřují myšlenku, že každý jedinec by měl mít možnost ovlivňovat svou vlastní biologii a tělesnost. Vize spojená s umělou inteligencí a technologiemi jako je reactionware, který umožňuje provádět změny biologie, je jedním z přístupů, jak by to mohlo být realizováno.

Představa je taková, že jedinci by měli mít možnost modifikovat svou biologii podle svých preferencí nebo identitního projevu bez nutnosti prostřednictví lékařských nebo farmakologických organizací. Tímto způsobem by mohli jednotlivci přizpůsobovat své tělesné funkce a vzhled svým individuálním potřebám.

Nicméně, je důležité zdůraznit, že v současné době jsou takovéto technologie stále v raném vývoji a jejich bezpečnost a etické aspekty jsou stále předmětem diskuse. Existují potenciální rizika spojená s genetickou manipulací a nekontrolovanými změnami biologie, která by mohla mít nepředvídatelné důsledky pro zdraví a blaho jednotlivce.

Je tedy důležité brát v úvahu, že i když se xenofeministé zabývají myšlenkou rozšířené autonomie a svobody v oblasti vlastní biologie, technologie, které by to umožňovaly, musí být vyvinuty s ohledem na etiku, bezpečnost a dlouhodobé důsledky pro lidskou existenci.


Sebastián Wortys: 

Jaké jsou nejaktuálnější diskuse a nejasnosti v oblasti genderové tématiky?


ChatGPT: 

V oblasti genderových tématik existuje řada aktuálních diskusí a nejasností, které odrážejí různé perspektivy, hodnoty a přístupy. Některé z těchto diskusí zahrnují:

Identita a uznání: Diskutuje se o tom, jak uznat a respektovat různé genderové identity, včetně nebinárních a mnoha dalších, a jaké politiky a postupy by měly být zavedeny pro podporu těchto identit.

Práva a legislativa: Diskutuje se o potřebě zákonů a politik, které zajišťují rovnost a ochranu transgender osob před diskriminací v oblasti zaměstnání, bydlení, zdravotní péče a dalších oblastech života. Existují také otázky týkající se práv transgender mládeže a přístupu k lékařským procedurám, jako je hormonální terapie nebo chirurgické zákroky.

Vzdělávání a osvěta: Diskutuje se o nutnosti poskytovat informovanou a inkluzivní výchovu v oblasti genderu ve školách a veřejných institucích, která pomůže snižovat stereotypy, předsudky a diskriminaci a podporovat genderovou rovnost.

Sport a soutěže: Diskutuje se o pravidlech a kritériích pro účast transgender sportovců v různých soutěžích. Otázka zahrnuje aspekty biologického pohlaví, hormonální terapie, fair play a zajištění rovných příležitostí.

Terminologie a jazyk: Diskutuje se o vývoji terminologie a jazyka v oblasti genderových tématik, včetně používání gender-neutralních termínů, správného oslovení a respektování předností jednotlivých osob.

Tyto diskuse jsou komplexní a mohou se lišit v různých zemích a kulturách. Je důležité vést otevřený a respektující dialog, abychom lépe porozuměli rozmanitosti genderových zkušeností a hledali způsoby, jak podporovat rovnost, inkluzi a respekt vůči všem lidem bez ohledu na jejich genderovou identitu.