čtvrtek 7. září 2017

Vznik sci-fi kresby Strukturobot Rhizomorodný

Ve struktuře plné cyklů těžko hledat jednoznačný začátek a konec. To platí nejen o mé nové kresbě Strukturobot Rhozomorodný, ale i o jejím vzniku, který vyrůstá z různých částí mého života a do různých částí se zase rozroste jako např. Wo-asambláž či Mouchodlak na fazolové ovládání.



Zkusím začít třeba od vydání mé knihy Vtiposcifilo-z/s-ofie koncem roku 2015, po kterém jsem měl chvíli pocit, že většinu toho hlavního, co jsem chtěl říct, jsem už řekl (než mě pak postupně napadla fůra dalších myšlenek, jak jsem zmiňoval ve videu Hyperkreativita).

Byla to taková dočasná úleva, díky které jsem se mohl trochu víc odpoutat od tvorby a o to víc vnímat díla ostatních (měla by mezi tím být rovnováha), třeba číst odbornou literaturu. Vlivem toho jsem si vzpomněl na mou myšlenku "Jsme spoluutvářeni okolím, které spoluutváříme.", což vedlo k úvahám, jak přetvářet mou nově opravenou pracovnu, aby mě zpětnovazebně spoluutvářela takovým směrem, kterým chci jít. Vytvořit si prostředí, které mi bude pomáhat být tím, kým chci být.

Tak jsem si postupně vytvořil podrobnou vizi, jejíž podstatou je, že většina nezakrytých částí zdi by byla pokryta strukturovitou asamblážo-koláží na rozhraní umění a myšlení (a není snad potřeba dodávat, že jsem si toho vymyslel víc, než se tam vejde a stále si nejsem jist, jak to ořezat, aby mi to netrhalo srdíčko, xD (nakonec jsem začal s muralem)).

V tomto bodě bych se vrátil do hlubší minulosti, abych vysvětlil, čím to vymýšlení výzdoby mé pracovny pro mě bylo převratné. S trochou nadsázky "kreslím od narození" a jako dítě to pro mě byl hlavní vyjadřovací prostředek, který postupně zaplnil několik krabic nejrůznějšími komplexními bizarnostmi. Časem jsem začal i trochu psát, ale až v průběhu střední školy se to u mě překlopilo z kreslení na psaní. Od té doby šlo kreslení pomalu do ústraní s tím, jak se zlepšovaly mé spisovatelské schopnosti.

Ale nikdy se u mě nevytratilo zcela a to rozvíjení vize mého pokoje vedlo mj. k tomu, že jsem si konečně založil profil na HumanArt a umístil tam pár děl. A jak jsem tam pozoroval výtvory ostatních a vzpomínal na mou zlatou éru kreslení, tak se tím pomalu nastartovala jakási renezance, jejíž prvním květem byl obrázek Snílek wesmírodivný, kterým jsem rozvinul mj. mou dětskou zálibu v komplexních různorodých strukturách.

Bohužel a bohudík se ten obrázek stal dalším jádrem, kolem kterého začala kondenzovat má hyperkreativita, což se spolu s mj. poruchou HDD stalo příčinou oddálení dokončení. K obrázku se začala přelévat a konkretizovat má starší vize koncentrátu knihy Wesmírný omyl, čímž vzniká povídka, podle které zpětnovazebně upravuji ten obrázek.

Mezitím jsem vytvořil a publikoval obrázky Jedinečnost lokálního medu a Setkání přírododivných bytostí. Také jsem vymyslel náměty na mj. asambláž k mé povídce o cellulárnm automatu Hra života či asambláž Formobsahová rekurze a pohrával si s myšlenkou, že nejprve realizuji nějakou jednodušší asambláž, ve které bych zkusil metody, které jsem mezitím vymyslel.

A analogicky k tomu mě napadlo nakreslit něco jednoduššího a tím rychleji hotového v podobném stylu jako obrázek Snílek wesmírodivný, čímž vznikl právě Strukturobot Rhozomorodný. Většinu jsem nakreslil 13.2.17 a dokončil 16.8.17 s tím, že 7.2.17 mě zaujala kapela Skrytý půvab byrokracie (když byl frontmanem ještě Jakub Žid), hlavně písničkami Simulakra a Rhizom, z nichž ta druhá mě částečně inspirovala a rozhodl jsem se ji přidat i k doprovodnému videu (které je rovněž rychlejší obdobou videa, které chystám k obrázku Snílek wesmírodivný).

Strukturobot Rhozomorodný je v podstatě intuitivní koncentrace zajímavých tvarů do jakéhosi levitujícího sci-fi předmětu, bizarní wesmírné lodě a tady je konečně umělecké video, které jsem k tomu vytvořil:

Žádné komentáře:

Okomentovat