Videa nepravidelná pravidelnost, logická hra, Wittgenstein a totalita v Číně - 1. část

V předminulém článku jsem psal o založení nového kanálu a od té doby jsem tam publikoval už přes deset videí. V tom úvodním jsem říkal, že rychlovidea budou vycházet nepravidelně a jen občas, ale v reakci na to mi bylo řečeno, že algoritmy na YouTube uživatelům zobrazují přednostně ta videa, která vychází relativně pravidelně, aby se tam diváci vraceli pravidelně jako při sledování televize. Takže jsem se rozhodl pokusit se každý týden publikovat jedno rychlovideo, přesněji každý pátek (zhruba po páté hodině odpoledne), abych zvýšil pravděpodobnost, že se ostatním uživatelům zobrazí. Rozhodně však nezaručuji, že časem nebudou výpadky. A nezaručuji ani to, že čas obvyklého publikování se časem nezmění. 

V tomto článku zveřejním přepisy těch čtyř rychlovideí, jejichž texty (v jednom případě popis) zde dosud nebyly zveřejněny. A u některých doplním i další souvislý text, který se časem může objevit v dalším rychlovideu. 

1) Nepravidelná pravidelnost: 

Toto video naznačilo nejednoznačnost konkrétnějšího chápání pojmu „pravidelnost“ už dříve, než mi bylo řečeno, že YouTube upřednostňuje „pravidelně“ vycházející videa. Ale jak YouTube chápe hranice pravidelnosti? teď už však ono krátké video. 

Přepis videa: 

I když to možná odporuje obvyklému výkladu, tak slovo „pravidelně“ může znamenat i časově nepravidelně, neperiodicky, resp. že pravidelná činnost je podmíněna pravidlem, jehož splnění nastává nepravidelně, jen někdy. Příkladem může být tvrzení: „Pokaždé, když jdu ven a může pršet, tak si s sebou beru skládací deštník.“ To nám ukazuje mj., jak slova složená ze stejných písmen ve stejném pořadí mohou být vnímána různými lidmi v různé časy různými způsoby. A kdo chce, aby jeho díla byla lépe pochopena jinými i budoucími lidmi, tak by se měl snažit o mnohonásobné parafrázování, resp. vyjadřovat jednu myšlenku více různými způsoby. Obzvláště ty nejdůležitější myšlenky. 

(konec přepisu)

Diskuse k tomuto videu ve Filosofickém kroužku na Facebooku viz. ZDE.

2) Logická hra: 

Toto video je bez zvuku, ale mohu sem dát text z popisu: 

Občas trénuji logické myšlení pár kroků dopředu a někdy pak vidím různé analogie z teorie her v reálném životě. 

Výhodu prvního tahu jsem přenechal umělé „inteligenci“. Bohužel ani v nejtěžší úrovni není tak dobrá, aby bylo možné dosáhnout jakési dynamické Nashovy rovnováhy, jak je ve hře Hexxagon teoreticky možné, ale chápu, že mnohé hráče by to pak odrazovalo, kdyby hra díky skokům mohla pokračovat hypoteticky do nekonečna. Na základě volby dvou hráčů proti sobě se však chystám časem vytvořit ukázku, jak by v této hře vypadala jednoduchá dynamická rovnováha. 

3) Wittgensteinovo "O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet": 

Přepis videa: 

Na jednu stranu se necítím dostatečně kompetentní, abych o následujícím tématu mohl mluvit, ale na druhou (a to je spoiler) jsem dospěl k závěru, že o tom (jakožto i dadavědec) mohu, nebo dokonce mám mluvit. Rakousko-britský filosof Ludwig Wittgenstein v posledním čili sedmém oddílu svého díla Tractatus logico-philosophicus napsal, že o čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet. Podle mého tento výrok sice na jednu stranu lze považovat za i platný, ale na druhou je tato platnost podmíněna paradigmatem, ve kterém se raný Wittgenstein nacházel, přičemž jakási trvale udržitelná diverzita paradigmatů v rámci metaparadigmatu je jednou z podmínek fungování kolektivní inteligence lidstva. Kdyby totiž nějaké paradigma trvale vytlačilo ostatní velká paradigmata a znemožnilo jim fungování, tak čím víc by jich vytlačilo, tím víc by omezilo tvůrčí oponování, dokud by se to převládající paradigma zase přirozeně nediferenciovalo. Takže podle mého by paradigmata, kde je Wittgensteinův požadavek platný, měla komplementárně koexistovat s paradigmaty, kde tomu tak není, což lze chápat i jako jiný pohled na paradigma, kde je i není platný současně. Navíc ten požadavek vytváří zvláštní podobu Russellova paradoxu, jelikož když o něčem nemůžeme mluvit, tak v důsledku vlastní subjektivity si nemůžeme být jistí, že o tom nemůžeme mluvit, ale abychom mohli zjistit, že o tom nemůžeme mluvit, tak o tom musíme mluvit, takže ať se rozhodneme jakkoliv, tak Wittgensteinův požadavek nemůžeme splnit. 

(konec přepisu)

Dodatek mimo video: 

Dosud jsem neměl možnost dostatečně prostudovat Tractatus logico-philosophicus, ale odhaduji, že slovy „O čem nelze mluvit, o tom se musí mlčet.“ se myslí minimálně témata jako např. „Jaké má asi vlastnosti bytost, která je mimo tuto simulaci světa?“, obecněji metafyzika, transcendence apod. A maximálně tím lze myslet zhruba to, že vše vyslovitelné je závislé na nějakém neověřitelném paradigmatu, a proto je nejlepší mluvit co nejméně. Nejpravděpodobněji to však bude něco mezi v závislosti na předchozích výrocích v témže díle. Ale to jsou jen momentální představy člověka, který spíše doufá, že na to video/ text narazí někdo zasvěcenější a opraví ho.

Diskuse k tomuto textu na psanci.cz viz. ZDE. 

Diskuse k tomuto videu ve Filosofickém kroužku na Facebooku viz. ZDE.

V podstatě téže (avšak mnohem kratší a roztomilejší) reakce na Wittgensteinův výrok se objevila už ve videu Gacha Life test: 

Poslední z videí jsem se rozhodl vložit jako druhou část tohoto článku, abych k němu mohl připojit víc souvislých štítků.