V minulosti jsem o umělé inteligenci (dále občas jen UI či uměligence) psal například v článku „Průmysl 4.0, základní nepodmíněný příjem, ekofarmy a přežití lidstva“, ale spíše z hlediska vnějších souvislostí a nezaměřoval jsem se moc na podstatu. Sice jsem později rozepsal článek o mé představě, jak vytvořit obecnou umělou inteligenci, ale nakonec jsem ho nedopsal, jelikož jsem se mezitím začal věnovat jiným projektům.
Po čase jsem však byl znova dotazován na téma uměligence, čímž vznikl tento článek, který je o něco víc o UI než článek Průmysl 4.0, a pokud mi do toho nic neskočí, tak snad dokončím i druhý díl tohoto článku, kde se zaměřím i na pár klíčových myšlenek pro vznik obecné uměligence.
Dnes je běžnou představou, že umělá inteligence se bude dál a dál postupně vyvíjet..., ale relativně nedávno jsem byl konfrontován s názorem, že by se mohla objevit jiná informační technologie, na kterou by se zaměřila většina vývoje a uměligence by sice dál existovala, ale už by víceméně nebyla rozvíjena. Zkusil jsem se nad tím tedy zamyslet.
Není to sice vyloženě můj obor, ale pokud vím, tak rozvoj UI se odehrává především na poli softwaru, přestože lze optimalizovat hardware pro určitý typ softwaru, takže daným čtenářem předpokládaná budoucí převažující konkurence pro uměligenci (v dostatečně širokém pojetí, abychom ponechali místo pro možný budoucí vývoj, který se dosud neodehrál, ale na základě porovnání dosavadní umělé a lidské inteligence předpokládáme, že je pro něj minimálně teoretické místo) by se musela vyskytnout v oblasti softwaru, jinak bychom mohli tvrdit, že vývoji uměligence konkuruje třeba i hoteliérství, pokud bychom to vzali do důsledků. To je sice pravda z hlediska volby povolání, ale ne z hlediska přímé konkurence samotné umělé inteligence a hoteliérství, kdy by umělá inteligence a hotely soupeřily na stejném poli (ve smyslu hodnot, ne zisku, to bychom pak museli spekulovat např. i o významné stagnaci Moorova zákonu).
Jak bychom si tedy na úrovni softwaru mohli představit něco rozvinutějšího než je umělá inteligence (i ve smyslu toho, kam se hypoteticky může posunout)? Myslím, že relativně velká část zdokonalovávání softwaru v oblasti špičkové úrovně je dnes založená na integrování nějakého druhu uměligence a najít co nejoptimálnější nastavení umělé inteligence pro konkrétní použití znamená investovat relativně velké množství peněz. Takže jak by bylo možné, aby se do nějakého typu softwaru investovalo výrazně více než do umělé inteligence, když by každý typ softwaru, kde si lze představit nějaké větší možnosti rozvoje a tedy investování, zahrnoval UI?
A i kdybychom předpokládali jakýsi odklon lidstva od směřování k dokonalosti ve smyslu směřování k absurdistánu (jako ve stejnojmenném filmu z roku 2006), aby došlo k nějaké zásadní degeneraci hodnot mas, jejichž potřeby hýbou trhem, tak by to stejně a pravděpodobně vyžadovalo zlepšování uměligence, aby v lepším případě kompenzovala případný pokles inteligence průměrných konzumentů (o horších a totalitnějších případech teď nechci spekulovat). A kdybychom naopak předpokládali zvyšování lidské inteligence, tak to by mělo asi tři hlavní cesty (edukační, biologickou a hardwarovou), přičemž všechny by mohli posílit další zdokonalování vznikající umělé inteligence, dále druhé dvě jsou silně podmíněné rozvojem UI (např. chemoinformatika + UI pro dokonalejší pochopení/ modelování fungování mozku na různých úrovních a UI na ovládání rozhraní člověk-počítač - transhumanismus je a čím dál víc bude silně spojen s uměligencí) a samotnou první cestu omezují limity člověka, které jsou dané biologické evolucí, jež se nám jeví mnohem pomalejší, než současná technologická evoluce, takže samotný přirozený potenciál lidské inteligence pravděpodobně dříve či později nebude stíhat konkurovat rozvoji umělé inteligence dostatečně na to, abychom uměligenci nepotřebovali, pokud se chceme nějak dál vyvíjet v oblasti poznání.
A kdybychom se vyvíjet nechtěli, tak by ubývalo místo pro jakýkoliv financemi podporovaný rozvoj a peníze by šli více do konzervování společnosti, ale nevěřím, že by se pro to jen tak rozhodlo dost dostatečně rozhodujících lidí, i když se pravděpodobně nacházíme v jakémsi tzv. metamoderním pulzování, které se více než dříve obrací k minulosti (v éře hippies se však lidé také v jistém smyslu obraceli k minulosti a nevím, že by to nějak výrazně zarazilo investice do pokroku). Aby investování do konzervování vyčerpalo investice do inovací, tak by asi musel přijít dosud nevídaný druh explicitní světové války, kdy by se i v oblasti hybridních válek vyčerpali možnosti téměř do bodu tzv. vzájemně zajištěného zničení (mutual assured destruction), aby se zablokoval jev, že války mohou přispívat k rozvoji inovací, ale to se mi také nezdá moc pravděpodobné a ne jen proto, že si dokážu představit možnosti vytlačení různých druhů válek ze Země do vesmíru, kde by to méně ohrožovalo život.
Čtenář dále argumentoval, že jelikož podle mnohých odborníků uměligence dlouho nebude víc než jen specifický pomocník člověka, tak podle ekonomické logiky údajně financování jejího vývoje začne významně stagnovat dříve, než vznikne obecná uměligence či UI schopná generovat lepší UI než je ona sama. S tou ekonomickou logikou bych si však nebyl tak jistý s ohledem třeba na to, jak relativně málo se změnil standardní model elementárních částic od dob svého vzniku, ale jak moc peněz a času se investovalo třeba do stavby a provozu CERNu. Čím je něco základnějšího (plus nedostatečně pochopeného, ale předpokládá se, že to může být pochopeno lépe a že nové poznatky budou užitečné), tím spíše investice do té oblasti nepodlehnou nějaké výraznější a dlouhodobé stagnaci.
Domnívám se tedy, že uměligence je tak široká oblast snažení s tak velkým potenciálem v oblasti vývoje, že přirovnávání např. k e-shopům, on-line platbám či on-line reklamám (jako něčeho, co bylo dramaticky rozvíjeno a už tak není) je nedostačující a o to hůře lze předpokládat, že by se investovalo do rozvoje zásadně jiného softwaru, který by současně nepředpokládal relativně velké investice do uměligence.
Ale samozřejmě jsem zvědavý, kdyby někoho z čtenářů napadala nějaká spekulace v oblasti softwaru, do čeho by se v budoucnu mohlo investovat více, aniž by to vyžadovalo další finančně náročný rozvoj umělé inteligence.
Čtenář, který inicioval tento článek, v minulosti také tvrdil, že umělá inteligence je spíše marketingový název pro pokročilou statistiku a z tohoto hlediska nepředstavuje pro lidi potencionální hrozbu, jak se někteří obávají. Podle mě však umělá inteligence může být určitým druhem hrozby i částečně nezávisle na tom, jak je v určitém směru rozvinutá a to ve smyslu, že když se o lidech rozhoduje pomocí statistiky, tak tam zatím vždy zůstává riziko, že nezváží něco jako humánní hledisko, navíc humánním způsobem a navíc na míru konkrétního jednotlivce. To může být problém třeba v organizacích, kde to, čemu se dnes říká umělá inteligence, rozhoduje o tom, kdo bude zaměstnán a kdo bude propuštěn na základně různých měřítek, kterým chybí lidský kontext a v případě umělých neuronových sítí navíc těžko reflektovat správnost jejich rozhodnutí. Co když třeba velká část dat na trénování pocházela z období, kdy platilo něco, co dnes už ne (přičemž dnes od UI těžko očekávat výběr zaměstnanců s ohledem na reflektování nedávné a aktuální historie)?
Dalo by se říci, že riziko umělé inteligence se za předpokladu jejího rozvoje bude přelévat od nadužívání nedostatečně dokonalé uměligence po užívání inteligence dokonalejší v konkrétní oblasti než běžní lidé v dané oblasti. Lze sice předpokládat rozvoj nových typů zaměstnání, ale jak dlouho se mnozí lidé ještě dokážou přizpůsobovat těmto novým požadavkům, i když budou mít v kapse externí rozšíření inteligence, se kterým se budou učit pracovat a budou pracovat - obojí lidskou rychlostí? Respektive jak dlouho bude pro vládnoucí elity ještě ekonomičtější investovat do školství (či to připouštět), než do vývoje umělých inteligencí dokonalejších než lidé?
To podle mě ve skutečnosti nikdo s jistotou neví, pouze se některým lidem minimálně z krátkodobého hlediska vyplatí tvrdit, že bude vznikat dostatek nových zaměstnání, pracovních míst a naše generace nemusí řešit, co a jak by se muselo změnit v případě klesání schopností běžného člověka vůči požadavkům trhu práce (podobně jako ještě dnes přežívají někteří lidé, kteří tvrdí, že nemusíme řešit změnu klimatu). Ten dostatek pracovních míst sice klidně může být i relativně dlouho pravda z hlediska zpětného ohlédnutí, ale podle mě dříve či později prostě různé uměligence budou společně dokonalejší než člověk ve všech aspektech myšlení, i když se toho třeba my nedožijeme.
Ale kdo ví, před pár časem mě třeba nenapadlo, že by se na Moravě mohlo objevit tak silné tornádo, takových lidí byla spousta a myslím, že i odborníci byli trochu překvapení. Některé věci se prostě dopředu těžko předpovídají, i když je v tom člověk vzdělaný relativně hodně vzhledem k lidským možnostem. Pravdou nejspíš však, že inovace jsou dnes v lidských rukou asi ještě pořád mnohem víc než počasí, i když je kreativita částečně založená na chaosu a snažíme se vytvářet něco autonomnějšího než dosavadní programy.
Žádné komentáře:
Okomentovat